| Popis | | Popis
Plavín štítnatý (Nymphoides peltata) je vytrvalá, hluboko kořenící vodní bylina z čeledi vachtovitých (Menyanthaceae). Z dlouhého, plazivého oddenku, který je ukotven v bahnitém dně, vyrůstají ohebné, větvené lodyhy dlouhé často 1 až 3 metry (v závislosti na hloubce vody).
Listy jsou dlouze řapíkaté, plovoucí na hladině. Svým tvarem velmi nápadně připomínají zmenšené listy leknínů – jsou okrouhlé až široce vejčité, na bázi hluboce srdčitě vykrojené, na okrajích mírně zvlněné nebo jemně vroubkované a mívají průměr 3 až 10 centimetrů. Často mají na svrchní straně tmavší, mramorovanou kresbu a v mládí jsou zespodu purpurově naběhlé.
Z paždí listů vyrůstají na dlouhých stopkách nádherné, zářivě žluté květy (v průměru mají 3 až 4 cm). Květy jsou pětičetné, uspořádané do chudých svazečků a vyčnívají několik centimetrů nad vodní hladinu. Korunní lístky jsou na okrajích charakteristicky třásnité až brvité, což je skvělý detail pro makrofotografii. Plodem je zobanitá tobolka, která dozrává pod vodou.
Stanoviště
Plavín vyhledává stojaté nebo velmi pomalu tekoucí, mělčí, břežní vody. Typicky roste v mrtvých a slepých ramenech řek, v tůních, aluviálních jezerech, zavlažovacích kanálech a rybnících. Preferuje prohřáté, slunné polohy s bahnitým substrátem bohatým na živiny (zejména v nížinách a teplých říčních údolích). Je velmi dobře přizpůsoben kolísání vodní hladiny – pokud voda v létě opadne, dokáže přežít a kvést i na obnaženém tekutém bahně v suchozemské (terestrické) formě, kdy vytváří menší, tužší listy na krátkých řapících.
Ochrana
V České republice patří plavín štítnatý k našim nejohroženějším vodním rostlinám. Kvůli plošnému mizení přirozených říčních ramen, nešetrnému odbahňování a intenzivnímu chovu ryb (přerybňování a zakalování vody) přišel o většinu svých historických lokalit. Původní je zejména v povodí Labe, Moravy a Dyje.
V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1t) a ve stejné kategorii (kriticky ohrožený) je chráněn i zákonem.
Zajímavosti
-
Na rozdíl od leknínů nebo stulíků roste plavín v hustých, kobercovitých koloniích. Klíčovým detailem pro atlas jsou třásnité okraje žlutých korunních lístků a pět tyčinek v květu (stulík má květů i tyčinek mraky a nemá třásně).
-
Jednodenní krása: Každý jednotlivý květ plavínu kvete pouhý jeden jediný den. Otevírá se ráno za slunečného počasí a odpoledne už uvadá. Rostlina to však kompenzuje tím, že na jedné stopce rozkvétají květy postupně, takže celá kolonie svítí žlutě po celé léto.
-
Plavající semena: Tobolky po dozrání pukají a uvolňují plochá semena, která mají po obvodu věnec tuhých chloupků. Ty fungují jako háčky – zachycují se na peří vodních ptáků nebo plavou na hladině, čímž se rostlina šíří na nové lokality.
|
