| Popis | | Vytrvalá bylina s 1 až 3 přízemními listovými růžicemi. Listy jsou k zemi přitisklé až téměř přímé, čepel eliptická nebo vejčitá až obvejčitá, na vrcholu tupá, na bázi klínovitá a pozvolna v řapík zúžená, s 5 až 9 žilkami, celokrajná nebo nepravidelně oddáleně zubatá, v mládí hustě chlupatá. Stvoly pevné, v počtu 3 až 7 v jedné růžici, dole jemně rýhované a nahoře přitiskle chlupaté. Klasy husté, válcovité, mnohem kratší než stvol. Květy jsou bělavé se světle fialovými tyčinkami.
Stanoviště
Louky, trávníky, okraje cest, křovin a lesů, sady, pastviny, kamenité stráně, meze, vzácněji na rumištích a železničních náspech, preferuje půdy vlhčí, s vyšším obsahem živin, hlinité až hlinitopísčité, zásadité.
Rozšíření
V ČR roztroušeně až hojně, nejčastěji v nížinách a pahorkatinách, nalezen však i ve vyšších horských polohách.
Léčitelství
Má široké spektrum použití a hojně se používá už od dob Antiky
Zdroj
Herbář Wendys, Internet |
