čeleď: borovicovité - Pinaceae podčeleď: jedlové - Abietoideae
Popis: Je to rod stálezelených jehlinačnatých stromů, z horských oblastí. Často jsou na vápencovém podkladu. Cedry mají velmi pevné dřevo, jsou odolné vůči hmyzu i vůči chorobám. Mohou se dožít i věku 1000 let. Jejich šišky rostou vzpřímeně na vrcholcích krátkých větviček. Šišky se rozpadají na stromech. Na rozdíl od všech ostatních jehličnanů cedry kvetou na podzim.
Cedry se dají úspěšně pěstovat i v zahradách a parcích ČR, zejména jsou moderní jejich stříbrné odrůdy. U nás se lze setkat s téměř všemi druhy. Jsou to:
Cedr atlasský /Cedrus atlantika/ - pochází z pohoří Atlas v Maroku a Alžírsku. V Čechách je to nejčastěji pěstovaný druh cedru, zejména jeho okrasné odrůdy se stříbrnými jehlicemi. U nás je zcela mrazuvzdorný a odolný suchu. Daří se mu v Čechách natolik dobře, že některé starší stromy u nás mají v šiškách klíčivá semena.
Cedr libanonský /Cedrus libani/ - se velmi podobá cedru atlasskému, ve srovnání s ním má trochu větší šišky. Pochází z hor Libanonu. I od něj byla vypěstována řada okrasných odrůd.
Cedr krátkolistý /Cedrus brevifolia/ - je původní v horách na Kypru. Bývá vysazován jen zřídka.
Cedr himalájský /Cedrus deodara/ - je velmi krásný, a v podmínkách ČR choulostivý. Lze ho pěstovat jen na chráněných místech, v závětří, a v lokalitách s teplým klimatem. V ČR jsou k vidění pouze mladé stromy, některá česká zima totiž dokáže všechny jedince tohoto druhu zlikvidovat.
V létě se cedry velmi podobají modřínům, ale na rozdíl od nich jsou cedry stálezelené. S modřínem jsou blízcí příbuzní, okrasné kultivary cedrů, které se rozmnožují roubováním, lze roubovat i na modřín. | 
