Dneska jsem s pár dalšíma fajn lidičkama vyrazil na lesní pich a podařilo se. Našlo se pár prima objektů na focení. Některé se pokusím sem umístit. Všichni sem dávají megaohnivce, tak já pro změnu ohnivcomimina.
Bylo toho tam víc, ale nechtěli jsme tam tančit jak kozy v zelí. A k tomu jsem až doma zjistil, že jsem na skle měl 2 vlákna, takže většina fotek je tím dost pro mne znehodnocená. No, snad přiště dopadnu líp. Pěknej poloalbínek.
Namlsal jsem se fotkami ušisek z města a vyrazil s košem a slovy "já chci taky"...ale bohužel u nás vůbec nic. Jen u jednoho bezu jsem narazil na pohárovku...
Jak už tu byla zmínka s návštěvou Kudláčkova, tak jsem včera vyrazil a jen pošlu několik fotografií a poletím se podívat na ohnivcoviště, jehnědku chlupatou (jestli nebude sníh), oranžovku, hlívu připjatou apod. Na ušíčko černé si zajedu podívat v týdnu nebo až o víkendu, ale taky tu v tuto dobu začíná růst. Pájo gratuluji k nálezu!
Některé plodnice nejsou ani milimetr veliké. Pouhým okem je na klacku vidět několik desítek teček, ale až po přiblížení a a zvětšení, je vidět, to co vidíte i Vy
Kryšot bude mít pravdu, měl jsem pod mikroskopem, ale jednalo se o sterilní plodničky, kromě hyf tam vlastně nic nebylo. Takže jsem se makroskopicky domníval, že by se mohlo jednat o nějakého zástupce rodu Lachnum,ale myslím, že Kryšot to rozlousknul.
Opět jsem napočítal na dvacet čerstvých narostlých druhů. V největším měřítku je kržatka zimní nad hlineckým pivovarem na pivovarské louce. Zde už neleží sníh, tak se kržatkám daří. Jako druhá je jehnědka lísková, těcj je taky na desítky..
Perfekt Jirko podle nezvětšený fotky bych řekl chlupatka ovčí,ále podle tý zblízka si nejsem ničím jist--jsou ty plodničky baňkovité,nebo je to černé na středu pouze papila(chlupatka)?
Stando, též se připojuji ke gratulantům a přeji Ti vše nejlepší k narozeninám! Hlavně hodně zdraví, rychlou spoušť, dobré světlo a kapičku toho pověstného mykoštěstí
Taky přeji vše nejlepší, krásné nálezy, fotky, hodně dobrých přátel, pevné zdraví, prostě vše nej. A taky fakt velký houby, nejméně takové jaké máme v Brně. Ale na tu menší bacha, to je muchomůrka jízlivá.
Díky díky, až teprve teď jsem se probral z bujarých oslav a všimnul si kromě toho, že někdo zavřel dveře a přestalo mi táhnout na čtyřicet, i vašich přání. Děkuju všem.
Již taky pilně vyčkávám na smržovité, mé nejoblíbenější houby. Předloni jsem našel první kačenky okolo 10.4. a loni až okolo 22.4, takže u nás(620 m.n.) počítám tak s půlkou dubna. Na smrže a ucháče bohužel moc štěstí nemám.
Smrže jsou pro mě tajemné houby. Jeden rok (asi 1999)úplně nečekaně vyrostly na dvou místech kde je nikdo nečekal. První na malém záhonku u baráku těsně u zdi a druhý na chatě v temném koutě na udusané hlíně taky při zdi. Bylo to nějak v dubnu. Další setkání se smrži bylo v roce 2010 v Kolíně na mulčovací kůře, na záhonku asi 4x4 m jich bylo alespoň 70 (!). Byla to moc hezká podívaná, nikdo je nesbíral a nevím zda už nemám vlčí mlhu ale pořád si myslím že to bylo začátkem března. Na ucháče jsem narazil při výletu do Českého ráje. Při cestě pod skalami byly čtyři kousky. Ty bych ale nikdy nesebral. Po kačenkách se letos chci podívat, podle fotek se zdá být vodítkem doba kvetení violek vonných, uvidíme co uvidíme
Ahoj, je tu někdo kdo se opovažuje alespoň hádat kdy by mohly letos zsčít kačenky a smrže? Příroda se začíná probouzet, možná brzy by se mohlo něco objevit. Kačenky jsem nikdy ještě nenašel, smrže už párkrát. Hezký zbytek víkendu.
Můj odhad už i na základě toho, že se má ještě ochladit k nule je až tak ke konci března, možná i déle. Nic se nesmí uspěchat. Na spoustě míst ještě leží sníh.
Díky robi, nacházíš je? Mám na ně spadeno, uvidíme zda se zadaří. Jarní houby nebýt mulčovacích kůr téměř nenacházím. Např. ucháče jsem našel jen jednou.
V posledních letech jsem vždy alespoň nějaký ten kus či dva našel, ale vloni to byla bída, bylo na ně moc sucho, když už vyrostly, zasychaly vestoje (kačenky) nebo toho vyrostlo moc málo (smrže)
Jj, určitě. Nevím jak jinde, ale sníh tu taje. Tečou tu potoky z lesů, luk a strání. Vytváří se spousta jezer. Kam člověk šlápne tam se pomalu topí. Taky jsem se včera vykoupal. Tak snad bude jaro zajímavé a poté i další období...
Brtníku, teď na začátku března je zajímavější dívat se nahoru do korun stromů, nebo alespoň na kmeny stromů nebo na pařezy, na dřevě občas něco roste. A taky tam lze vidět překvapení. Teď kvetou javory stříbrné.
Javor stříbrný ještě jednou. Pochází ze Severní Ameriky. V parcích bývá vysazován, za mlada je to velmi krásný strom. A taky velmi rychle rostoucí, jenže o co víc roste jeho dřevo rychle, o to má méně na kvalitě. Vítr ho často rozlamuje. Až uvidíte zahradníky, jak někde ve městě kácí nádherný veliký strom javor stříbrný, nemějte jim to za zlé. Jeho dřevo je tak křehké, že kolemjdoucí lidi skutečně ohrožuje, když zafouká vítr, mohl by na nějakého člověka spadnout. Taky je zvláštní tím, že jeho semena dozrávají už koncem května a okamžitě začínají klíčit.
Občas taky visí na stromech cosi, co zdálky vypadá jako starý zamotaný papírový pytlík. Jeden jsem si přinesla domů do tepla, abych tu záhadu vyřešila. Vylezly z toho miniaturní housenky. Snad je to bekyně zlatořitná, v atlasech motýlů bývá vyobrazená až starší housenka,a ta vypadá trochu jinak než ty moje na fotce. Ty moje jsou velké 2-3 mm.
a ježto jsem je nalezl i na vzdálenější mikrolokalitce,je jasné,že to nebyla náhoda--apropos,jistě víte,že se řadí do rodiny masečníků,tudíž je nejvyšší čas začít pátrání po tomto mykoreliktu
Pájo, jsou super. Na ně se dostanu až v týdnu, nebo o víkendu. Nyní jdu za barák do jedné olšiny. Večer dodám informace a nějakou fotografii. Jen ze včerejška mám hafo fotek .
..v souvislosti s ušíčkem černým jsem se rozhodl nakouknout na jedlovou lokalitu,zdali bych neobjevil vzácnější ušíčko jedlové,objevil jsem však zkázu,protože nejzajímavější úsek jedliny,kde rostly například krasočíšky,šťavnatky oranžové a další špeky je zničen Přeji všem šťastnější pohled na jejich oblíbené lesy,než čekal mne čaudýsbrekeke
Tak u mne je nacházím z 90% na cestách procházejících mladou smrčinou,cesty bývají vždy pod úrovní terénu a na hrbu,na jejich okraji k mlází,je-li pokrytý mechem nacházím tyhle ušíčka.Jsou to většinou tmavá,stinná místa,proto ty fota s bleskem,ale zase ne uprostřed,ale na krajích,začátcích těch cestiček,které jsou malinko prosvětlenější
Delší dobu nestíhám, dnes jsem se konečně dostala ke zpracování svých fotek z února. Ohnivcový plevel má nafocený asi každý, ale stejně mi to nedá, když už jsem to upravovala...
Není vyhynulá, jen nikoho nenapadá lézt v únoru mezi bezy do hnusnýho křoví u silničky a hrabat se tam v listí. :) Teda až na Pantátu a všechny, které přivedl na svoji českou lokalitu, ale na Moravě su první já. A může za to můj mlsný jazyk, kousek od tamtaď roste sametonožka a já zahlédla kousek něčeho žlutooranžového a měla jsem takovou chuť na omáčku.
Masečník si zatím nechávám na 1.4., ale určitě na něj vyrazíme - lepší jakýkoliv terén než psát do počítače staré položky. :))
Ohledně vůně - Vladimír v tom cítí meruňku, já mandarinku, ale s příměsí nepěkného pachu - buď je to tou větvičkou, která se rozkládá nebo přemrznutím, ale to ovoce tam jasně je. Prostě ta kalichovka je půvabná, navíc při zběžném mikroskopování bisporická a monosporická, výtrusy taky sedí, přezky nenalezeny, cystidy nepřítomny. Jen jsou tam marginální buňky, o čemž se prostudovaná literatura nezmiňuje.