Houbaření - Herbář | Kakost smrdutý

<

>

Čeleď: kakostovité (Geraniaceae)

Lidové názvy: čapí nůsek, čapina, býčík, stejně jako ostatní druhy tohoto rodu muškát, stinkovo koření

Popis: Je to jednoletá nebo ozimá bylina, světle až tmavě zelená, často s karmínovým nádechem, po rozedmutí nepříjemně páchnoucí. Kořen je větevnatý kůlový. Růžice listů rostlin vyklíčivších na podzim přezimují a mají listy živě červeně zbarvené, neboť obsahují hodně antokyanu. Přízemní růžice listů brzy odumírá a vyrůstá několik lodyh, které jsou vystoupavé až poléhavé, 20-50 cm vysoké, chudě větvené, v uzlech snadno lámavé, odstále žláznatě chlupaté. Lodyžní listy vstřícné, dolní řapíkaté, čepele jsou v obrysu trojboké, tříčetné až pětičetné, složené z lístků trojboce vejčitých a většinou 2x peřenodílných, s úkrojky hrubě špičatě zubatými. Květy skládají dvoukvěté vidlany, vyrůstající z paždí listů, které přesahují. Květní stopky jsou žláznaté a krátce chlupaté, trvale přímé. Pětičetné květy mají kalich složený z listů ostře trojžilných, žláznatě chlupatých, který vytrvává i za plodu. Korunu tvoří 5 karmínově červených až růžových, obvejčitých, asi 10 mm dlouhých, dlouze nehetnatých plátků se zřetelnými 5 žlázkami. Uvnitř květu je vedle pestíku 10 tyčinek ve dvou kruzích po pěti. Vnější kruh stojí před korunními plátky a vnitřní se s nimi střídá. Prašníky bývají červenohnědě zbarveny. Semeník svrchní, srostlý z 5 plodolistů se čnělkami srostlé v zobánek. Plod je zobanitý, asi 2 cm dlouhý a v době zralosti se roztrhává v 5 jednosemenných dílců s dlouhými, obloukovitě zahnutými hygroskopickými osinami, jež se oddělují ze středního vytrvalého sloupku zdola nahoru. Plody jsou rozšiřovány živočichy, na nichž se zachycují ohnutými osinami. Kvete od května do října.

Výskyt: Hojně roste ve stinných a polostinných listnatých i jehličnatých lesích, na vlhkých stinných sutích, v roklích, lesních příkopech, v parcích, dvorech, na hromadách štěrku, rumištích, preferuje půdy vlhké, na živiny bohaté, dusíkaté, humózní, hlinité i kamenité.
Je rozšířen skoro v celé Evropě, na východ přes středoasijská pohoří zasahuje až do Číny a Japonska, také v severní Africe až do Ugandy a na Kanárských ostrovech, druhotně roste ve východní části Severní Ameriky, v Chile, Argentině, v jižní Africe a na Novém Zélandu.

Sběr pro léčivé účinky

Droga: kvetoucí nať

Obsahové látky: Obsahuje hořčinu geraniin, asi 5 % tříslovin, pryskyřice, organické kyseliny, geraniovou červeň a silici, jejíž množství se však sušením silně snižuje.

Sběr a sušení: Kvetoucí nať se sbírá obvykle i s kořeny, suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teplot do 40 °C. Vzhledem k úbytku léčivých látek při sušení je však lepší užívat čerstvého kakostu.

Použití: Droga se užívá zejména při nálezu krve v moči, při zevním i vnitřním krvácení a proti průjmům. Je možné ji použít i při vykašlávání krve, při děložním krvácení, při krvácení zažívacího ústrojí nebo při chronických střevních zánětech jako kloktadlo. Dobře se může uplatnit i při močových kaméncích a při některých nemocích ledvin. Čerstvý rozdrcený kakost ve formě obkladů léčí ušní záněty, některé obličejové záněty (např. zubů), záněty nervů (např. v končetinách), nehojící se rány, ischias, bolesti žaludku, oteklé údy. Kombinace vnitřní a zevní aplikace lze užít při léčbě ekzémů. Při neplodnosti může zkusit muž i žena vypít po doušcích asi 250 ml teplého čaje. V prevenci se drogy užívá při recidivách hemoroidálního krvácení nebo proti letním průjmům. Odvar z kakostu se připravuje velmi krátkým varem, maximálně v délce 2 až 3 minuty.

Upozornění: Vzhledem k velmi nepříjemnému zápachu rostliny může u některých citlivých osob užití kakostu vyvolávat odpor až zvracení.