| Popis | | Popis
Divizna knotovitá (Verbascum lychnitis) je dvouletá, statná bylina z čeledi krtičníkovitých. Rostlina dosahuje výšky 50 až 150 (výjimečně až 180) centimetrů. Lodyha je přímá, tuhá, ostře hranatá, v horní části charakteristicky a bohatě latnatě rozvětvená. Celá rostlina je pokrytá jemným, krátkým, moučnatým až plstnatým oděním, které je však na líci listů méně výrazné, takže listy působí sesvrchu sytě zeleným dojmem, zatímco zespodu jsou bělavé či šedavé. Listy v přízemní růžici jsou podlouhle vejčité, na bázi zúžené v řapík, lodyžní listy jsou střídavé, přisedlé, ale na lodyhu nesbíhají.
Květy jsou uspořádány v bohaté, rozkladité koncové latě, která je složená z mnoha vícekvětých svazečků. Jednotlivé květy jsou poměrně drobné (v průměru měří jen 1 až 1,5 cm), pětičetné a mají světle žlutou, případně čistě bělavou barvu. Nitky všech pěti tyčinek jsou hustě porostlé bíli až slabě nažloutlými vlnatými chloupky, což je důležitý znak pro odlišení od podobných druhů. Plodem je drobná, vejčitá tobolka.
Stanoviště
Tento druh vyhledává suchá, slunná a teplá stanoviště s propustnou, často kamenitou, štěrkovitou nebo písčitou půdou bohatou na vápník a minerální báze. Typicky roste na slunných stráních, skalních stepích, v lesních lemech, suchých pastvinách, na okrajích vinic a ve starých lomech. Velmi dobře však snáší i antropogenní (člověkem vytvořená) stanoviště, takže ji hojně potkáme podél železničních náspů, na silničních svazích, rumištích a štěrkových navážkách. Vyskytuje se od nížin až do podhůří.
Ochrana
V České republice je divizna knotovitá původním a v teplejších oblastech (termofytikum a teplejší mezofytikum) poměrně hojným druhem. Hojná je například ve středních a severozápadních Čechách, v Polabí a na jižní či střední Moravě. Směrem do vyšších, chladnějších a na srážky bohatších poloh její výskyt rychle slábne a v horských oblastech zcela chybí. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazena mezi nejméně dotčené taxony (LC) a nepodléhá žádné zákonné ochraně.
Zajímavosti
-
Antický zdroj světla: Název lychnitis pochází z řeckého slova lychnos, což znamená lampa nebo lucerna. Už v antickém Římě a následně v celém středověku byla tato rostlina klíčovým materiálem pro osvětlování. Její listy a lodyhy jsou totiž tak hustě potažené suchými plstnatými chloupky, že se po usušení a potření tukem, olejem či voskem používaly jako hotové, pomalu a jasně hořící knoty do olejových lamp. Celé suché lodyhy se dokonce namáčely do smoly a sloužily jako noční pochodně.
-
Bílá a žlutá forma: Divizna knotovitá je v naší přírodě zajímavá svou barevnou dvojtvárností (dimorfismem). Vyskytuje se ve dvou přirozených barevných formách:
-
Verbascum lychnitis f. lychnitis – kvete světle žlutě (tato forma převládá v Čechách).
-
Verbascum lychnitis f. album – kvete čistě bíle (tato forma je velmi hojná na Moravě, ale potkáte ji i v Čechách).
-
Jak ji v terénu nezaměnit s diviznou švábovitou? Přestože oba druhy mají tyčinky s nápadným chlupatým oděním, záměna nehrozí, pokud se podíváte na barvu a architekturu:
-
Divizna knotovitá: Květy jsou drobné, uspořádané v bohaté, rozvětvené latě. Rostlina je šedavě plstnatá a chloupky na tyčinkách jsou bílé až nažloutlé.
-
Divizna švábovitá (V. blattaria): Květy rostou v jednoduchém, řídkém hroznu na dlouhých stopkách. Rostlina je sytě zelená a úplně lysá, přičemž chloupky na tyčinkách jsou zářivě fialové.
|
