| Popis | | Samotářka: Je to keř 1 - 3 m vysoký, zpravidla bohatě větvený. Mívá kolem sebe hodně výmladků z postranních kořenů. Roste na výslunných stráních, zastínění nesnáší. Může vytvářet i souvislé porosty, které zatlačují bylinná společenstva. To je problém zejména v rezervacích, chránících stepní vegetaci. Účinně se likviduje pastvou ovcí a koz. Pravděpodobně je jedním z rodičovských druhů domácí švestky.
Kvete časně zjara před rašením listů. Jako zajímavost uvádím, že vyjímečně, po extrémně suchém roce a při růstu na velmi suché skále, dokáže vykvést i na podzim, jako na tady na obrázcích / to samozřejmě rostliny vyčerpává, a květy nebo mladé nasazené plody v zimě umrznou/.
Plody trnky byly dříve využívány v domácnostech k výrobě různých pochutin. Obsahují organické kyseliny, pektin, třísloviny a také hodně vitamínu C. Používají se k léčbě močových cest, žaludečních potíží, k zastavení krvácení a působí léčivě při chorobách srdce a krevního oběhu. Plody se sbírají až v přezrálém stavu - po přemrznutí. Používaly se k výrobě kompotů, marmelád, sirupů a vín. Trnkové víno má sytě červenou barvu a při použití správných kvasinek se velmi podobá chutí vínu portskému. Léčivé účinky se přisuzují i květům. Květová droga má silně močopudný účinek a proto se používá do ledvinových čajových směsí. Snižuje krevní tlak. Dřevo trnky je velmi tvrdé, bývalo využíváno truhláři na výrobu vycházkových holí. A nejen pro tyto účely. Z trnkového dřeva se vyráběly čarodějné hůlky a čarodějnice je považovaly za velmi mocné.
Na keřích trnky najdeme některé z významných škůdců, především z říše motýlí. Štětconoš trnkový, Bekyně zlatořitná, která způsobuje holožíry, totéž způsobí i Bourovec prsténčivý. nejdeme však na trnkách i housenky nehojného Otakárka ovocného.
Plody trnky jsou vyhledávanou potravinou i pro ptactvo |
