Zde v detailu. Odnesly to akáty. Dnes se stalo moderní, že je dobrý skutek ničit akáty. My včelaři jsme proti. Akáty jsou významné včelařské dřeviny. A v dnešní době, kdy na polích se všechno pěstuje systémem pod trvalou insekticidní clonou, jsou akáty důležité mnohonásobně. Nejen že mají v květech pro hmyz hodně nektaru, ale hlavně, který čmelák sbírá nektar na akátu, toho nezastihne a nepokropí postřikovač s chemickým postřikem na poli.
Kdysi někdo někam napsal, že akáty vylučují do země nějaké jedovaté látky, a proto pod nimi nic neroste. Je to nesmysl, každý se může podívat, že pod akáty toho roste dost - viz horní obrázek. Na tomhle obrázku je vlašťovičník, jak vyrůstá přímo ze štěrbiny v kůře starého akátu.
Blíží se zima, pro včelstva obtížné období. Ovšem včelí med, který si včely udělají z nektaru z akátových květů, je tak kvalitní, že na něm včely snadno přezimují. A to vůbec nejlépe ze všech možných druhů medů nebo jejich náhražek. Nevím, proč tolik horlivých ochránců přírody to těm včelám nechce dopřát.
Takže já musím před zimou nakrmit včely obyčejným cukrem z cukrovaru, aby dožily jara. Chci tedy vzkázat těm, co akáty ničí, aby toho nechali. A když jim vadí cizokrajné rostliny, ať začnou u sebe, a přestanou jíst brambory, jako tuk používají pouze sádlo vyškvařené z divočáků, zapomenou na rýži, atd.
Jako energetické rostliny se doporučuje pěstovat topoly. Jenže pozor, nikoliv původní evropské druhy topolů, ale jakési hybridy neznámého původů. Ty ovšem mají závažné chyby. Jejich dřevo je málo výhřevné, a vzniká z něj mnoho popela, takže s nimi nikdo doma topit nechce. Ale co je horšího - kříží se s našimi domácími druhy topolů, a vnášejí sem do jejich populací cizí, nepůvodní geny. Na obrázku jsou topoly lidově označované jménem Chruščeváky, hybridy prosazované pro pěstování v období socialismu.
Tady jsou na obrázku plody a listy topolu černého. Jenže z jejich semen už nevyrostou další naše topoly černé, ale kříženci s energetickými klony topolů. Získat v současné době osivo správných topolů černých je dnes velmi obtížné, skoro nemožné. Akáty se s žádným naším původním druhem nekříží, proto je jejich škodlivost velmi malá. A na topení v kamnech mají vynikající výhřevnost. A jejich vysazování není snadné, zkoušela jsem to. Všechny sazenice mi zlikvidovaly srnky, tedy hlavně srnci. Kam mají srnci přístup, tam mladé akáty nevyrostou, ani úspěšně neobrazí z pařezů.
Podnětný příspěvek, Samotářko. Nicméně si nemyslím, že by akáty byly neškodné a jen prospěšné, jak říkáš. Akáty skutečně vylučují do půdy látky inhibující klíčení jiných rostlin. Druhá věc je, že se s tím několik druhů dokáže poprat, jsou to však velmi odolné, nitrofilní druhy ruderálních stanovišť .... vlaštovičník je zářným příkladem. Je fakt, že akáty se u nás s ničím nekříží, ale to přece není jediné riziko spojené s invazními druhy. Dokážou velmi rychle zmlazovat a vytlačují původní flóru. Další věc je, že akát stejně jako ostatní bobovité rostliny má na kořenech hlízky, v nichž žijí symbiotické bakterie schopné vázat vzdušný dusík. Půda je tak dotována dusíkem a druhová diverzita se limitně blíží nule. Takže pokud se akát dostane do nějakého chráněného území, nastává značný problém. Dobrým příkladem je pražská Divoká Šárka. Abych to uzavřel, myslím, že omezování a likvidace akátů v chráněných územích je důležitá ba nezbytná, ale jinde, kde není potenciál případného ohrožení, bych z důvodů, které samotářka popsala, akáty ponechal. Ideální by bylo, nahrazovat je postupně jinými pro včely atraktivními stromy, jejichž výsadba nenese taková rizika, ale to je složité.
Ještě k těm topolům. Do těch moderních rychlerostoucích kultivarů topolů bych zase tak netepal. Zásadní problém jsou ty socialistické výsadby topolu kanadského (Populus X canadensis), těch se uskutečnilo všude spousta a křížení s topolem černým tak nic nebránilo. Topol černý jako takový je silně ohrožený druh vázaný na lužní lesy a díky těm "Chruščevákům" jsou potomci kříženci a nikoli čistý topol černý. Takže principiálním nesázením těch moderních (většinou tuším japonských) kultivarů nic moc nespravíme, topol černý nezachráníme. Zároveň je možné, že když tyto kultivary pocházejí z jiného šlechtění a můžou být po genetické stránce natolik jiné, že se s t. černým křížit nebudou, nevím, jestli to někdo zkoumal. Jinak samozřejmě pěstování plantáží těchto topolů, jako paliva pro elektrárny na biomasu, vítané není. Ale to z principu nesmyslnosti takových elektráren, nikoli kvůli škodlivosti těchto topolů. Před sedmi lety jsme zakoupili 40 arů pole se záměrem vysázet si vlastní les. A právě jako krycí dřevina nám výborně posloužily japonské rychlerostoucí topoly, pod nimiž jsou stovky semenáčků našich stromů, které budou tvořit základ budoucího lesa. Topoly jsme začali postupně kácet na topení, mají po šesti letech od výsadby kolem 13/14m.
Já bych omezil oboje: ochranáře i akáty, ty druhý trochu míň.Rád s ními topím (s těmi akáty), výhřevnost je opravdu skvělá.. Včely mám nejradši na ovocných dřevinách, na trnkách, na hlohu apod.Kdo šel někdy kvetoucím jabloňovým sadem plným bzučících včel tak mi třeba dá za pravdu.
Jj debata je to zajímavá a podnětná. Jsem rád, že P.T. uvedl vše (podle mě) na správnou míru. Jiná věc je rozdíl mezi teorií a praxí a to nebetyčnej... Bohužel komunisti a u nich to určitě nezačalo, měli výbornou schopnost věci zjednodušovat a prosazovat to co bylo dobré pro spokojenou socialistickou společnost, "spokojených nasycených prasátek, který si chrochtaj v chlívku a nic je nezajímá", bohužel to mělo neblahé následky na naši přírodu a v neposlední řadě dnešní doba přináší další rány, z kterých se příroda těžce vzpamatovává. Takže nezjednodušujme abysme se nestali moc jednoduchými, stejnými, unifikovanými, uniformními, jednotnými na věčné časy...
No, já byl 33let zapálenej ekolog bydlící v Praze co jezdí o víkendech do přírody a pak jsem jednou našel odvahu a tu Prahu opustil a odstěhoval se na vymírající "mini" vesnici, kde končí silnice, kde není ani vodovod , ani kanalizace, kde je slabé trafo a el. dráty původní ještě z roku 1954, žádný plyn, obchod 3x týdně po dvou hodinách, téměř nulovej mobilní signál atd.,atd.Jsem tady 18tou zimu (záměrně píšu zimu, ne rok) a mohu myslím říci, že těch třicettřilet jsem žil v bludu, je to trochu jinak, ale to pochopí jen ten, kdo udělá to samé, co já. Pořád mně nějaké ty ideje zůstaly.Topím dřevomasou vlastní výroby, třídím odpad, mám čističku odpadních vod............. a teď jdu spát.Čau.
Nevím, Prosty, jestli jsem to uvedl na správnou míru, je to jen můj názor. A jak říká eM.eR., koukat se na to optikou života na vesnice nebo ve městě, je asi podstatný rozdíl. Naštěstí jsem od narození ortodoxní vesničan.
Díky všem za reakce. Je pro mne užitečné znát vaše názory. Chystám se totiž obcházet zodpovědné vedoucí a věc jim vysvětlovat. Včely a čmeláci jsou bezva na jabloních, jenže ovocné stromy kvetou v dubnu a v první polovině května, hlohy ještě asi 10 dnů potom. První lípy tu rozkvétají v polovině června. Mezi tím je u nás pro hmyz hladová mezera - a tu vyplňují právě květy akátů. Jinde v ČR to jsou maliny, ale u nás, kolem Šáreckého potoka, maliny nerostou buď vůbec nebo minimálně. Louky bývají koncem května posečené, květy na skalách taky odkvetlé a zaschlé. Hladovět 2 - 3 týdny je pro čmeláky konec, když zeslábnou, tak podlehnou různým nemocem. Nějaké květy se samozřejmě vždycky najdou, ale je jich málo - a hmyzích strávníků mnoho. Sladký nektar z květů vysávají i mravenci. Včely si taky poradí, ty dokážou letět 5 km a víc. Čmeláci se ale v téhle konkurenci prosadit nedokážou.
Ačkoli chápu důvody Samotářky jako včelařky chránit akáty, rád bych napsal svůj názor. Akát je hlavně nepůvodní invazivní rostlina, která tady dříve nerostla. Vytlačuje svým šířením naše původní druhy rostlin a to je špatně. To, že šíří do půdy okolo dusík, je pravda - díky tomu mohou růst pod akáty jen takové druhy rostlin, kterým dusík nevadí, to je právě vlašťovičník, kopřiva či kakost. Doporučuji shlédnout toto: http://www.daphne.cz/webfm_send/20 Sorry, ale akáty nemám rád.
Ahoj LidičkyDneska dám nějaké drobnosti. Tuhle houbu jsem sem dával někdy před časem s dotazem na Kaziroh ovčí,ale po prolistování atlasu mi spíše připadá na Kyjovenku plavou!Zvlášť když rostla na starém kmeni smrku.Co Vy na to?
No nevim nevim Jirko, je to sice jen fotka, ale pár věcí mi nesedí. Jednak velikost. kyjovenka dorůstá až 40mm a je široká až 6-10mm, navíc roste většinou přímo z jehličí v kterém rozkládá nějaké hodně trouchnivé dřevo...tohle mi přijde velikostí spíš na ten kaziroh (až 15mm dlouhý,1-2mm široký) zdá se že to vyrůstá přímo na kůře jehličnanu, ale může tam být třeba strhlá srst nějakého zvířete ap. to už z fotky tak dobře vidět není takže je to na tobě
Tak zdravím,těšil jsem se tolik na víkend,že mne ani ten déšť neodradil.Musel jsem vyrazit alespoň na chvilku.Za deště se fotí špatně,ale přesto sem něco hodím-pařezníci jedou o sto šest.
Jo jo, jak píše Standýs - i kdyby jsi to nenapsal, Tvůj klobouk by Tě v odrazu kapky stejně prozradil. Ta poslední - v pěkném detailu - bude nějaká z Vlasenek, možná V. kyjovitá. P.S. Je vidět, Tondo, že jsi zapracoval na tom "zrnu" na fotkách. Dobrá práce.