| Popis | | Obecný popis
Vytrvalá, do 10 cm vysoká rostlina s plazivým oddenkem. Lodyha poléhavá až vystoupavá, chlupatá. Listy dlouze řapíkaté, okrouhle ledvinovité, kožovité, obvykle lesklé, řapíky chlupaté. Část listů vytrvává přes zimu. Květy vyrůstají na krátkých stopkách pod úrovní listů nízko nad zemí, jsou zvonkovité, se 3 dovnitř zahnutými cípy, chlupaté, vně zelenavé, uvnitř červenohnědé, květní stopky chlupaté. Plodem jsou tobolky.
Stanoviště
Křoviny, rokliny, stinné lesy, na půdách humózních, hlubokých, vlhčích a převážně zásaditých.
Rozšíření
V ČR roztroušeně až hojně od nížin po podhorské oblasti (max. asi 1360 m n.m.), v některých oblastech však jen vzácně nebo zcela chybí. Celkově roste v Evropě od střední Francie po střední Ural, na jihu jen v horách. Chybí i na Pyrenejském poloostrově.
Léčivé účinky
V minulosti se kopytník používal k vyvolání dávení a zvracení, ale riziko otravy je zde vysoké. Je zcela kontraindikován pro těhotné a kojící ženy, u těhotných hrozí potrat! Po požití rostliny se dostavují prodké zvracení a průjem, smrt nastává v kolapsu. Otravy většinou nemají fatální následky, neboť je droga většinou včas spontánně z těla vypuzena zvracením a průjmem.
Zajímavost
Součástí semena kopytníku je bílé masíčko, které je pochoutkou pro mravence. Mravenci semena přenášejí, čímž přispívají k šíření druhu. Kopytník je tedy myrmekochorní rostlinou. |
