Je to vytrvalá bylina. Daří se jí dobře na vlhkých loukách, šíří se tam vegetativně, pomocí podzemních oddenků. Bývá hlavně v pobřežních porostech vysokých bylin podél potoků a řek. Je to druh světlomilný až polostinný, ale ve stínu nekvete. Snáší přehnojení dusíkem, ale škodí jí silnější vápnění.
V ČR je rozšířená v celém území od nížin až do nižších poloh hor.
Ve květech vrbin není cukernatý nektar, jako u mnoha jiných druhů hmyzosnubných rostlin, ale pouze olejnaté látky. To využívá samotářská včela olejnice vrbinová. Tato samotářská včela hnízdí v zaplavovaných mokřadech a svoje hnízdečka impregnuje právě olejem z vrbin, zejména z vrbiny obecné. Časově se totiž líhnutí včel olejnic shoduje právě se začátkem kvetení vrbiny obecné. | 
