| Popis | | Vikev huňatá je jednoletá, ozimá nebo dvouletá bylina z čeledi bobovité (motýlokvěté, luštinaté)
Lodyha je 30 až 130 cm dlouhá ,vystoupavá, poléhavá nebo popínavá, hustě a odstále chlupatá, hranatá, odspodu větvená. Listy jsou lichozpeřené, zakončené větvenou úponkou, s 6 až 10 páry lístků, které jsou krátce řapíčkaté, eliptické až čárkovité, dlouze a odstále chlupaté, na vrcholu s nasazenou špičkou, palisty jsou střelovité, chlupaté. Květy jsou uspořádány v mnohokvětém, jednostranném a dlouze stopkatém hroznu. Jednotlivé květy jsou 15 až 20 mm dlouhé, v různých odstínech modrofialové, vzácně i růžové až bílé, nehet pavézy je zhruba 2x další než její čepel, kalich je dlouze a odstále chlupatý, jeho horní cípy jsou trojúhelníkové a kratší než kališní trubka, dolní cípy jsou šídlovité a výrazně delší. Plodem je lusk s 1 až 4 semeny.
Stanoviště
Pole, rumiště, podél cest, křoviny, stráně, louky, okraje lesů, převážně na stanovištích slunných, teplých a sušších.
Využití
Pěstuje se v několika kultivarech na polích společně s obilím, neb poskytuje hodnotnou píci a seno. Daří se jí zejména v teplých oblastech na chudých, až písčitých půdách. Jednotlivé kultivary se liší vzrůstem, větvením lodyh, velikostí lístků nebo množstvím semen
Zdroj
Herbář Wendys
Poznámka: Včelám a čmelákům poskytuje mnoho nektaru. Protože má ale květní korunu dlouhou až 17 mm, většina našich hmyzích opylovatelů dovnitř do květů sosákem nedosáhne. Zejména druh čmelák zemní je přeborníkem na vykusování děr do kvítků a nakusuje květy mezi kališními cípy. Včely medonosné pak využívají vykousané otvory pro sebe a taky tímto způsobem sají květní nektar. Naopak čmelák zahradní je druh s velmi dlouhým sosákem, a květy vikve huňaté opyluje. Kde je čmelák zahradní, tam včely medonosné na vikev huňatou nelétají, neumějí se samy dostat ke květnímu nektaru. To je vyfotografováno na spodních obrázcích.
|
