| Popis | | Popis
Modřenec chocholatý (Muscari comosum, v některých systémech řazený jako modravec chocholatý – Leopoldia comosa) je nápadná vytrvalá cibulovina z čeledi chřestovitých. Na rozdíl od běžných, nízce rostoucích jarních modřenců ze zahrad je tento druh podstatně vyšší – jeho přímý, lysý stvol dosahuje výšky 15 až 50 (výjimečně až 70) centimetrů. V zemi ho ukotvuje poměrně velká, vejčitá cibule s charakteristickou růžovou vnitřní dužinou, která je na povrchu chráněna červenohnědou slupkou. Z cibule vyrůstá přízemní růžice složená z 3 až 5 žlábkovitých, čárkovitých listů.
Největší ozdobou rostliny je její koncové květenství, které tvoří bohatý, až 25 centimetrů dlouhý hrozen čítající 40 až 100 květů. Vykazuje dokonalý barevný i tvarový dimorfismus. Spodní, plodné (fertilní) květy mají baňkovitý tvar a jsou zbarvené do nenápadných hnědozelených až hlinkových tónů. Naopak na samém vrcholu stonku se nachází výrazná sterilní chocholka. Ta je tvořena zářivě fialovými až modrofialovými kvítky na dlouhých, vzhůru směřujících stopkách, které mají za úkol lákat hmyzí opylovače. Plodem je ostře trojboká tobolka.
Stanoviště
Tento druh vyhledává teplá, suchá a silně prosluněná stanoviště od nížin až po pahorkatiny. Typicky roste na stepních a výslunných stráních, sušších loukách, mezích, travnatých lemech světlých lesů (např. akátin) a na kamenitých svazích. V minulosti byl také běžným obyvatelem vinic, starých sadů, úhorů a polních okrajů. Preferuje hlubší, výživné, hlinité až hlinitopísčité půdy, které jsou dobře zásobené minerálními látkami a mají zásaditou až neutrální reakci. Zásadně se vyhýbá chladným oblastem se souvislým výskytem kyselých hornin.
Ochrana
V České republice se modřenec chocholatý nachází na severní hranici svého přirozeného evropského areálu a jeho výskyt je velmi nerovnoměrný. Hlavním centrem rozšíření na našem území je teplá střední a jižní Morava. V Čechách je podstatně vzácnější, vázaný převážně na termofytikum středního Polabí, dolního Povltaví, Českého krasu a Pojizeří.
V důsledku intenzifikace zemědělství, zániku polních mezí, zarůstání suchých strání náletovými dřevinami a plošného používání chemických postřiků v druhé polovině minulého století došlo k masivnímu úbytku jeho přirozených lokalit. Podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR je proto klasifikován jako zranitelný taxon (kategorie C3 / VU). Na rozdíl od příbuzného modřence tenkokvětého však nepatří mezi druhy chráněné zákonem.
Zajímavosti
- Rozdělené úkoly: Barevný kontrast v květenství je skvěle vymyšlenou evoluční strategií. Fialová chocholka na vrcholu funguje jako jasný vizuální maják pro čmeláky a včely na velkou vzdálenost. Jakmile však hmyz k rostlině přiletí, nektar a pyl nachází pouze u spodních, nenápadně zbarvených plodných květů.
- Dvojí botanické jméno: V literatuře a na odborných webech často narazíte na nejednotné pojmenování. Zatímco současná národní floristická databáze Pladias se drží tradičního rodového jména Muscari (modřenec), řada autorů (včetně starší Dostálovy Květeny) vyčleňuje tento a jemu blízké druhy do samostatného rodu Leopoldia (česky modravec), což podporují i moderní fylogenetické výzkumy.
- Pochoutka ze Středomoří: V jižní Evropě, zejména v Itálii (Apulie) a Řecku, jsou hořkavé cibule tohoto druhu považovány za velkou kulinářskou delikatesu. Sklízejí se divoce rostoucí i záměrně pěstované pod názvem lampascioni. Po očištění se vaří, nakládají do olivového oleje s octem a podávají jako tradiční předkrm. V ČR je však sběr z volné přírody z důvodu ochrany druhu nepřípustný.
|
