přihlásit  


Přezdívka:
Heslo:
  MENU  
MENU


HOUBAŘENÍ


ATLAS HUB
HERBÁŘ
KDE ROSTOU
URČOVNA
SLOVNÍK
LITERATURA


TOP 10
AKCE
BLOGY
DISKUSE
INZERCE
RECEPTY
UŽIVATELÉ
XICHTOVNÍK


REGISTRACE
NOVINKY
PRAVIDLA
NASTAVENÍ
SPRÁVCI
ODKAZY
KONTAKT

Houbařův rok - leden


Leden je měsícem sněhu, chladu, mrazů, alespoň na většině našeho území a na houby nemá většina běžných houbařů vůbec pomyšlení.

penízovka sametonohá (foto marek.11)

Leden je měsícem sněhu, ledu, chladu, mrazů, tedy alespoň většinou, zde na našem území. Většina běžných houbařů v tomto měsíci nemá vůbec na houby pomyšlení a pokud, tak jen na ty z vlastních zásob, ať už nasušených, zamražených či jinak konzervovaných, z minipěstíren nebo rovnou z obchodů. Ve volné přírodě je v lednu z jedlých hub k nalezení opravdu jen velice málo druhů, kterým sníh, led a mrazy nějak zásadněji nevadí. Ve větším množství lze nalézt spíš ty houby nejedlé pro svou tuhost, takzvané choroše, které často beze změn zimu přetrvají. Některé z nich mají i léčivé účinky.

hlíva ústřičná (foto kápo)

Leč na úvod bych začal, stejně jako u prosincových (zatím v této sérii nebyly publikovány) a únorových hub varováním. Lze totiž, hlavně za roků kdy mráz, sníh a celkově zima moc nevládnou nalézt i běžnější, sezóní druhy vypadající zachovale a lákající ke sběru. A to je největším nebezpečím. Člověk neznalý se zaraduje a donese si domů tyto jinak jedlé, ale již několikrát přemrzlé, řasami, plísněmi  a dalšími ne vždy viditelnými parazity napadené houby a po jejich přípravě stráví, v lepším případě, velmi krušné hodiny na toaletě. V případě horším skončí v nemocnici s akutní otravou, dehydrovaný, zmatený jak k tomu přišel a často i s následným odporem k jakýmkoliv houbám.

pařezník pozdní (foto Jonas)

Je potřeba si uvědomit, že jakmile udeří mrazy, i kdyby jen krátkodobé, třeba jen v noci, plodnice hub zamrzají a jakmile se byť i jen mírně a krátkodobě oteplí, opět rozmrznou. Což vede k porušení buněčné struktury těchto plodnic a jejich přímému nabídnutí různým baktériím, plísním atd. Je známo jen opravdu málo druhů, které s tímto "rozmarem" přírody v zimních měsících počítají a jsou tomu uzpůsobeny.

Boltcovitka ucho jidášovo (foto Mahony)

Stejně jako v únoru, i v lednu je výčet rostoucích jedlých, zimě a mrazu odolných druhů opravdu krátký. Přeberu zde tedy z únorového houbařova roku celý odstavec o jedlých druzích.

helmovka pařezová (foto Prosty)

Pokud se budeme držet jen jedlých druhů hub, pak naši pozornost určitě můžeme zaměřit na penízovku sametonohou, houbu rostoucí hlavně v tomto období, vybavenou geneticky k přežití mrazů. Může opakovaně zamrznout a v případě oblevy se plodnice jen "oklepou", zregenerují a pokračují v růstu. Podobně na tom je další ze zimních hub, hlíva ústřičná. Třetí a skoro poslední z těch větších, zajímavějších i když chuťově v tomto případě ne moc lákavých je pařezník pozdní. Ten je houbou spíše podzimní, ale také nemá problém přemrznout. U něj je ovšem potřeba zvýšená opatrnost ohledně už poškozených, pro konzum nevhodných plodnic. Asi poslední zajímavou konzumní houbou tohoto období v případě, kdy je počasí normální je Boltcovitka ucho Jidášovo. I zde je třeba velké opatrnosti. Plodnice této houby jsou často napadány řasami, stejně jako podléhají červivosti, byť při zběžném pohledu nemusí toto vždy být zřejmé. Pokud tedy plodnice vykazují sebemenší zelenání - nesbírat. Stejně tak po sebrání je třeba prohlédnout plodnice, zda nejsou protkány chodbičkami, které u nich jsou opravdu špatně viditelné.

ohnivec zimní (foto autor)

Samozřejmě hodně záleží na počasí v každém jednom roce a místě. Jsou známy nálezy čirůvky fialové a čirůvky dvoubarvé v dobré kondici v lednu i únoru, ale nelze se na ně spoléhat a vždy je u těchto druhů, stejně jako u dalších ne zcela typických pro zimní sezónu věnovat zvýšenou pozornost každé jedné plodnici.

ohnivec rakouský (foto Jonas)

Ale vraťme se k druhům pro toto období typickým. Není problémem setkat se s krásně trsnatě rostoucí helmovkou pařezovou, která místy obrůstá celé pařezy klidně i kolem dokola a tvoří obrovsky fotogenické skupiny, podobně jako jedlá penízovka sametonohá. V teplejších obdobích začínají vykukovat i další barevnější druhy typické pro konec zimy, jakými jsou třeba ohnivec zimní, ohnivec rakouský či ohnivec jurský. Objevují se i první ušíčka černá nebo zvonečky pohárkovité.

rosolovka mozkovitá (foto Jonas)

Pokochat se samozřejmě lze i nepřeberným množstvím dřevních druhů nazývaných lidově choroše, ale také s různými rozsolovitými houbami, kde snad nejkrásnější po barevné stránce je rosolovka mozkovitá, tvořící místy i velké srostlice a společenstva. Z dalších pohledných a fotogenických hub není až takovým problémem potkat například mušlovku plstnatou, která je ovšem dost nepatrná a daleko lépe vypadá na fotografiích, mecháčky, ale také spoustu druhů hlenek.

Tento výčet druhů samozřejmě není úplný, druhů jež můžete potkat i v lednu je daleko více. Stejně tak se už od ledna můžete rozhlížet po prvních kvetoucích květinách, keřích a stromech. Z těch zmíním talovín zimní, který často vykukuje svými žlutými květy přímo ze sněhu, ale také pěstěné druhy jako zimnokvět časný, čemeřici nachovou a vilíny.

talovín zimní (foto autor)

Určitě se tedy není třeba bát vyrazit i v zimě na procházku do lesů, luhů a hájů, i když většina zmíněných druhů hub je houbami lesů listnatých. Jehličnaté lesy jsou v tomto přeci jen trochu chudší jak na květenu, tak i na houby. Snad jediná uvedená zde v článku, která je naopak vázána právě na jehličnany je ušíčko černé. Nedívejte se jen na zem, tam v zimě moc druhů opravdu k vidění není, zdvihněte i hlavu a můžná budete překvapeni, pokud vás les, nebo i malý lesík třeba ve městě odmění krásnou nadílkou hlívy.

Pokud si chcete krom psychického odpočinku v lůně přírody tedy přinést i nějaký ten jedlý úlovek, orientujte se na listnaté, ideálně i lužní lesy s ležícími kmeny, starými pařezy a stojícími odumřelými či odumírajícími stromy. Právě tyto jsou nejčastějšími hostiteli hlívy a penízovek. Na ucho jidášovo se naopak vypravte do houštin černého bezu.

Přečteno 1263x
robi - 2016-01-27
Související blogy
Houbařův rok - březen
I v březnu se dají sbírat jedlé houby, stejně jako se kochat krásami hub nejedlých.
Houbařův rok - květen
V květnu už začíná plesat srdce houbařů orientovaných pouze na hřibovité houby. Konečně lze očekávat první nálezy a třeba i soutěžit, kdo a kde najde první.
Houbařův rok - únor
V únoru toho moc neroste, ale i tak lze s trochou štěstí najít jedlé houby a pochutnat si na nich.
Učíme se hledat houby - ohnivec rakouský
Krásná zimní a jarní houba, kterou lze nalézt pod sněhem a po jeho odtání, lákající hlavně svou barvou a hojností v místech růstu. Kde ji tedy hledat?
Učíme se hledat houby - žilnatka oranžová
Celkem nenápadná, i když velice krásná houba s neobvyklou strukturou a celoročním růstem. Kde se před námi tedy nejčastěji skrývá?


Nejnovější blogy
Klíště je jakási chodící lékárna, tvrdí parazitolog
S příchodem teplého počasí začíná také sezóna klíšťat. Z těchto parazitů se během posledních let stalo vděčné mediální téma. Je skutečně důvod se klíšťat tak bát?
Učíme se hledat houby - penízovka smrková
Drobnější houba, objevující se brzy zjara, první z jedlých hub v nové sezóně.
Učíme se hledat houby - žilnatka oranžová
Celkem nenápadná, i když velice krásná houba s neobvyklou strukturou a celoročním růstem. Kde se před námi tedy nejčastěji skrývá?
Učíme se hledat houby - ohnivec rakouský
Krásná zimní a jarní houba, kterou lze nalézt pod sněhem a po jeho odtání, lákající hlavně svou barvou a hojností v místech růstu. Kde ji tedy hledat?
Jedovaté čirůvky zelánka a zemní!
V nedávné době byl zaznamenán zvýšený výskyt otrav po požití čirůvky zelánky a čirůvky zemní ve Francii a Polsku. Po provedení výzkumů byly shledány jedovatými.
Co vše nám řekne latinský název houby?
Pokud se podíváme na latinský název houby, co vše se z něj vlastně můžeme dozvědět?


Komentáře k blogu - 0 komentářů