Je to rozkladitý, hustě větvený keř, 3 - 6 m vysoký. Kmínky až do 15 cm v průměru. Na silnějších větvích nebo kmíncích se borka odlupuje v plátcích nebo šupinách - to je důležitý rozlišovací znak.
Jehnědy válcovité, samčí květy se třemi tyčinkami.
Je to jedna z nejdéle pěstovaných košíkářských vrb. jako medonosná dřevina se pěstuje kultivat Semperflorens, který kvete po celou vegetační dobu až do začátku prvních zimních mrazů.
Existuje ve dvou poddruzích. Je to vrba trojmužná pravá /Salix triandra subsp. triandra/, která má listy na rubu žlutozelené a větve v uzlinách snadno lámavé. A vrba trojmužná různobarvá /Salix triandra subsp. amygdalina/, která je v některé literatuře pojmenovaná Salix triandra subsp. discolor, a ta má listy na rubu s šedavým voskovým povlakem, větve pružné a nelámavé, a borku odlupčivou v malých šupinách.
Vrba trojmužná kvete ve stejném termínu jako vrba bílá, a jejich větvičky se sobě navzájem mohou podobat. Přesto mezi nimi v přírodě nedochází k vzájemnému křížení, protože vrba trojmužná má v buněčném jádru 38 chromozomů, kdežto vrba bílá má v buňkách chromozomů 76. Lidi vypěstovali a vegetativné rozmnožují pro pěstování v prutnících na proutí křížence mezi vrbou trojmužnou a vrbou košíkářskou. Ty mají obě po 38 chromozomech, teoreticky je tedy možný vznik takových kříženců samovolně v přírodě, ale běžně k tomu nedochází. Brání tomu časová bariera. Vrba trojmužná totiž kvete zjara poměrně pozdě, kdy ostatní druhy vrb jsou již 2- 3 týdny odkvetlé.
| 
