| Popis | | Popis
Vytrvalá rostlina dorůstající 10-35 cm výšky. Lodyh bývá více, nevětvených, vystoupavých až přímých, roztroušeně chlupatých či lysých. Někdy na bázi dřevnatějí. Spodní listy obvejčité až eliptické, často opadávají. Svrchní listy, zpravidla ve větším počtu, jsou čárkovité až čárkovitě kopinaté, 1-2,5cm dlouhé a do 5mm široké. Květenstvím je mnohokvětý hustý hrozen který může někdy dosahovat 15 cm délky. Čárkovité listeny květů přesahují svou délkou výrazně květní stopky, u mladých květů i celá poupata. Listence jsou přítomny. Kališních lístků je 5. Tři vnější jsou čárkovitě kopinaté, dva vnitřní, nazývané křídla jsou obvejčité až široce kopinaté. Morfologie křídel je důležitým taxonomickým znakem v rámci rodu vítod (Polygala). Koruna je nejčastěji sytě růžové barvy, vzácněji i bílá nebo modrofialová, skládá se z 5ti do poloviny srostlých korunních lístků. Plodem jsou tobolky s chlupatými semeny vybavenými elaiosomy (výživné přívěsky lákající mravence, kteří pak semena šíří).
Stanoviště
Vyhledává slatinné louky, jinde travnaté svahy na hlubších, vysychavých, živinami bohatých půdách alkalické reakce i na mělčích půdách na vápencích nebo čediči. Často roste i na druhotných stanovištích, vzniklých těžbou vápenců.
Záměna
Vítody patří mezi taxonomicky obtížnější skupiny. Podobným, ovšem ve všech parametrech větším druhem, je vítod větší (Polygala major) rostoucí jen na jižní Moravě. Jeho křídla však délkou přesahují 1 cm, květy celkově jsou výrazně větší. Od dvou druhů (Polygala amara, Polygala amarella) se vítod chocholatý odlišuje absencí jakékoliv výraznější přízemní listové růžice i barvou květu. Od běžného vítodu obecného (Polygala vulgaris) a dvou méně častých nebo vzácných druhů (Polygala multicaulis, Polygala serpyllifolia) se kromě barvy květu liší čárkovitými, drobně brvitými listeny a svou vazbou na neutrální až alkalické substráty (výše zmíněné taxony mají listeny vejčité, olysalé a rostou pouze na kyselých podkladech). |
