| Popis | | Popis
Violka trojbarevná (Viola tricolor) je jednoletá až vytrvalá, nižší bylina z čeledi violkovitých. Rostlina dosahuje výšky 10 až 30 (vzácně až 40) centimetrů. Lodyha je vystoupavá nebo přímá, obvykle od báze větvená, čtyřhranná, dutá a krátce chlupatá nebo lysá. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité až kopinaté, na okrajích hrubě vroubkovaně pilovité. Naprosto zásadním a pro rod violka typickým znakem jsou palisty, které vyrůstají na bázi řapíků. U violky trojbarevné jsou velmi velké, listovité, hluboce dlanitosečné nebo peřenosečné, přičemž jejich koncový úkrok je největší a tvarem připomíná běžný list.
Květy vyrůstají jednotlivě na dlouhých stopkách v paždí listů. Pětičetná koruna je souměrná, 1,5 až 2,5 cm vysoká a nese tři barvy: horní lístky jsou tmavě fialové, postranní modrofialové či bělavé a dolní lístek je jasně žlutý, na bázi opatřený ostruhou a tmavými sbíhavými čárkami (tzv. nektarovými vodítky). Plodem je trojpouzdrá, pukavá tobolka.
Stanoviště
Tento druh vyhledává slunná až polostinná stanoviště s propustnou, lehčí, mírně vlhkou a spíše kyselejší půdou chudou na vápník. Typicky roste na polích (jako segetální plevel), úhorech, suchých loukách, pastvinách, lesních lemech, v pískovnách a podél cest. Často osidluje narušené půdy v nížinách i na horách.
Ochrana
V České republice je violka trojbarevná původním a na většině území relativně hojným druhem, i když její výskyt v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině lokálně klesá. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazena do kategorie nejméně dotčených taxonů (LC) a nepodléhá žádné zákonné ochraně.
Zajímavosti
-
Pozor na "kreativní" botanický zmatek: Violka trojbarevná vs. violka rolní. Tohle je v amatérských herbářích nejčastější kámen úrazu. Kolegové z webu často vyfotí obyčejnou violku rolní a kvůli nažloutlo-bělavým květům ji hrdě určí jako trojbarevnou. Rozdíl je přitom v anatomii koruny naprosto jednoznačný:
-
Violka trojbarevná (Viola tricolor): Květy jsou velké (15–25 mm), barevně výrazné a korunní lístky jsou zřetelně delší než kališní lístky (přečnívají je). V květu jasně dominuje fialová barva na horních lístcích.
-
Violka rolní (Viola arvensis): Květy jsou drobné (do 15 mm), barevně fádní (bledě žluté až smetanové, fialová na špičkách horních lístků často chybí nebo je nepatrná). Korunní lístky jsou stejně dlouhé, nebo dokonce kratší než zelené kališní lístky, takže kalich při pohledu zepředu zpoza koruny vyčnívá.
-
Babička slavné macešky: Violka trojbarevná je jedním z hlavních rodičovských druhů, ze kterých křížením v 19. století vznikla oblíbená zahradní maceška zahradní (Viola × wittrockiana). Ta má však květy obrovské (často přes 5 cm) a tvoří robustní trsy.
-
Léčivka na ekzémy i kašel: V lidovém léčitelství a farmacii se sbírá kvetoucí nať (Herba violae tricoloris). Obsahuje saponiny, hleny, rutin a kyselinu salicylovou. Používá se v čajových směsích na usnadnění vykašlávání, při čištění krve a pro své protizánětlivé účinky se odvary aplikují zevně na ekzémy a akné u dětí i dospělých.
|
