Dobrý den všem Mykomilcům. Dnes vložím pokračování z výpravy ze dne 29.4. s Kryšotem a Robim – tentokrát tématicky zaměřené na Choroš šupinatý - Polyporus squamosus (Huds.) Fr.
Jedno z míst, které má Krýša pod kontrolou. Zde je patrná skutečná velikost plodnic. Pozadí tohoto snímku nepůsobí moc esteticky, ale vypovídá o lokalitě …
Přidám závěrem ještě brouka blízce svázaného s Chorošem šupinatým. Tohoto jsem fotil právě pod plodnicemi z prvních tří snímků. Je to Potemník houbový - Diaperis boleti (Linnaeus, 1758), jehož larvy se právě v chorošovitých houbách, rostoucích na listnáčích, vyvíjejí. Jedna z hub, které preferují je právě tento druh Choroše.
Krýšovi ještě jednou dík. Hezký den Vám všem přeje z Reichenbergu Jonáš.
Yohanessi, budeš se asi divit, ale kdysi jsem se entomologii (ač amatérsky, přesto vášnivě) věnoval v letech 1978-80, tedy v 7-9 třídě ZDŠ. Od té doby už uplynulo drahně let. Odneslo to spíše víc motýlů. Brouky jsem sbíral jen okrajově, ale mám je ještě dodnes. Bylo mi jich pak líto a tak jsem je začal tenkrát fotit přes mezikroužky. To už snad není ani pravda. Dnes jsem rád, i když jsem už hodně z názvů zapomněl, že se k nim mohu vrátit alespoň touto formou. Literatury bylo po skromnu, ale třeba tohoto jsem díky ní určil. Je tu ovšem popisovám jako Potemník bukový. (Brouci a motýli ve fotografii z r. 1982) Díky internetu jsem tuto retro-informaci snadno opravil.
Jsem rád, že sem na stránky chodíš a máš je všechny v malíku.
Nemám je vůbec v malíku! Dělám entomologii 30 let a pořád se učím. Např. tento týden jsem byl na jedné lokalitě v Praze(!) a našel jsem tam čtyři brouky, které jsem v životě neviděl - jak říkáte vy tady - prvonálezy...
Kluci se tu už společným ohnivcováním chlubili, ale neodolám, abych nepřidal také pár svých fotek a nejen z toho dne, ale i ze svátečního focení (měl jsem právě svátek) v neděli u Kryšota. Začnu však ohnivcem černým, tato krásná skupinka mě držela dlouho, než jsem byl alespoň trochu spokojen s tím, jak na fotce vypadají.
A jelikož jsme na místě řešili otázky clony, stejně jako jsme je řešili už několikrát před tím, dám sem záměrně 3x stejnou fotografii jako ukázku i pro všechny ostatní, že není třeba clonit na maximum, neb i při relativně nízké / střední hodnotě clony vyleze i velice z blízka pěkně prokreslené foto. Doplním: Nikon D300, Nikkor 105mm, f/6.3, 1/250sec
Smrže sem už dával Jonas a nebudu tedy zbytečně dávat ty samé plodnice 100x jinak, jedině tuto vyjímku - detail jedné z plodnic oněch smržů jedlých. Když jsme u těch údajů - Nikon D300, Nikkor 105mm, f/9, 1/80sec
Díky za doplňující informaci. Napadlo mne, pokud bys chtěl, mohli bychom tu mít alespoň nějaký drobný nástin atlasu brouků apod., tedy kdyby ses o to byl ochoten starat?
Něco málo jsem si o tomto asijském "slunéčku" přečetl a je mi jasné, že jsou stejně invasivní jako veškeré další asijské populace. Jímá mě z toho rozpačitost, smutek a bezradnost
ahoj Robi, je zajímavý postup focení s ohnivci s udáním clon, já bych šel ještě na vyšší clonu, začal byl u 22 a šel ještě výš, to je jen můj postřeh a zkušenosti
Oldo zní to logicky, ale potíž objektivů pro digitální zrcadlovky je v tom, že nejlépe "kreslí" právě mezi clonami f/4 - f/8. Samozřejmě, že by snímky při vyšších hodnotách clon měly být proostřenější, ale často bývá opak pravdou. Samozřejmě tomu nahrávají i další faktory jako např. delší čas, rozhýbání stativu, typ objektivu apod.
Dnes je vhodný termín na ukázání rozdílů mezi různými druhy javorů. Javory jsou si totiž dost podobné, ale pro přírodu je vždy důležité datum, kdy strom kvete, kdy má semena atd. A právě v otázce KDY se javory liší. Proto jsem dnes nafotila různé javory a hned je tu ukazuju. Tady je na obrázku javor stříbrný /Acer saccharinum/. Pochází se Severní Ameriky, ale u nás v Praze je v parcích jako doma. Jeho zvláštností je, že jeho semena uzrávají už teď, a kam dopadnou, tam hned začnou klíčit. Kořínek jim začne rašit, a jak se zavrtává do země, tak vrtulka se naopak staví kolmo vzhůru.
Javor babyka /Acer campestre/. Její kvítky jsou velmi drobné, a otvírají se postupně. V chladnějších lokalitách kvete právě teď, v Praze je těsně po odkvětu a už na ní lze vidět minisemínka.
Javor klen má ze všech javorů ve svých květech nejvíc nektaru pro hmyz. Je to významná včelařská dřevina. Pro fotografování ale obtížná. Všechny včely hučí vysoko v koruně, kam fotoaparátem nedosáhnu, a i když některá sletí dolů, tak pracuje na zastíněném květu, kde nelze udělat kvalitní fotografii. Na obrázku je některá z pískorypek, snad pískorypka lesklá.
Samotářko, Ty bys měla přednášet na VŠ. Tohle jsem si přečetl skutečně rád. A forma, jakou jsi to podala- klobouk dolů. Kdyby to bylo delší, vůbec bych se nezlobil
Dobrý den všem Mykomilcům. Dnes vložím k určení jen několik monotématicky založených fotek. Berte je spíše jako jakýsi časoběr. Jestli si pamatujete, tak jsem vkládal první snímky malých „Řasnatek“ ze dne 30.3.2012, které jsem, jak jsem slíbil, postupně kontroloval ještě 13.4. a 1.5.. Rostou u paty javoru, v okolí roste také buk. Poranění se nijak nezbarvuje, atypicky nevoní. Tvarem mi připomíná Řasnatku zprohýbanou - Peziza repanda Pers., bílým vnějším povrchem zase Řasnatku lesní - Peziza arvernensis Boud. 1879, ale jsou to jen mé nahodilé tipy. Za její určení, pokud je to makroskopicky možné, i Vaše názory budu rád.
Přesně tak, jak píše Olda. Bez mikroskopu jsme jen v rovnách theorie. A to nejen u peziz a askoušů. Ostatně by mě zajímal Oldův názor na tu oranžovou astrocytickou houbičku
Ahoj všici, kvůli těm zpropadeným maturitám není čas na focení a pobyt v lese, tak jsem se alespoň rozhodl, že premiérově vložím něco do atlasu. Náhodou jsem totiž zjistil, že v atlase není ryzec palčivý (lactarius pyrogalus). Při popisu jsem vycházel z Vladimíra Antonína a jeho Encyklopedie hub a lišejníků. Chtěl bych zdejší zkušené obohacovatele atlasu poprosit, aby tuto položku zkontrolovali a sdělili mi, zda tímto způsobem mohu vkládat i případné další položky. Díky........ Jinak všem gratuluji ke krásným nálezům jarních hub
Vypadá to skutečně jako ryzec palčivý, ale jistý bych si takto, dle fotografie, nebyl - skupina okolo tohoto druhu není jednoduchá. Jak chutnal? Jak voněl? Kde, pod čím rostl? Mléko bylo stále bílé, či při později zeleně šedlo? Z fografie se dá soudit, že plodnice má co dočinění s lískou a to by také sedělo, je to tak?
P.T. další položky určitě vkládej. Není problém s případnými korekturami viz. tento Ryzec. A fotografie jsou schvalovány až po jasném určení, takže by v tom určitě neměl být problém. P.S. Ten lískový ořech na Klobouku je původní? Neměl bys event. jiný snímek bez této "dekorace"?
ten lískový ořech je tam umístěn, aby symbolizoval lísku, pod kterou tyto ryzce u nás na zahradě skutečně rostou .....další a lepší fotky se budu snažit pořídit letos, pokud vyrostou, zároveň se zaměřím na mléko, vůni i chuť, v tom pokulhávám ....jinak díky za ohlasy
Včely je potřeba rozebírat v oblečení bez skulin. Když je horko jako dnes, na jižní stráni na sluníčku, nemoci z přehřátí se lze bránit jen s ochlazovacími přestávkami. Vltava před Mělníkem.
Včely samy obraly všechno, co dokázaly, a vynosily ven. Co nedokázaly rozebrat a vynosit, obalují propolisem. Propolis je hmota, kterou včely sbírají na pupenech různých stromů. U Vltavy je to z topolů. Ještě co se obírání myši /nebo co to bylo/ týká, za chladných dnů nebo v noci hospodaří ve spodní části úlů také různé druhy mravenců. Lidi dávají na dna úlů diagnostické podložky, na preventivní vyšetření kvůli včelím nemocem, ale mravenci tam bývají tak aktivní, že se stejně pak v laboratoři nedá poznat nic.
Správná odpověď. Občas vběhne do úlu myš nebo něco podobného. Včely ji žihadlem usmrtí, jenže dostat jí z úlu ven jim dává zabrat. Prostě ji takhle uklízejí po kouskách.
no, za 1. asi to je "podtrnka". lupeny lehce růžovějí teprve v pozdější dospělosti, protože jde jen o barvu pokrytím výtrusným prachem. takže u takto mladých, byť dospívajících, to ještě nebývá vidět. za 2. super- důležité je: - zda-li je to Závojenka podtrnka - Entoloma clypeatum /event. stejně jedlá a chutná Z.sadová atd., pokud někdo "hraje" na jejich rozdělení/ - a nikoli některá z jedovatých dvojnic jako je Z.vmáčklá, výstředná, či dokonce olovová. to lze bez mikroskopování stanovit bezpečně pouze tím, zda měla mykorhizu určitě s některým růžokvětým stromem/keřem a určitě ne s jiným. čili, rostly tam určitě a jenom: - třešeň, merunka, švestka, trnka, hloh .... OK, dobru chuť! - habr, dub, babyka ...... NEbrat! nebezpečí. učitelka
A tohohle smržíka(myslím obecného)jsem objevil v pátek a měl jsem u sebe pouze kompakt a fotka špatná!V pondělí jsem se tam hnal se zrcadlem a smržík ukoplý a usušený.
Jen pro připomenutí ji vkládám. Při vší smůle jsem zjistil, že přesně místo a blízké okolí, kde se tato plodnička nacházela, bylo totálně zdupáno koňskými kopyty
V dané lokalitě je vlhkosti dost, řada malých potůčků oblast solidně zavlažuje a místy je i v tomto horku půda až podmáčená. Leč, žádné jiné plodnice kačenky jsem v okolí nenašel. V listí se skrývalo několik křehutek a tato (nejspíš) čepičatka bezpórá...
Na závěr ještě jiný pohled. O víkendu snad zavítám na další své lokality, tentokrát spíše doubravy a louky při kraji lesa, tak snad nějaké jarní kousky objevím. Na tuto lokalitu se kvůli kačenkám zkusím vrátit po slibovaných deštích a bouřkách, uvidíme, zda mycelium odolalo. Zatím čau!
ProgLaney pěkné nálezy. Vodnička paráda. Jo jo koníčci se dostanou i tam, kam se čtyřkolka nevejde. Viděl jsem také nedávno celkem slušně zdevastované mechy koňskými kopyty. Ten co sedí nahoře se kochá a je mu fajn a našinec aby se vyhýbal jámám a koblihám .
Díky! Přesně tak, jak je kůň normálně ekologický dopravní prostředek, tak houbám dokáže ublížit solidně.. Ale tak pravdou je, že ta kačenka byla takřka na kraji cesty...doufám ale, že dále do lesa se nějaké objeví. Je to tam vegetačně zajímavý les s řadou potůčků, o kus dál vápencové podloží, takže mám pocit, že by se tam mohly dát najít zajímavé kousky. Je to navíc Reichenberg, takže jestli se tam objeví něco zajímavého, můžeme tam vyrazit oba.
Díky Pete! Třeba se tam kačenky ještě objeví, ale u téhle vyfocené jsem podobný osud tušil.. Vodničky mi udělaly velkou radost, to je pravda. Zvláštní je, že mám trénovaný oko na houby, ale jinak na dálku za šera vidím dost špatně (mám mírnou šeroslepost). Takže za šera mám třeba v hustším smrkovém lese omezený radius, ale v tom mi nic neunikne
Nemáš zač, když se mi něco líbí, chválou nešetřím Tvoje nálezy jsou dost dobrý. Vždycky, když to tady vidím, mám chuť vyrazit do lesa . Nemít brýle, zakopnul bych i o půl metrového hřibaa nikdy bych nic nenašel. Můj ophthalmoradius je též omezený ale vem si, jsme na to ještě dobře jsou "lidé", co mají omezený radius in toto
To je pravda, už si nestěžuju. U mýho zraku je akorát zrádný to, že když s tím půjdu za denního světla k doktorovi a on podsvítí tu tabulku, tak vidim dobře a brýle nepotřebuju. Až to šero mi to zhoršuje (jen na dálku teda), když je mizivej kontrast mezi objekty, proto mi pomáhá si za šera posvítit třeba mobilem do očí, pak vidim líp. A pak za tmy už je to zase dobrý - umělý světla a úplná tma jsou kontrastní, no je to zmatek. Jinak, mě tyhle stránky, potažmo tvoje a ostatních nálezy, celkově dost inspirujou a motivujou...
Mě taky tyhle stránky hodně motivují a inspirují. Díky fotografiím zkušenějších kolegů se snažím vyvíjet, aby bylo taky na co koukat. Nu, moje nálezy- zas tolik jsem toho nenašel, spíe jiní tady mají lokality na nejrůznější špeky a špíčky
Já dost zaostávám, jak je evidentní, právě v té fotografii, tak se studiem hub a biotopů snažím právě nacházet ty lokality, pořád courám po lese.Ale jsem v tom teprve na začátku, dříve jsem klasicky houbařil stylem "Hm, bor s břízou, tam by mohly bejt ty, ty a ty....", teď se snažím jít podstatně víc do hloubky a hledat třeba konkrétní jeden druh houby dle znaků biotopu, podloží apod. I v tom se ale můžu od kolegů tady hodně naučit, proto jsem tady denně a sleduju, co se děje.
To je super přístup, máme to úplně stejně a Tvoje fotky jsou dokumentační, jak jsi sám podotknul, když jsme se sešli na jedné lokalitě a tak to prostě je. Důležité je, že sem svoje objevy dáváš, opravdu se není za co stydět. Vem si třeba moje fotky, taky to neni to pravé ořechové, ale snažím se a jsem rád, že zde mohu nálezy presentovat a se všemi příchozímí se o ně podělit
Radost mi udělaly tyto čerstvé Hnojníky, jejichž určení nechám na Vás. Cca. Za 2 hodiny, vyrostla největší plodnice, která měřila kolem 6cm, téměř o 2cm …
Ahoj Javasi, používám novou stovku makro od Canonu - jak Kápo nedávno poznamenal v reakci na Kudlovy fotky, jeden z těch "minometů" - http://www.houbareni.cz/disc.php?start=710. Ale ta prakticky vinětaci (ztmavování rohů a okrajů) nemá, jen na 2,8 cloně a na velkém snímači. Ale protože používám tělo s menším snímačem - APS-C, je tímto, (díky ořezu formátu) vinětace vlastně nulová. Nemyslel jsi spíše něco jiného?