Houbaření - Herbář | Kosatec různobarvý

  přihlásit  
  přihlásit  


Přezdívka:
Heslo:
  MENU  
MENU


HOUBAŘENÍ


ATLAS HUB
HERBÁŘ
KDE ROSTOU
URČOVNA
SLOVNÍK
LITERATURA


TOP 10
AKCE
BLOGY
DISKUSE
INZERCE
RECEPTY
UŽIVATELÉ
XICHTOVNÍK


REGISTRACE
NOVINKY
PRAVIDLA
NASTAVENÍ
SPRÁVCI
ODKAZY
KONTAKT


<

Kosatec různobarvý
Iris variegata

>


Kosatec různobarvý (Iris variegata)
Autor: Prosty   Komentářů: 1
Kosatec různobarvý (Iris variegata)
Autor: robi   Komentářů: 0
Kosatec různobarvý (Iris variegata)
Autor: robi   Komentářů: 0


Kvete od-do   Květen - Červen
Barva květu   jiná
Popis   

Popis

Kosatec různobarvý (Iris variegata, v české literatuře někdy uváděný též jako kosatec pestrý) je vytrvalá, trsnatá bylina z čeledi kosatcovitých.Z krátkého, plazivého a poměrně tlustého oddenku vyrůstá přímá, olistěná lodyha dosahující výšky 20 až 50 centimetrů, která se v horní části obvykle chudě větví.Listy jsou typicky mečovité, mírně srpovitě zahnuté a ostře zašpičatělé. Přízemní listy jsou uspořádány do nápadných plochých vějířů, mají šedozelenou barvu a na povrchu nesou několik vystouplých podélných žilek.

Na vrcholu lodyhy a jejích větví vykvétají v chudých květenstvích (vějířcích) dva až pět velkých, nevonících květů, které jsou podepřené bylinnými, často fialově či červenavě naběhlými listeny.Květy vykazují fascinující barevný kontrast, který dal rostlině její druhové jméno.Šest okvětních lístků je srostlých do krátké trubky a uspořádaných ve dvou kruzích.Tři vnitřní lístky jsou vzpřímené, lžícovitě prohnuté a čistě sytě žluté.Naopak tři vnější lístky jsou obloukovitě skloněné dolů, mají žlutavě bílý podklad a zdobí je hustá, kontrastní síť červenohnědých až tmavě fialových žilek, které se směrem k vrcholu slévají.Středem vnějších lístků prochází podélný žlutý kartáček vícebuněčných chlupů.Plodem je trojboká válcovitá tobolka.

Stanoviště

Tento teplomilný a světlomilný druh je typickým obyvatelem sušších křovinatých strání, lesních lemů, stepních trávníků a prosvětlených šípkových doubrav či lesostepí v teplých oblastech. Vyhledává sušší, mělké, kamenité nebo hlinité půdy na vápencích, slínech, ale i na hlubších spraších a píscích. Je velmi citlivý na zástin a konkurenci vzrostlejších trav – daří se mu tam, kde je vegetace rozvolněná a kam dopadá dostatek přímého slunečního svitu.

Ochrana

V České republice dosahuje kosatec různobarvý severozápadní hranice svého celkového areálu. Jeho výskyt je přísně omezen pouze na nejteplejší oblasti naší země (termofytikum). Téměř všechny stabilní lokality se nacházejí na jižní a jihovýchodní Moravě (např. Pálava, Pouzdřanská step, Milovická stráň, okolí Znojma). V Čechách je extrémně vzácný a většina historických lokalit v Polabí nebo v okolí Prahy již zanikla.

Hlavním faktorem jeho ohrožení je zarůstání stanovišť expanzivními travami (např. třtinou křovištní) a náletovými dřevinami po opuštění tradiční pastvy, případně plošné zalesňování strání. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazen mezi silně ohrožené druhy (kategorie C2b). Stejný status nejvyšší zákonné ochrany mu náleží i podle české legislativy, kde je chráněn jako silně ohrožený druh (§2) podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.

Zajímavosti

  • Základ moderních zahrad: Kosatec různobarvý je pro zahradníky nesmírně významnou rostlinou. Společně s jihoevropským kosatcem bledým (Iris pallida) stál u zrodu slavné skupiny vysokých vousatých zahradních kosatců (Iris barbata skupina Elatior). Právě od našeho planého kosatce různobarvého zdědily moderní pestrobarevné kultivary všechny své žluté a bronzové tóny a žilkované vzory.

  • Pozor na severoamerického jmenovce: V češtině může dojít k drobnému zmatení jmen. Název „kosatec různobarvý“ se totiž v zahradnické literatuře občas používá také pro severoamerický druh Iris versicolor (správněji kosatec pestrý). Ten je však na rozdíl od našeho suchomilného druhu čistě mokřadní rostlinou, která vyžaduje vlhké břehy jezírek a kvete modrofialově.

  • Chemická obrana oddenků: Stejně jako většina ostatních kosatců, i tento druh obsahuje v oddencích i listech ostré silice a glykosidy (např. iridin). Ty způsobují rostlině palčivou chuť a při požití zvířaty vyvolávají zažívací potíže. Jde o evoluční obranu proti okusu – díky tomu si divoká prasata ani pasoucí se skot listů kosatců na stepních stráních nevšímají.

Odkazy     -
Další jména