| Popis | | Popis
Vemeníček zelený je drobná až středně vysoká pozemní orchidej, obvykle dorůstající výšky 5–25cm. Lodyha je přímá, světle zelená, tupě hranatá, v dolní části obvykle s několika šupinovitými listy. Pravých zelených listů bývá 3–7, jsou vejčité až kopinaté, šikmo odstálé, směrem vzhůru se postupně zmenšují. Květenství je úzce válcovité, tvořené 5–25 drobnými květy. Květy jsou zelené až žlutozelené, často s hnědavým nebo načervenalým nádechem. Okvětní lístky vytvářejí přilbovitou stavbu, pysk je jazykovitý, trojlaločný, zakončený třemi ostrými zuby, přičemž prostřední lalok je kratší a často zahnutý zpět. Ostruha je velmi krátká a vakovitá. Kvete od května do července, ve vyšších polohách často až v létě.
Stanoviště
Vemeníček zelený roste na nehnojených loukách, pastvinách a vřesovištích, dále ve světlých lesích, na lesních lemech a okrajích cest. Vyhledává převážně kyselé, vlhčí a živinami chudé půdy a je vázán na otevřená nebo jen řídká stanoviště. V České republice se vyskytuje roztroušeně a velmi vzácně, s těžištěm současného výskytu zejména na Šumavě a v Bílých Karpatech; dříve byl znám i z dalších oblastí, odkud však většinou vymizel. Lokality bývají málo početné a silně závislé na zachování tradičního hospodaření.
Ochrana
Vemeníček zelený je v České republice zákonem chráněn jako silně ohrožený druh (§2) podle vyhlášky č.395/1992Sb. V Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky je hodnocen v kategorii C2t. Druh je rovněž zařazen do mezinárodní úmluvy CITES. Mezi hlavní příčiny ohrožení patří intenzifikace zemědělství, hnojení luk, zarůstání opuštěných stanovišť a celkový zánik tradiční extenzivní pastvy. Současné populace jsou často izolované, malé a dlouhodobě nestabilní.
Zajímavosti
Vemeníček zelený patří k orchidejím, které jsou snadno přehlédnutelné i na bohatých lokalitách – jeho zelené květy dokonale splývají s vegetací a nemají nápadné barevné kontrasty. Druh je navíc konkurenčně velmi slabý a špatně snáší jak intenzivní hnojení, tak i úplné opuštění managementu. Z taxonomického hlediska je zajímavý dlouholetý spor o jeho zařazení: tradičně byl veden jako samostatný rod Coeloglossum, dnes je na základě molekulárních analýz často zahrnován do rodu Dactylorhiza. Prakticky se nerozmnožuje vegetativně a je silně závislý na mykorhizních houbách, což vysvětluje jeho prudký ústup z řady historických lokalit. |
