Houbaření - Herbář

  přihlásit  
  přihlásit  


Přezdívka:
Heslo:
  MENU  
MENU


HOUBAŘENÍ


ATLAS HUB
HERBÁŘ
KDE ROSTOU
URČOVNA
SLOVNÍK
LITERATURA


TOP 10
AKCE
BLOGY
DISKUSE
INZERCE
RECEPTY
UŽIVATELÉ
XICHTOVNÍK


REGISTRACE
NOVINKY
PRAVIDLA
NASTAVENÍ
SPRÁVCI
ODKAZY
KONTAKT


<

Náprstník červený
Digitalis purpurea

>


Náprstník červený (Digitalis purpurea)
Autor: Véna   Komentářů: 0
Náprstník červený (Digitalis purpurea)
Autor: Véna   Komentářů: 0
Náprstník červený (Digitalis purpurea)
Autor: Véna   Komentářů: 0


Kvete od-do   Červen - Srpen
Barva květu   fialová
Popis   

Popis

Dvouletka, 60-140 cm vysoká. První rok vyrůstá velká růžice listů, ve druhém roce pak i kvetoucí, nevětvená, mělce rýhovaná, šedě plstnatá až olysalá lodyha. Listy jsou vejčité, kopinaté, vroubkované a ze spodu chlupaté. Květy nad sebou, jednostranné, nachové, vzácně bílé s četnými tmavě červenými, bíle ohraničenými skvrnami.

Stanoviště

Roste ve světlých lesích, na pasekách, v křovinách podél cest, mýtinách nebo na prosluněných stráních. Preferuje humózní, nevápnité, kyselé, vlhké půdy. Špatně snáší silné mrazy bez sněhové pokrývky.

Jedlost

Náprstník je smrtelně jedovatý, nejvíce jedu obsahuje v listech, nejméně v kořenech.

V celé rostlině, nejvíce však v listech a zřejmě nejméně v kořenech, jsou obsaženy kardenolidní glykosidy, z nichž hlavní jsou purpureaglykosid A a B, digitoxin, gitoxin a gitalotoxin- tyto látky se v čisté formě užívají k výrobě léku upravující srdeční činnost. Odštěpením glukózy vznikají další produkty, které se mohou dále štěpit, takže v droze jsou obsaženy jak původní glykosidy, tak i jejich štěpné produkty, z čehož je zřejmé, že účinek náprstníku je vyvolán celou řadou jednotlivých složek, z nich každá působí jinak (časově i silou). V čerstvých listech převažují primární glykosidy, v sušené droze se však zřejmě v závislosti na stáří i způsobu uskladnění nalézá větší množství štěpných produktů. Tvorba glykosidů v rostlině souvisí s fotosyntézou, proto jejich obsah je nejvyšší odpoledne, zatímco v noci dochází k jejich odbourávání, takže po ránu sbírané rostliny mají nejmenší účinek. Dále náprstník obsahuje saponiny (např. digitonin, gitonin, tigonin, natigin), jejichž obsah silně kolísá podle velikosti a stáří rostliny, nejvíce jich obsahují semena. Dále jsou přítomny enzymy (digipurpidasa, oxydasa), barvivo a malé množství organických kyselin.
Otravy náprstníkem nejsou časté, ale byly zaznamenány a to i otravy vražedné a sebevražedné. Obyčejně však nastává otrava náhodným předávkováním. Při požití toxického množství náprstníku se nejprve objevuje místní podráždění zažívacího ústrojí, zvracení, průjmy, později dojde ke zpomalení pulsu, činnost srdeční je nepravidelná, dýchání je obtížné, mohou se objevit poruchy vidění (člověk vidí předměty modře, červeně, žlutě nebo zeleně nebo mžitky před očima), halucinace, hučení v uších, bolesti hlavy, závratě, vznětlivost, nakonec se zrychluje a slábne puls, smrt nastává ochrnutím a zástavou srdce. Léčí se podáváním dávidel, absorpčního uhlí a tříslovin (tanin, odvar z dubové kůry, silný černý čaj), nezbytné je okamžitě přivolat lékařskou pomoc. Smrtelnou dávkou pro člověka mohou být pouhé dva snědené listy náprstníku - nutno však dodat, že pro jejich odporně hořkou chuť je velmi obtížné je pozřít.

Léčivost

Náprstník červený je nezanedbatelným zdrojem pro farmaceutický průmysl. Získávají se z něho glykosidy, jako např. digitalin a digitoxin, které ovlivňují činnost srdce, avšak při nesprávném užití mohou působit právě opačně.

Zajímavost

Náprstník červený patří k druhu středověkých čarovných bylin a býval součástí čarodějných receptur. Rozhodujícím způsobem se však náprstník uplatnil především v kuchyni úkladných vrahů. Spolu s bolehlavem plamatým a omějem šalamounkem totiž představuje to nejjedovatější, co ve střední Evropě roste.

Odkazy     -
Další jména