Houbaření - Herbář

  přihlásit  
  přihlásit  


Přezdívka:
Heslo:
  MENU  
MENU


HOUBAŘENÍ


ATLAS HUB
HERBÁŘ
KDE ROSTOU
URČOVNA
SLOVNÍK
LITERATURA


TOP 10
AKCE
BLOGY
DISKUSE
INZERCE
RECEPTY
UŽIVATELÉ
XICHTOVNÍK


REGISTRACE
NOVINKY
PRAVIDLA
NASTAVENÍ
SPRÁVCI
ODKAZY
KONTAKT


<

Katalpa trubačovitá
Catalpa bignonioides

>


Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides)
Autor: brtník   Komentářů: 0
Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides)
Autor: brtník   Komentářů: 0
Katalpa trubačovitá (Catalpa bignonioides)
Autor: Samotářka   Komentářů: 0


Kvete od-do   Červen - Červenec
Barva květu   bílá
Popis   

Čeleď : Trubačovité (Bignonioceae)

Katalpy pochází z Ameriky z oblasti států podél Mexického zálivu.
V Evropě je nepůvodní a s oblibou od 19.stol. vysazována jako okrasný
strom, v Čechách je první doložený exemplář znám ze sychrovského parku,
kde jej nechal vysadit r. 1880 Kníže Rohan.

Dorůstají cca do 15m výšky.
Světle hnědá borka ve stáří hluboce brázditá a šupinovitě se odlupující.
Květenství (VI-VII) jsou dlouhé laty bílých květů s žlutými a fialovými
skvrnami.  10-20cm dlouhé zpravidla srdčité listy na 8-16 cm dlouhých
řápících.

Nenáročná dřevina do měst, která podobně jako platany nebo dřezovce
dobře snáší znečištěné ovzduší. V červnu až červenci vykvétají zvoncovité
bílé květy s žlutooranžovými a fialovými skvrnami, ze kterých po odkvětu
vzniknou 20-40cm dlouhé válcové dvouchlopňové tobolky plné drobných semen.
Ty vydrží na větvích až do jara.


Zajímavosti :

Dřevo je využíváno pro svou odolnost ve stavebnictví a v Číně pro výrobu strunných hudebích nástrojů guqin.
Listy po rozemnutí nepříjemně páchnou.

Škůdci :

Mezi škůdce patří dovlečená štítenka,
oplodněné samičky přezimují ve větvích a na kmeni.
V jarním období nakladou 100-150 vajíček a žijí už jen velmi krátce.
Vylíhnuté larvy škodí na listech, ročně vytváří 2 až 3
generace. Štítenky napadají i ovocné a další okrasné dřeviny (např.: hrušně, javory, ořešáky)

Mezi další škůdce patří vřeckovýtrusná houba - padlí.

Jako mycelium přezimuje v pupenech nebo v opadaných listech v podobě
drobných kulovitých plodnic, tzv. kleistotecií.

Na jaře při příznivých podmínkách rozrůstá mycelium z pupenů na listy a
ve spadaném listí dochází k praskání kleistotecií přičmž se uvolňují
askospory. Na listech se poté na podzim vytváří nejprve žlutý až oranžový
povlak postupně přecházející do černé barvy.

Odkazy     -
Další jména