čeleď: růžovité - Rosaceae
popis: Je to keř nebo menší strom, obvykle 2 až 5 m vysoký. Mladé větve mívá plstnaté, právě tak jako bývá na spodu na žilkách chlupatá listová čepel. Pěstované odrůdy jsou beztrnné, ale plané a zplanělé rostliny mohou být trnité.
původ: Mišpule pochází z oblasti kolem Kavkazu, kde dosud roste jako součást smíšených doubrav.
využití: Byla velmi oblíbeným ovocem ve starověku a ve středověku. Hnědozelená malvice /mišpule/ je asi 4 cm velká, s vytrvalými kališními lístky, je poživatelná až po přemrznutí nebo po zhniličení. V Čechách byla pěstována v nejteplejších územích pro plody již od 12. století. Plody obsahují hojnost pektinů, jsou proto vhodné k přípravě zavařenin a rosolů.
poznámka: Latinské jméno Mespilus germanica (mišpule německá) dostala proto, že v minulosti byla hojně pěstovaná právě v Německu.
Abychom pochopili význam léčivosti mišpulí v dávných dobách, musíme si uvědomit, že tenkrát měli lidé v Evropě velký nedostatek ovoce (vitaminů) v zimních měsících. Tenkrát se k nám nedováželo jižní ovoce, na jaké jsme nyní zvyklí. Takové odrůdy jabloní, které umožňují skladování jablek přes zimu, jsou také výsledkem šlechtění nedávných století. Naše původní lesní jabloň rodí jen letní jablka. Měsíc únor se prý dřív jmenoval úmor - od slova mor nebo umořit. Mišpule tedy byly zdrojem vitaminů alespoň na začátku zimních měsíců, a to pro zdraví lidí tenkrát znamenalo velmi mnoho. | 
