přihlásit  


Přezdívka:
Heslo:
  MENU  
MENU


HOUBAŘENÍ


ATLAS HUB
HERBÁŘ
KDE ROSTOU
URČOVNA
SLOVNÍK
LITERATURA


TOP 10
AKCE
BLOGY
DISKUSE
INZERCE
RECEPTY
UŽIVATELÉ
XICHTOVNÍK


REGISTRACE
NOVINKY
PRAVIDLA
NASTAVENÍ
SPRÁVCI
ODKAZY
KONTAKT

Česnek medvědí - fenomén posledních let


Již několik let se dostává do popředí zájmu masmédií a tím pochopitelně i lidí dlouhou dobu opomíjená bylinka - česnek medvědí. K jeho vlastní slávě, ale taky jeho vlastní škodě. Podívejme se na něj trochu blíž.

česnek medvědí

Česnek medvědí, v lidové mluvě aktuálně nazývaný opačně, tedy medvědí česnek, je rostlina získávající svou popularitu hlavně v posledních letech díky různým masmediálním masážím. Lidé, kteří o něm v době nedávné ještě neměli ani ponětí o něm dnes barvitě hovoří, vyměňují si vzájemně recepty a často si k němu přimýšlejí i různé polopravdy, nepravdy, báje a legendy. Díky tomu se na Internetu v diskuzích můžeme dočíst často úsměvné příběhy a informace, nad kterými nejeden odborník žasne. Ale vraťme se ponejprv k česneku medvědímu jako takovému.

česnek medvědí (allium ursinum)
česnek medvědí v přirozeném prostředi (foto Brtník)

Tato bylinka z čeledi Česnekovité (Alliaceae) a Amarylkovité (Amaryllidaceae), ve slovenštině nazývaná cesnak medvedí a v angličtině bear garlic se dá najít v rámci celé Evropy od Britských ostrovů na severu, přes Francii a střední Evropu až po západní Ukrajinu. Lze jej nalézt i ve Španělsku, Itálii, na Balkánském poloostrově, severu Malé Asie, Kavkaze, v Pobaltí a jižní Skandinávii. U nás se vyskytuje místy hojněji, jindy roztroušeně po celém území, vzácnější je jen v jihozápadní polovině Čech. Setkat se u nás lze se dvěma poddruhy, které běžný konzument nerozlišuje a rozlišovat ani nepotřebuje - česnek medvědí poddruh medvědí (lze se setkat i s názvem česnek medvědí pravý) s drsnými květními stopkami, ten je rozšířen hlavně v Čechách a česnek medvědí poddruh ukrajinský s hladkými květními stopkami, který je rozšířen hlavně na Moravě.

česnek medvědí (allium ursinum)
mladý česnek medvědí

Pokud bychom se jej vydali hledat, určitě není špatný nápad poptat se známých, kamarádů, přátel, zkusit zapátrat na Internetu a pravděpodobně nám nějakou blízkou lokalitu někdo doporučí. Pokud ne, místem výskytu jsou výhradně listnaté lesy, háje, bučiny a luhy na vlhkých, slabě kyselých půdách od nížin až do horského stupně. Podle místa výskytu se liší doba, kdy se začíná objevovat a kdy vykvétá. V nížinách jej lze často nalézt už počátkem března a kvetoucí v polovině dubna, na horách je to i o měsíc později.

česnek medvědí (allium ursinum) - květ
česnek medvědí detail květu (foto Iris)

Rostlinu jako takovou je velmi těžké zaměnit už jen pro její specifickou česnekovou vůni, ale bohužel se případy záměn objevují hlavně u osob neznalých a některé mohou mít velice nepříjemné zdravotní následky. Z nejčastějších záměn, vypozorovaných i na Internetu v diskuzních skupinách je třeba si dát pozor hlavně na ocún jesenní, který také často vyrůstá na stejných či podobných lokalitách. Další velmi často zmiňovanou záměnou je konvalinka vonná, která se však začíná objevovat až později, většinou v době, kdy česnek medvědí už kvete a pomalu začíná zatahovat. Poslední doloženou záměnou je kýchavice, ještě předtím, než začně vytvářet květní stvoly. Samozřejmě se najdou i další občasné záměny, neboť lidská fantazie je bezmezná a přání bývá často otcem myšlenky. Lidé tedy často i jen velice, velice vzdáleně podobné listy jsou schopni považovat za druh, který se vydali hledat.

ocún jesenní
ocún jesenní - jedovatý!
konvalinka vonná
konvalinka vonná - jedovatá! (foto Brtník)

Existují samozřejmě i záměny neškodné, nalézající se dokonce v rámci rodu česnek (allium). Asi nejhlavnějším příkladem je česnek podivný (allium paradoxum), který se k nám dostal jako zplanělý ze zahrad a botanických zahrad, kde byl pěstován jako okrasná roslina. Aktuálně leží jeho hlavní areál rozšíření v naší republice hlavně v Praze a na Křivoklátsku. Tento česnek je chuťově velice podobný, pokud ne stejný s česnekem medvědím a také jej lze případným konzumentům doporučit ke sběru a konzumu.

Další ze záměn je sice pravděpodobnější stran vzhledu, ale vzhledem k areálu rozšíření naopak daleko méně pravděpodobná - česnek hadí (allium victorialis). Jeho listy jsou na první běžný pohled velice podobné česneku medvědímu, i květenství by pak laik mohl někdy zaměnit. Jeho výskyt je však hlavně ve vysokohorských polohách v místech, kam by běžný turista na česnek medvědí snad ani nevyrazil. U nás je velice vzácný, vyskytuje se jen v Krkonoších, Hrubém Jeseníku, Beskydech a vzácně také v Bílých Karpatech.

V rámci různých mýtů a legend na Internetu a v ústním podání se také lze dozvědět o ochraně či neochraně česneku medvědího. Pravdou je, že na našem území není česnek medvědí nijak chráněn ve volné přírodě s jednou dost zásadní a podstatnou výjimkou. Tou jsou chráněné krajiné celky (zvláště chráněná území) jako takové. Samotná zvláště chráněná území, jejich definici, pohyb a povolené / zakázané aktivity v nich řeší zákon č. 114/1992 Sb. Pro zjednodušení si řekněme, že v rámci NP (Národní Park), NPR (Národní Přírodní Rezervace) a PR (Přírodní Rezervace) je přímo zakázáno sbírat a odchytávat rostliny a živočichy. V PP řeší rozsah ochrany sama definice PP u nařízení, kterým je zřízen, což může být dost problematické k dohledání.

kýchavice - jedovatá!

Obecně je tedy lépe se vyhnout sběru česneku medvědího v jakémkoliv druhu chráněného území a omezit se na jeho sběr na lokalitách mimo tato území. Zcela se vyhnout sběru podobného česneku hadího, který se řadí k ohroženým druhům naší květeny a je chráněn zákonem v kategorii ohrožených druhů ($3).

česnek podivný (Allium paradoxum)
česnek podivný - jedlý

Kromě zmíněných druhů lze na našem území potkat i další zástupce rodu česnek (allium), ať už původní nebo zplanělé, případně i druhy s podobnou chutí i vůní a také vhodné pro konzum. Jako příklad si můžeme uvést česnáček lékařský (allaria petiolata) ze skupiny mimo česneky nebo česnek šerý (allium senescens) ze skupiny česneků.

Pokud pomineme chuťové vlastnosti, proč tedy česnek medvědí sbírat a co sbírat? Ke sběru se používá nať, listy i cibule. Poslední jmenované osobně nesbírám, myslím si, že v rámci zachování této rostliny jako nechráněné i pro další generace by se sběr cibulí měl provádět výhradně u pěstovaných jedinců, nikoliv ve volné přírodě.

Účinky česneku medvědího jsou poněkud menší než u kuchyňsky známého česneku setého. Liší se totiž obsahové látky. Jako všichni další zástupci rodu česnek (allium) obsahuje i česnek medvědí silice se sirnými sloučeninami. Účinné látky působí v mnoha směrech. Drogu z česneku medvědího lze použít při nachlazení, onemocnění horních cest dýchacích, proti kornatění cév, nadýmání a střevním parazitům. Má také baktericidní účinky, působí fungicidně (ničí mykózy a plísně), snižuje krevní tlak a používá se také jako prostředek ničící střevní baktérie.

česnek hadí (Allium victorialis)
česnek hadí - zákonem chráněný!

I když to není moc známé a pro prodejce rostlin či jejich částí to není zrovna populární informace, česnek medvědí může také u některých jedinců vyvolávat alergické reakce. Jedná se hlavně o reakci na česnekovou silici, která se může projevit až otokem hrdla nebo vážnými dýchacímí potížemi. Při kontaktu s pokožkou pak může vyvolat zarudnutí a podráždění. K dalším vedlejším účinkům spojeným s užíváním česneku medvědího řadíme také dýchací obtíže, tělní zápach či krvácení. I u česneku medvědího platí, že dobrého pomálu. Nadměrné užívání v lepším případě vyvolává jen průjem a nadýmání, v horším pak i záněty ledvin.

Pokud vás ani výše uvedené od konzumace česneku medvědího neodradilo, je nutné podotknout, že ke konzumaci je nejlepší čerstvý. Uchovat jej lze bez problémů několik dnů a někdy i týdnů v ledničce. Sušením se jeho účinky vytrácejí, pro dlouhodobější užívání je tedy lepší si vyrobit tinkturu nebo kupříkladu pesto a to zamrazit.

česnáček lékařský (Allaria petiolata)
česnáček lékařský - jedlý (foto Brtník)

Trochu se podíváme i na některé mýty a legendy šířící se diskuzními fóry a následně i v ústním podání na Internetu. Zde z části ocitujeme i některé pasáže přímo z jednoho velmi důvěryhodného zdroje - Botany.cz.

Jedním z mýtů je jeho rozšíření hlavně v místech staroslovanských archeologických lokalit. Sami archeologové potvrzují výskyt tohoto druhu na některých zmiňovaných lokalitách, ale na nich lze nalézt i spousty dalších rozhodně nesouvisejících rostlinných druhů. Spíš je nutné si uvědomit místa výskytu tohoto druhu a spojit si je s lidskou nutností pít, tedy zdroje vody.

Dalším z častých mýtů je spojování názvu česnek medvědí s medvědy. Zde se lze doslechnout, že medvědi jej často rádi konzumují a konzumovali, nebo jej vyhledávají a válejí se v něm či spousta dalších souvislostí. Sám se kloním k informacím z výše uvedeného zdroje, kde se zvířecí názvy udělovaly rostlinám proto, aby poukazovaly na cennost či bezcennost daných druhů pro člověka. V tomto ohledu tedy medvědí = dobrý leda tak pro medvědy - dokonce ani dobytek jej nemohl spásat. V minulosti se pro tento druh používala i jména "vlčí" a "psí", odkazující taky na určitou podřadnost a nevhodnost.

Pokud i po tomto všem stále neodoláte jeho konzumu, tak jako sám autor tohoto článku, zkuste třeba jeho oblíbený recept na pomazánku s česnekem medvědím.

Přečteno 9435x
robi - 2016-04-21
Související blogy
Pochutnejte si na popenci
Popenec obecný potkáte snad při každé fototoulce, houbovýletě, ale třeba i na vlastní zahrádce. Proč si s ním nezpestřit jídelníček?
Zvláště chráněná území versus sběr hub, rostlin a lesních plodů
Jak je to se sběrem hub, lesních plodů a rostlin ve zvláště chráněných územích, kde smíme, kde nesmíme a kde smíme jen něco?


Nejnovější blogy
Výstavy hub v roce 2017
Tak jako každý rok, i letos se budou na podzim konat výstavy hub po celé naší republice.
Dva měsíce s masožravkou
Některé masožravé rostliny jsou prostě skoro nezničitelné, přežijí i zacházení pro ně hodně nevhodné. Krátkodobě.
Klíště je jakási chodící lékárna, tvrdí parazitolog
S příchodem teplého počasí začíná také sezóna klíšťat. Z těchto parazitů se během posledních let stalo vděčné mediální téma. Je skutečně důvod se klíšťat tak bát?
Učíme se hledat houby - penízovka smrková
Drobnější houba, objevující se brzy zjara, první z jedlých hub v nové sezóně.
Učíme se hledat houby - žilnatka oranžová
Celkem nenápadná, i když velice krásná houba s neobvyklou strukturou a celoročním růstem. Kde se před námi tedy nejčastěji skrývá?
Učíme se hledat houby - ohnivec rakouský
Krásná zimní a jarní houba, kterou lze nalézt pod sněhem a po jeho odtání, lákající hlavně svou barvou a hojností v místech růstu. Kde ji tedy hledat?


Komentáře k blogu - 0 komentářů