Houbaření - Herbář | Pcháč bělohlavý

  přihlásit  
  přihlásit  


Přezdívka:
Heslo:
  MENU  
MENU


HOUBAŘENÍ


ATLAS HUB
HERBÁŘ
KDE ROSTOU
URČOVNA
SLOVNÍK
LITERATURA


TOP 10
AKCE
BLOGY
DISKUSE
INZERCE
RECEPTY
UŽIVATELÉ
XICHTOVNÍK


REGISTRACE
NOVINKY
PRAVIDLA
NASTAVENÍ
SPRÁVCI
ODKAZY
KONTAKT


<

Pcháč bělohlavý
Cirsium eriophorum

>


Pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum)
Autor: Samotářka   Komentářů: 0
Pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum)
Autor: Samotářka   Komentářů: 0
Pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum)
Autor: Samotářka   Komentářů: 0


Kvete od-do   Červenec - Září
Barva květu   fialová
Popis   

Popis

Pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) je dvouletá, mohutná, 50 až 150 cm (vzácně až 200 cm) vysoká bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). V prvním roce vytváří bohatou růžici přízemních listů, ve druhém roce vyhání silnou, přímou, rýhovanou, větvenou lodyhu.

Přízemní i lodyžní listy jsou velké, v obrysu podlouhlé, hluboce peřenodílné až peřenosečné, na okraji opatřené silnými, žlutavými, ostrými ostny. Na lícní straně jsou listy roztroušeně chlupaté, na rubové straně hustě šedo-plstnaté. Úbory jsou obrovské (dosahují průměru 4 až 7 cm), vyrůstají jednotlivě na koncích větví a jsou zcela výjimečné svým zákrovem: lístky zákrovu jsou zakončeny odvislými trny a protkány hustou, pavučinatě bílou vlnatou plstí, která dodává nevykvetlému úboru vzhled bílé bavlněné koule. Plodem je zploštělá nažka s pernatým chmýrem.

Stanoviště

Teplomilný, bazifilní a vápnomilný druh vyhledávající vysychavé až střídavě čerstvé, hlinité či jílovité půdy bohaté na vápník a živiny.

Přirozeně i druhotně osídluje výslunné meze, pastures, lesní lemy, křovinaté stráně, okraje cest, kamenolomy, ruderální trávníky a úhory. V České republice se vyskytuje roztroušeně až poměrně hojně v teplejších oblastech s vápencovým či opukovým podkladem (především v Českém krasu, České křídové pánvi, na jižní a střední Moravě a v Bílých Karpatech), v oblastech s kyselými horninami a ve vyšších polohách zcela chybí.

Ochrana

V Červeném seznamu flóry ČR je hodnocen jako málo dotčený taxon (C4a / LC). Zákona o ochraně přírody a krajiny podroben není. Lokálně však mizí v důsledku zarůstání extenzivních pastures a mezí křovinami nebo naopak při intenzivní eutrofizaci krajiny.

Zajímavosti

  • Pavučinový zákrov: Druhové jméno eriophorum znamená "vlnonosný" a naráží na husté spletence bílých vláken mezi zákrovními lístky. Tento "kožíšek" chrání poupata před nadměrným odparem vody i před žravým hmyzem.

  • Monumentální dvouletka: Patří k našim nejimpozantnějším pcháčům. Ve druhém roce dokáže vytvořit obrovský, ostnitý "strom" obsypaný těžkými, vlnatými koulemi úborů.

  • Lákadlo pro čmeláky: Trubkovité květy produkují hojnost nektaru a v pozdním létě jsou doslova obsypány velkými druhy čmeláků a motýlů.

Rozlišení

  1. Pcháč vulgární / obecný (Cirsium vulgare):

    • Zákrov: Úbory jsou menší, ostnité, ale zcela bez bílé pavučinaté plsti (jsou zelené).

    • Listy: Výrazně sbíhavé po lodyze (lodyha je ostnitě křídlatá téměř po celé délce).

  2. Pcháč kadeřavý (Cirsium crispum):

    • Úbory a habitus: Úbory jsou podstatně drobnější (1,5–2,5 cm), nahloučené ve svazečcích na koncích větví, bez vlnaté plsti.

    • Stanoviště: Roste na vlhčích ruderálních stanovištích a březích.

  3. Pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule):

    • Habitus: Téměř bezlodyžná rostlina – velké úbory sedí přímo v středu přízemní růžice listů (vzácněji tvoří velmi krátkou lodyhu).

Odkazy     -
Další jména