čeleď: hlošinovité - Elaeagnaceae
Je to 7 až 12 m vysoký strom. Hlošina původně rostla od východního Středozemí přes Střední Asii až po Čínu, většinou na písčitých půdách podél řek. Plody mají moučnatou dužninu, ve Střední Asii sloužily jako zdroj bílkovin, cukrů, a minerálních látek při karavanní dopravě. Ze sušených plodů se mlela mouka. Tato užitkovost přispěla ke značnému rozšíření hlošiny. V Evropě se pěstuje od 16. století.
Dnes je v zahradní architektuře ceněna pro výrazné stříbrné zbarvení koruny, které je vynikající zvláště za větru. | 
