Houbaření - Herbář | Len rakouský

  přihlásit  
  přihlásit  


Přezdívka:
Heslo:
  MENU  
MENU


HOUBAŘENÍ


ATLAS HUB
HERBÁŘ
KDE ROSTOU
URČOVNA
SLOVNÍK
LITERATURA


TOP 10
AKCE
BLOGY
DISKUSE
INZERCE
RECEPTY
UŽIVATELÉ
XICHTOVNÍK


REGISTRACE
NOVINKY
PRAVIDLA
NASTAVENÍ
SPRÁVCI
ODKAZY
KONTAKT


<

Len rakouský
Linum austriacum

>


Len rakouský (Linum austriacum)
Autor: Samotářka   Komentářů: 0
Len rakouský (Linum austriacum)
Autor: Samotářka   Komentářů: 0
Len rakouský (Linum austriacum)
Autor: robi   Komentářů: 0


Kvete od-do   Duben - Červenec
Barva květu   modrá
Popis   

Popis

Len rakouský (Linum austriacum) je vytrvalá, trsnatá bylina dorůstající výšky 30 až 60 cm. Z jednoho dřevnatějícího vícehlavého kořene vyrůstá obvykle větší množství lodyh. Lodyhy jsou přímé nebo na bázi vystoupavé, štíhlé, lysé, v horní části bohatě větvené.

Listy jsou střídavé, přisedlé, úzce kopinaté až čárkovité, 1–3 cm dlouhé, celokrajné, s 1–3 žilkami, na okraji drsné.

Květenství tvoří bohatý, řídký vějíř. Květní stopky jsou v době květu přímé nebo šikmo odstálé, za plodu se však charakteristicky sklápějí dolů (jsou nicí nebo zakřivené). Plodem je kulovitá tobolka.

Stanoviště

Vyhledává výslunné, suché a teplé stráně, skalní stepi, vápencové a opukové výchozy, meze a travnatá lada. Je výrazně teplomilným a vápnomilným (kalcifilním) druhem.

V České republice se vyskytuje vzácně a nehojně pouze v nejteplejších oblastech (především v jihomoravském Thermophyticu – např. Pálava, Pouzdřanská step, Mikulovsko; v Čechách velmi vzácně a nehojně, např. v Českém krasu či Dolním Poohří).

Ochrana

V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazen mezi silně ohrožené druhy (C2b). Podle zákona patří mezi silně ohrožené druhy (§2).

Zajímavosti

  • Efemérní krása: Květy rozkvétají brzy ráno s prvními slunečními paprsky. Pokud přijde větrné nebo horké letní odpoledne, korunní lístky velmi rychle opadají a druhý den rozkvétají zcela nové.

  • Heterostylie (různonečněčnost): U lnu rakouského se vyskytuje zajímavý mechanismus zabraňující samoopylení – část jedinců v populaci má květy s dlouhými čnělkami a krátkými tyčinkami, zatímco druhá část to má přesně naopak.

Rozlišení od podobných

Modře kvetoucí lny bývají v terénu častým oříškem. Zde jsou hlavní rozlišovací znaky:

  1. Len vytrvalý (Linum perenne):

    • Stopky za plodu: Nejspolehlivější znak! Len vytrvalý má stopky tobolek stále přímé a přímo odstálé (směřují nahoru či do stran). Len rakouský má stopky za plodu výrazně ohnuté dolů (nicí).

    • Květní plátky: Len vytrvalý má korunní lístky na bázi bez výrazného nehtu a jsou o něco širší.

  2. Len užitkový (Linum usitatissimum):

    • Životní forma a habitus: Je to jednoletá pěstovaná plodina (nebo zplanělá na polích a ruderálech), obvykle s jednou dominantní, nahoře větvenou lodyhou (netvoří vytrvalé trsy z vícehlavého kořene). Květy má zpravidla o něco větší a světlejší.

  3. Len vytrvalý extrakarpatský (Linum perenne subsp. extraaxillare / extra-carpathicum):

    • Horský druh rostoucí např. v Hrubém Jeseníku (Velká kotlina). Má daleko větší květy a tlustší lodyhy, ekologicky se s lenem rakouským zcela míjí.

Odkazy     -
Další jména