 |
 |
 |
< |
| > | ||||||
|
|
|
| Kvete od-do | Červen - Září | ||
| Barva květu | modrá | ||
| Popis | Taxonomie: Říše: Plantae Charakteristika: Hořec tolitovitý patří mezi naše nejznámější chráněné rostliny. Lodyhu tvoří křižmostojně, střídavě postavené přisedlé listy vejcovitého. Pětičetné, modrofialové květy zvonkovitého tvaru vyrůstají v horní části lodyhy vždy v úžlabí listů. Na stinných místech je rostlina obloukovitě převislá. Na prosluněných místech můžeme vidět krásně vzpřímené lodyhy hořců. Málokdy se rostliny vyskytují samostatně. Vetšinou vytvářejí větší trsy. V naší přírodě můžeme spatřit také vzácnější bíle kvetoucí hořec tolitovitý. Rozšíření: Hořec se k nám rozšířil z hor střední a jižní Evropy, Pyrenejí a západních Karpat. V současné době se poměrně hojně vyskytuje na Hrubém jeseníku a v Krkonoších. Tato trvalka je charakteristická pro horské a podhorské oblasti. Ve velkých společenstvech roste na Rýchorách, v Modrém a Obřím dole. Můžeme ho vidět jak na okrajích vlhkých horských lesů tak i na prosluněných loukách třeba v okolí Rýchorky. Ochrana: Podle zákona je celý rod gentiana, vyskytující se u nás, chráněn. Patří do něj stovky druhů. Pár zástupců Vám rád připomenu: hořec tečkovaný, křížatý, jarní, šumavský... Některé druhy rodu Gentiana patří i do kategorie kriticky ohrožených druhů. Mezi tyto nejohroženější druhy řadíme třeba hořce jarního či tečkovaného. Užití: Kořen hořce tolitovitého se s uspěchem přidává zejména do hořkých bilinných likérů. Některé druhy mají blahodárné účinky při žaludečních potížích. Botanicky: Hlavní znaky: Výrazný zvonkovitý modrofialový květ, velké vejčité listy se souběžnou žilnatinou, střídavě přisedlé na stonku, roste vetšinou v trsech. Rozšíření: Horské oblasti celé Evropy Doba květu: červen- září Trvalka s pětičetným květem. Plodem je tobolka.
| ||
| Odkazy | - | ||
| Další jména |