| Popis | | Čeleď: Hippocastaneae (jírovcovité), Sappindaceae (mýdlelníkovité)
Popis
Až 35m vysoký listnatý strom s mohutnou korunou. Borka je nejprve hladká, šedá, později tmavne. U starých stromů černavá, plátkově se odlupující.
Lepkavé pupeny raší v dubnu.
Květy vyrůstají na až 15cm dlouhých svícnových latách, kvetou nejčastěji v květnu.
Listy dlanité, pěti až sedmičetné, lístky obvejčité nestejně zubaté.
Plodem je ostnitá tobolka s jedním až třemi asi 3cm velkými semeny s bílým pupkem (kaštany).
V Čechách se můžeme setkat i s dalšími kultivary např. růžokvětý Jírovec pleťový (Aesculus x carnea), s červenými květy, bezplodé varianty nebo s odlišnými listy.
Strom vyžaduje bohatou půdu na živiny. I živé větve se mohou lámat poryvy větrů, úpravy řezem hůře snáší a těžko se vypořádává se zasolením půdy, výsadba není vhodná v blízkosti chodníků, silnic nebo jiných zastavěných ploch, kořeny růstem hmotu zvedají a strom často chřadne díky nedostatku živin.
Rozšíření
Domovinou je Balkán, někdy je uváděno území Albánie. Od 17. stol. rozšířen ve střední Evropě, kdy byla jeho semena dovážena např. z Turecka. Postupně díky snadnému množení semeny s oblibou vysazován buď jako solitér nabo do alejí. V ČR jsou i přes 150 let staré exempláře často památné.
Výskyt mimo severní část v celé Evropě, v Severní Americe ale i v Japonsku a samozřejmě ve své domovině.
Využití
Dřevo je bělavé, nebo okrové, je používáno ve výrobě nábytku, v řezbářství, pro různé rukojeti, lísky, vařečky, pro intarzie, nebo jako palivo. Často však podléhá hnilobě a dřevokazným houbám.
Pro léčebné účinky se používá květ nebo semena, méně často i ostatní části. Zejména v podobě mastí, gelů je využíván pro léčbu křečových žil, hemeroidů, zlepšuje průtok krve v cévách a také jako složka masážních emulzí. Pro vnitřní použití je méně používán, díky jedovatosti, obsahuje mj. saponiny a glykosidy.
Plody s oblibou sbírány dětmi pro výrobu různých zvířátek, slouží jako krmivo pro lesní zvěř. Semena jsou pro lidi jedovatá, chuť mají hořkou.
Prášek z plodů byl dříve využíván na praní prádla, prostředků na mytí nádobí a mýdel, nebo pro barvení vláken a textilií.
Květy jsou medonosné.
Zajímavosti
Označení semena kaštanem je u jírovců nepřesné. Pravé kaštany plodí kaštanovník setý (Castanea sativa).
Mezi škůdce patří larvy denního motýla klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella), které vyžírají zelené pletivo listů. V Čechách nemají přirozeného škůdce a tak často dochází k napadení drtivé většiny listů, které předčasně opadají. U takto napadených stromů je možné sledovat i podzimní nepřirozené květenství. Stromy díky škůdcům sice nehynou, ale výrazně se vysilují.
Uvádí se že český název jírovec (šťavnatý, bujný) je odvozen od slova jarý (bujarý, veselý) a z maďarského slova magyal což v překladu sice označuje cesmínu (Ilex), ale sporným překladem se odkazuje k durmanu. U něj už je podobnost tvarem ostnitých tobolek. A už se dostáváme k tomu proč je nazýván koňským kaštanem. Koně ho zřejmě nikdy konzumovat nemohly, poněvadž je pro ně také jedovatý, a tak se nabízí výstižnější vysvětlení. Po opadu listů zůstává jizva ve tvaru malé podkovy.
Ještě k názvosloví dodám americký název buckeye (srnčí oko) díky hnědé barvě semene (kaštanu). Od roku 1953 je příbuzný Aesculus glabra (Ohio buckeye, American buckeye) oficiálně uveden jako státní strom státu Ohio, kde také roste. V Americe se výraz buckeye objevuje, např. u letadla, jezera, vyrábí se vánoční čokoládová cukrovinka v podobě kaštanu, zástupce druhu motýla z rodu Nymphalidae a mnohé další. |
