| Popis | | Popis
Drobnokvět pobřežní (Corrigiola litoralis) je drobná, lysá, spíše jednoroční bylina z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae). Vytváří poléhavé, tenké, od báze bohatě větené lodyhy dlouhé 7 až 25 centimetrů, které se kruhovitě rozprostírají po podkladu a tvoří charakteristické kobercovité či paprsčité růžice.
Listy jsou střídavé (jen v nejdolejší části zdánlivě vstřícné), přisedlé, podlouhle čárkovité až úzce kopinaté, mírně dužnaté a nápadně sivozelené až modrozeleně ojíněné. U báze listů jsou přítomny drobné, blanité palisty. Květy jsou velmi malé, pětičetné, složené do hustých klubíček. Plodem je drobná, nepukavá, načernalá nažka skrytá v trvalém kalichu.
Stanoviště
Ekologicky jde o velmi specializovaný druh, který přirozeně osídluje obnažená dna, štěrkové a písčité náplavy řek v eulitorním (přeplavovaném) pásmu. Vyžaduje chudé, propustné, kamenité či písčité substráty a především nízkou konkurenci ostatních rostlin.
V moderní krajině osídlil jako náhradní prostředí sekundární antropogenní stanoviště – zejména štěrkové lože železničních tratí, seřazovacích nádraží a drážních těles. V Česku se historicky vyskytoval na náplavách Labe a Vltavy. Dnes z většiny přirozených lokalit vymizel a v Praze představuje zcela unikátní a izolovaný fenomén jeho dlouhodobý výskyt v areálu bývalého Nákladového nádraží Žižkov.
Ochrana
Drobnokvět pobřežní patří k vůbec nejohroženějším druhům české květeny. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1t) a ve stejné nejvyšší kategorii je chráněn i zákonem jako kriticky ohrožený druh podle § 1 vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.
Druh z přírodních stanovišť masivně ustoupil v důsledku regulace vodních toků a zániku přirozených štěrkových náplavů. Na drážních stanovištích jej bezprostředně ohrožuje ukončení provozu, chemické odplevelování a především plošná likvidace železničního svršku při stavební transformaci území.
Zajímavosti
-
Kauza Nákladového nádraží Žižkov a nová tramvajová trať: Žižkovská populace drobnokvětu pobřežního představuje pozoruhodný doklad schopnosti kriticky ohroženého druhu přežívat v antropogenním prostředí přímo v širším centru metropole. Místo jeho výskytu se však nachází v přímém kolizním kurzu s plánovanou masivní přeměnou celého území.
-
Konkrétně populace roste v koridoru budoucí tramvajové trati Olšanská – Habrová (Sídliště Jarov), jejíž výstavbu připravuje Dopravní podnik hl. m. Prahy. Trať má protnout památkově chráněný areál a pokračovat po původním železničním tělese dále na východ směrem na Vackov.
-
Na unikátnost ruderální flóry a bezprostřední ohrožení drobnokvětu pobřežního dlouhodobě upozorňuje žižkovský spolek Krásná žába pod vedením Jana Knížka, který na Praze 3 mapuje přírodu a požaduje ochranu nejcennějších biologických ploch starého nádraží.
-
Z pohledu města a developerů (např. Central Group) jde však o klíčový rozvojový brownfield určený pro výstavbu nové městské čtvrti. S nástupem těžké techniky, pokládkou nového tramvajového svršku a novou zástavbou původní štěrkové lože definitivně zanikne. Bez odborné translokace (přenosu semen či substrátu) na jiné vhodné drážní těleso tato pražská populace s výstavbou zanikne.
-
Terénní odlišení od jiných poléhavých drážních druhů: Drobnokvět vytváří nízké, přitisklé koberce. Všechny ostatní tvarově podobné rody z čeledi hvozdíkovitých mají odlišné uspořádání listů:
-
Drobnokvět pobřežní: Má lodyžní listy střídavé, nápadně sivozelené až modrozeleně ojíněné a mírně dužnaté.
-
Nehtovec přeslenatý (Illecebrum verticillatum): Má listy vstřícné a květy v úžlabních lichopřeslenech s nápadně sněhově bílými, ztloustlými kalichy.
-
Průtržník lysý (Herniaria glabra): Má listy vstřícné (nebo ve zdánlivých přeslenech), svěže zelené (nikoliv modravě ojíněné) a květy zelenavé, velmi nenápadné.
|
