| Popis | | Popis
Jitrocel větší (Plantago major) je vytrvalá, 10 až 40 centimetrů vysoká, velmi variabilní bylina z čeledi jitrocelovitých (Plantaginaceae). Vytváří přízemní růžici listů, ze které vyrůstají přímé nebo obloukem vystoupavé, tuhé, bezlisté stvoly. Ty jsou zakončené úzkým, dlouhým, válcovitým klasem, který často tvoří i více než polovinu délky celého stvolu.
Klíčové znaky pro bezpečné určení:
-
Přízemní růžice: Listy jsou široce vejčité až eliptické, celokrajné (nebo jen nezřetelně vlnitě zubaté), s 5 až 9 nápadnými podélnými žilkami. Jsou výrazně dlouze řapíkaté (řapík je žlábkovitý a často stejně dlouhý jako samotná čepel).
-
Povrch a růst: Listy jsou víceméně lysé, tuhé, sytě zelené a mírně lesklé. Růžice neroste přitisklá k zemi tak ploše jako u jitrocele prostředního, ale listy směřují spíše trychtýřovitě šikmo vzhůru.
-
Květenství: Klas je velmi štíhlý, kvítky jsou drobné, pevně přitisklé k vřetenu lodyhy a zcela postrádají jakýkoliv „huňatý“ efekt.
Plodem je vejčitá tobolka, která se otvírá víčkem a ukrývá drobná, tmavá, nepravidelně hranatá semena.
Stanoviště
Je to typický a extrémně odolný synantropní druh. Vyhledává místa s vysokým obsahem dusíku a silně utuženou půdou. Roste na sešlapávaných cestách, dvorcích, chodnících, v zahradních trávnících, na rumištích, pastvinách a polních cestách. Skvěle snáší mechanický tlak (sešlapávání i přejíždění).
V České republice je na celém území od nížin až do horských poloh obecně hojný a patří k našim vůbec nejrozšířenějším plevelovým rostlinám.
Ochrana
Jakožto obecně rozšířený druh obecné krajiny není chráněn zákonem a jeho populace jsou naprosto stabilní.
Zajímavosti
-
Živá náplast z cesty: Zná to snad každý z dětství – když se člověk venku odřel, stačilo utrhnout list jitrocele většího, trochu ho rozmačkat v ruce, aby pustil šťávu, a přiložit na ránu. Listy obsahují látky s protizánětlivými a stahujícími účinky, které pomáhají zastavit krvácení a chránit ránu před infekcí.
-
Stopa bílého muže: Když evropští kolonisté osidlovali Severní Ameriku a Nový Zéland, semínka jitrocele většího nevědomky přivezli s sebou (byla nalepená na podrážkách bot a na kopytech dobytka). Indiáni si všimli, že tato kytka roste všude tam, kudy prošel evropský osadník, a začali jitroceli většímu přezdívat „stopa bílého muže“.
-
Nezničitelný mechanický sval: Jeho listy jsou vyztuženy neuvěřitelně pevnými, elastickými cévními svazky (když list přetrhnete, táhnou se z něj pevná „vlákna“). Díky tomu a díky obrovské pružnosti pletiv ho nepřestane bavit růst ani tam, kde po něm denně šlapou stovky lidí nebo přejíždějí auta.
|