Jsou úžasný, ale překvapivě prťavý. Když jsem je hledal prvně, tak byl velkej šok, na čem nakonec byly. Jsem koukal po "tlustejch" klackách z modřínů apod. a furt nikde nic. A ony se, potvůrky, nakonec schovávaly na těch skoro nejtenčích koncích větviček pod modříny.
Lesu zdar.Pokud je tedy v atlasu 959 druhů,mohl bych představit Bělokosmatku vrbovou-Trichophaea salicina.Nebo aspoň takhle ji určil před loni Olda.A pokud je to vážně ona.
To je zajímavá houbička léto a je fajn,že ji máš odborně určenou,mohla by obohatit atlásek,-mám dokonce pocit,že už jsem ji někdy fotil,musím projít starý neurčený fotky
Zajímavý nález. O nálezu nejvíc ví vždycky sám nálezce, a pokud má znalcem, či více lidmi potvrzeno (samozřejmě nejlépe mikroskopicky), že je to ono, podle mě, není důvod nedat položku do atlasu...
I když byl veliký vítr, šla jsem hlavně kvůli této větvičce.Myslela jsem že je to jen popraskaná kůra stromu.Po zhlédnutí Jethrova příspěvku se přikláním na Vnořenku obecnou.
Neklesej na mysli,že jsou houbičky omrzlý Houbomilko.Hlavně,že je v tomto důležitým období voda.Co nevidět to bude zajímavý Pěkný nálezy a přikláním se k Jonasovi.
Souhlas,a s tou vodou dvojnásob.Sice momentálně pod haldou sněhu toho moc nepohledáme,z hlediska vláhovejch poměrů je to dobrý,sezona by mohla bejt pěkná,teda pokud v květnu nebude zase smrtelný sucho
Jen nevím, jestli se jedná o Kornatku masovou, nebo nějaký jiný druh. Zde v detailu (šíře záběru jsou přibližně 3cm skutečné velikosti), spolu se skupinkou Číšovců, které jsou patrné i na předešlé fotografii …
Ahoj Laďo, Držím palce, ať je také najdeš. P.S. Na této lokalitě by měly být (vloni je našel Prosty na bříze!),ale já po nich letos zatím nepátral - tento byl náhodný.
Bylo by to pěkné, což o to. Já myslím, že kdybychom všichni sáhli do svých fotek a pořádně to prohrábli, tak by to nemuselo být nereálné ještě před nástupem hlavní sezóny.
nemusí to být jen špeky,chybí v atlase i mnou často nalézaný hřib uťatovýtrusý-Xerocomellus porosporus.Určitě jsou tu borci co ho mají krásně nafocený.Já jsem jen fotograf z leknutí.
Jasně Ili (vítej na stránkách), já to myslel obrazně. Také jsem nedávno zakládal např. Hřiba sametového, na kterého jsme zapomněli. Jen nám to v té záplavě nálezů občas "nenaskočí", nebo se nálezy určí dodatečně - a pak to chvíli trvá ...
Nebo, co je ještě častější, si člověk říká u těch v podstatě nejběžnějších druhů, že tu už určitě jsou a kolikrát to pak ani nefotí. To je alespoň můj případ a pak se občas nestačím divit.
Děkuji za uvítání,já už sem chodím dva roky,ale jen se dívat na ty super fotky.Atlas používám při zimním zařazování fotek do složek,proto mě to trklo.Ale aspoň vidíte,že vaše práce na atlase není marná a tak díky
Nemohl růst na smrkovém pařezu, už podle obrázku to vypadá na listnáč, ale nechci se hádat, nerad bych se mýlil, i zbarvením mi sedí na pevník chlupatý...na smrkovém pařezu mohla růst ta outkovka řadová pokud je to ona
Nebude to outkovka řadová, myslím, že by to mohla být samá co nedávno dávala houbomilka...uložil jsem si její obrázek, tak ho vložím, doufám, že to houbomilce nebude vadit Tipuju to na nějako pórnatku, případně jinou outkovku
Pevník, houbaři dvojko, tvoří takové PEVNÉ kožovité, často polokloboukaté plodnice, zatímco kornatec bývá spíš vláknitě blanitý, slabší, nehtem seškrábnutelný povlak, v mládí se světlým vatovitým okrajem...
Díky za reakci,nemám jinou možnost nálezy konzultovat,každá rada dobrá!Příště udělám foto jako celek,pak detail,nebo se pořádně podívám na čem to rostlo, aby to ulehčilo vaší pomoc.Ještě jednou díky!
Krásný výtvor přírody, míněno tím kokon. Vypadá jako nějaký balon, společně s blankytným pozadím je iluze téměř dokonalá. A chválím krásné nálezy a znalosti houbaři II
Zlákán sluníčkem jsem dnes ráno opět vyrazil, ale zima mě zas brzo zahnala zpět začnu mým prvonálezem brvenkou Hahnovou , které rostla na borové! větvičce
Přikláním se k názoru Hombrého - na borovici je to většinou brvenka drobná, na modřínech pak b.Hahnova na mrtvých větvičkách a b.modřínová na živých modřínech. Ale je možné, že jsou i další druhy, mně jsou známy jen tyto
Korovitka terčovitá asi bude dobře určená, když je starší tak se takhle může tvářit Ale ta první neznámá na borové větvičce, bude něco hodně zajímavýho, nic mi to neříká, ani z fotek neznám
a ta korovitka by mohla být polštářnatka dubová (Diatrypella quercina) - bylo mi to určeno na jiných stránkách, název radši uvádět nebudum, abych se neprovinil
Kdyby byl zájem, mohl bych je dát do atlasu. Ale zase je fakt, že nejsou potvrzené mikroskopicky a netuším, kolik existuje podobných druhů, se kterými se dají zaměnit
Zdar a sílu všem přátelům přírody. Naposledy z minulé neděle. Slíbil jsem to a i když jsem to nakonec v daném termínu nestihl, dodávám většinu zbytku dnes. Měl jsem nějakou práci na stránkách a včera (v sobotu) jsem se byl na stejných místech podívat po týdnu, i když jsem už nefotil až tolik moc. Ale zas jsem s sebou měl stativ. Fotky z minulé neděle jsou všechny z ruky, to jen kdyby si někdo myslel, že bez stativu to nejde.
Nedavno tu dávala Samotářka hádanku, jejímž vyluštěním byl samičí květ lísky obecné. Tak jsem se na něj zaměřil, když hsem v minulém týdnu lísku fotil. Zde samičí, ale i část samčího květu lísky obecné - ozdnobnéhu kultivaru.
A poslední z fotografií z minulé neděle, kterou se s vámi loučím je tato se sněženkami a hlavně v té době snad všudypřítomnými šafrány, lidově řečenými krokusy. Zde šafrán karpatský (Crocus heuffelianus).
Dík za fotku šafránu karpatského. Upozornila mne na okolnost, že šafránu je mnoho druhů, a že jsem svoje fotky dala do herbáře k šafránu bělokvětému asi špatně. Ale jak se naučíme jednotlivé druhy rozlišovat, to si neumím představit.
Tak už jsem to vyřešila. Vložila jsem do herbáře položku šafrán /Crocus sp./, a tam bude vhodné přidávat fotky všech druhů šafránu, jaké se kde lidem zalíbí, bez nároků na určení druhu. Samozřejmě pokud bude někde v botanické zahradě cedulka s názvem druhu, a pokud to bude vypadat, že je cedulka umístěná správně, může se jméno druhu přidat do fotky. Ale od té doby, co si cedulek se jménem u rostlin všímám, tak se nestačím divit, kolik chyb se někde vyskytuje. Nejhorší je v tomto směru pražská Stromovka, tam byly špatně určené základní druhy, naštěstí už je tu většina cedulek zničená. Nápadně mnoho omylů v popisech má i nově zřízená botanická zahrada v Praze v Malešicích /zahradnické učiliště/.
Hmmm-zajímavé-zajímalo by mne,jestli záleží na druhu šafránu,co se týče sušení blizen jako koření a jestli jejich trhání nějak rostlinám škodí,nebo je přímo ničí??p.s.-nechci je někde škubat,ale máme nějaké na skalce a chtěl bych zkusit nějaký recept kam se přidává.Pokud by to ale mělo pro rostliny fatální následky tak si nechám zajít chuť
Někde jsem viděl dokument o sbírání blizen ze šafránů, je to práce pro trpělivé jedince. Navíc hraje klíčovou roli počasí, vše musí klapnout v krátké době. Je to alchymie, zapékají jej i do pecnů chleba. Bylo to snad někde z Alp a domnívám se že závisí i dost na druhu.
Odpovídám Brtníkovi na šafrán: Šáfránové koření se sbírá z druhu šafrán setý. Ten kvete na podzim. Nevím, jestli by se mu v Čechách dařilo nebo ne. Kdysi se nějaké pokusy s jeho pěstováním prý u nás dělaly, ale nějak to nedopadlo. Každopádně u nás nezplaněl a nešíří se.
Dnešní krásné počasí jsem se rozhodla využít na fotografování v Botanické zahradě Praha Troja. Ode mne je cesta tam nejjednoduší přes lávku přes Vltavu.
Tahle část Vltavy je vždycky divoká řeka, ale dnes divočila zvlášť pěkně. Vodohospodáři se asi bojí přívalů vody z tání sněhu, a tak vypouštějí z přehrad víc vody.
Takže teď už k té trojské botanické zahradě. Výhodou je, že ještě v březnu je sem vstup zadarmo, od dubna bude vstupné za 200,- Kč. Proto doporučuji navštívit ji brzy.
Já sice anglicky neumím, ale někdo mi to přeložil jako opičí strom. Tak jsem se ještě koukla do literatury, a o araukariích /blahočetech/ se dočetla následující: Vodorovné větve klesají dolů, ale špičky se zvedají nahoru jako ocas opice. U nás je blahočet málo mrazuvzdorný, zařadila jsem ho sem do diskuze a do herbáře hlavně proto, že se na našem území vyskytují jeho zkameněliny z dávných dob. Jinde v cizině, kde jsou zvyklí na teplejší zimy, je tenhle blahočet často používaný v zahradách jako okrasná dřevina, a asi se tam jmenuje opičí strom.
Krátká vsuvka od anonyma niki mě taky zaujala. Vyhledal jsem si obrázky k názvu "monkey tree" a vychrlilo mi to množství fotek blahočetů. Ale nemám zdání zda je to pro typický růst větví. Každopádně prima postřeh.