A je dobré být ve střehu, helmovky šiškomilné se snadno připletou mezi penízovky - z té trojice v popředí je první zprava penízovka, ty zbylé dvě páchnou nitrózně, což mi moc neříká, podle mne smrdí po rezavém železe...
Tenhle les je asi jediná lokalita v okolí, kde něco roste, je to místy až podmáčená smrčina... V sobotu byly všude kolem ČBud bouřky, u nás nic. Málo se modlíme, říkali prý chlapi v hospodě.
Samičí stromy mají květy tmavší a se spoustou nektaru. Zatím se v parcích objevuje javor červený jen málo, je to moderní novinka, ale nyní ho začal vysazovat kde kdo, myslím, že bude lidi zajímat.
Takových drobných včeliček bývá na javorech červených spousta. Jsou to velmi dobré nektarodárné stromy. Co se včeliček týká, na první pohled vypadají skoro stejně, ale když si je prohlížím zvětšené, každá vypadá trochu jinak, a já jsem s určováním druhu v koncích. Mohla by to být pískorypka jarní? Pískorypek žije v ČR 132 druhů.
Tady je snad hedvábnice jarní. Hedvábnice krmí svoje larvičky pouze pylem a nektarem z vrb, ale vypadá to, že dospělci se rádi živí i na javoru červeném.
Teprve moderní fotogtafie umožňuje začít se v blanokřídlých nějak vyznávat. Zatímco sbírky brouků nebo motýlů se dají pořizovat jakž takž snadno, tak problém blanokřídlých spočívá v tom, že se ve sbírkách rozpadají. Každý sebraný mrtvý čmelák se mi do půl roku proměnil v prach. Když z nich nešly dělat sbírky, tak je skoro nikdo nesbíral. Pro žádné nakladatelství nebylo ekonomicky únosné vydávat o blanokřídlých nějakou literatutru. A tak ve znalostech o včelách samotářkách jsme tam kde jsme. Určování druhů komplikuje i skutečnost, že když se některá včelička čerstvě vylíhne, tak je všelijak barevná, ale jak stárne, tak postupně šediví, časem se jí mnoho chloupků při práci oláme, takže vyplešatí. Ostatně i včelí královna bývá skoro bez jakýchkoliv chloupků - následkem staří, zatímco včelí mladušky jsou huňaté. Jenže určit druh se našinci pak daří těžko. Leccos je na internetu, ale to neznamená, že to vkládal někdo chytřejší. Naopak je tam chyb až hrůza. Zmatek se tím zvyšuje. Já doporučuji začít tak, že budem vkládat obrázky typu Společenství hmyzu na kvetoucí třešni, Společenství hmyzu na rozkvetlém hlohu, atd. Nějak se začít musí, kdybychom čekali, až nám vyfotografovaný druh někdo určí, jak se jmenuje, tak sem nevložíme nic. Datum a lokalita výskytu je pro začátek důležitější než jméno, a časem můžeme v pátraní postoupit dál.
A nechceš se, Samotářko, spojit ve svém bádání s autory oné knihy Blanokřídlí ČR? Jakub Straka, Petr Bogusch či Libor Dvořák jsou kamarádi, není problém ti na ně dát kontakt. Jinak já sice dělám do brouků, ale sbírku včel a čmeláků mám již několik let a rozhodně se mi nerozpadá nebo neproměňuje v prach. Nemáš spíš ve sbírkách škůdce?
Jo, škůdci ve sbírce umějí dělat ledacos, a jsem si jistá, že ti škůdci nám doma nechybí. Ale rozhodla jsem se dát se na fotografování, a sbírky ať tvoří někdo jiný. A trvám na tom, že ty sbírkové exempláře si jsou s těmi živými jedinci málo podobní. Je to jako vzít si s sebou do lesa sušené houby a chtít podle nich poznávat, co zrovna v lese roste. S panem Jakubem Strakou si občas píšeme po internetu už víc než rok, víme o sobě, on mi někdy něco pomáhá určit. Ovšem podle jedné fotografie určit druh "zvířete" /to je specialita pana Straky, že včely pojmenovává výrazem zvíře/, to je často těžká hádanka, i on v takovém případě používá hodnocení snad, asi. . . Tu hedvábnici vymyslel on, posílala jsem mu fotky javoru červeného i s tím, co na něm žije, už před rokem.
Ty fotografie javoru červeného - polovina je z loňska, polovina fotek je čerstvých, letošních. Ale letos jsem nevystihla včas správný termín, kdy ten strom fungoval všemu hmyzu jako cukroví. Přišla jsem k němu až když odkvétal. Každý člověk má k dispozici jen 24 hodin denně, a proto na mne a na houbaření panu Strakovi čas nezbývá, prostě se musím osamostatňovat.
Musím konstatovat, že na Hlinecku doopravdy terčky rostou na rok, dva roky starých šišek. Dnes při vstupu do lesa, mi do oka blesklo několik novějších šišek a terčky se konaly od začátku. Na starých bohužel ne. Další bohužel bylo, že se navštívil řídký smrkáč a tam bylo spousta terček zaschlých, ale zase jsem měl políčeno na jehnědku chlupatou - Pubigera subvillosula, která se nekonala, ale za to se konalo něco podobného…
Poté jsem navštívil osikovou remízku a můžu konstatovat, aby každý zkusil obrátit osikové halouzky ponořené v listí. Asi na pěti větvičkách se objevil Číšovec nahoučený, ale bohužel nerozvitý… Letos druhá lokalita asi dva kilometry od sebe…
Ahoj Jirko, koukám, že to bereš hned z kraje hezky podrobně. Jehnědku chlupatou jsem letos zaregistroval, ale ještě na rozdíl od Tebe (http://www.youtube.com/watch?v=EOH9Q9HRoLQ) ji nenašel. Ukázka je magická.
V sobotu jsem šel hlavně na penízovky smrk. a stovky takto obrostlých šišek mrňavými penízovečkami,ale nikde žádná z nich že by byla většíVyrostou a nebo je to takový mrňavý druh?Jinak okolo na zemi všude plno penízovek všech velikostí!
Teda Houbomílo to čumim taky, jak jsi to sbíral dlouho?Nebo vás bylo víc?Já nasbíral mističku na polívku a vzaly mě záda.Ale fakt teda s obdivem gratuluju.
Tak jsi mě zase předběhl,gratuluju! Alespoň s hlízenkama jsem první! Zítra se jdu mrknout na pro mě úplně novou lokalitu po oranžovkách, třeba se poštěstí i ta terčka. Ale jsem skeptický, ty tvoje jsou nějak vysušené...
Taktéž tlačen časem vkládám fotky ze dne 20.3. až nyní a trochu tím narovnávám své resty. Snad mi to prominete. Toho dne jsem byl s Robim pozván Jonasem do jeho severského revíru a že bylo co fotit, o tom není vskutku proč polemisovat Jako první nám Jonas představil tyto ohnivce rakouské (Sarcosyphae austriaceae)- každý jsme si vybrali. Malých, středních i větších semafórků tam bylo na výběr dost
Pak jsme se přesunuli z jedné lokality na druhou a došlo k tomu, o čem Jonas povídal celou dobu: nález ušíčka černého (Pseudoplectania nigrella). Řádili jsme kolem notně dlouhou dobu a nemohli se vynadívat na tu krásu.
a rozloučím se černorosolem bukovým, který pak putoval za Jardou Malým na přednášku do Mělníku. (Exidia glandulosa). Za krásně strávený den bych rád touto formou poděkoval jak Robimu, tak nešemu průvodci Jonasovi, který byl více než ochotný a trpělivý. Klucí, díky moc, byl to nádherný a pohodový den, strávený v jarní přírodě bez veškerých rušivých elementů
Dobrý den všem Mykomilcům. Dnes vložím několik fotek z pátku 23.3., kdy jsem šel ještě zkontrolovat a vyfotit ten záhadný klackouš, který objevil pár dní před tím Robi.
jsem objevil překvapení. Prsnatka (myslím, že orličí - Rosellinia aquila), jako další prvonález. V některém z dalších příspěvků přidám ještě několik dalších pohledů na tuto miniaturní houbu, jejíž lehce přehlédnutelné plodničky jsou cca 1mm veliké.
Jonasi, pavouček a prsnatka to u mě vyhrála, máš to jako vždy luxusní. Zítra jdu do přírody a budu cvakat jak květiny a stromy, tak i houby, pokud nějaké najdu
Díky! Jonasi, ty hlízenky mi daly zabrat, pořád mi to ostřilo na pozadí. Nasekal jsem hafo fotek, ale stejně to není ono. Že ten brouk je mrchožrout jsem tušil, ale byl jsem línej si to ověřit...
Jasněže je Kraken najde, jde jen o to koukat se a mít trochu toho štěstí. Nemyslím si, že by to byla nějaká vzácnost, jen jsou prostě maličký a potřebují hodně vlhký šišky
Tak jsem se taky dočkal. Trhal jsem kýbl smrkovek a při škubání mi přišla do ruky šiška s černými puntíky. Po přiložení šišky k oku, bylo super zjištění...
Vždy jsem zkoumal staré šišky. Terčky na starých šiškách nerostou, nebo alespoň se objevovaly na rok, dva roky starých šiškách... Jaké máte Vy zkušenosti? Proto jsem je přehlížel, asi ...
Však ty to napravíš až povyrostou! To s těma starýma šiškama je zajímavá informace, bohužel nemohu potvrdit, protože jsem je ještě nenašel. To musím zase napravit já!
Jiří-já je v pátek našel taky poprvé a taky se mi je nepodařilo dobře nafotit!Co je ale smůla že neprší a určitě mi zaschnou!No uvydíme!Gratulace k nálezu