| Popis | | Popis
Ostřice pozdní (Carex oederi) je nízká, vytrvalá, hustě trsnatá travina z čeledi šáchorovitých (Cyperaceae). Dorůstá výšky nejčastěji jen 5 až 20 (vzácně 30) centimetrů. Lodyhy jsou přímé nebo vystoupavé, tuhé a hladké.
Listy jsou úzké (1,5–3 mm široké), žlábkovité, tuhé, svěže zelené až žlutozelené, často stejně dlouhé nebo dokonce delší než lodyhy s květenstvím.
Květenství se skládá z jednoho vrcholového samčího klásku a 2 až 4 pod ním těsně nahloučených, přisedlých samičích klásků. Podkvětní listeny jsou dlouhé a přesahují celé květenství. Plodem je drobná, kulovitě vejčitá mošnička (cca 2–3 mm), která se plynule zužuje v krátký, rovný a kuželovitý zobánek (na rozdíl od příbuzných druhů není zobánek dolů zahnutý).
Stanoviště
Vyhledává výslunné, vlhké až trvale zamokřené, minerálně bohaté půdy. Je typickým druhem bazických slatin, vápnitých rašelinišť, obnažených den rybníků, vlhkých pískoven a přechodových pramenišť.
Druh je závislý na otevřených, nezarostlých ploškách bez silné konkurence ostatních vysokých rostlin. V České republice se vyskytuje vzácně a roztroušeně od nížin do podhůří, s výrazným soustředěním v historicky zachovalých slatinných oblastech (např. Polabí, Jihočeské pánve).
Ochrana
Hlavní hrozbou pro tento druh je zánik jeho přirozených stanovišť – odvodňování slatin, zarůstání obnažených substrátů sukcesními dřevinami a eutrofizace krajiny.
V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je zařazena mezi ohrožené druhy (C3) [v některých starších pracích uváděna jako C2b]. Zákonem přímo chráněna není, avšak řada jejích nejcennějších lokalit v nížinných a pánevních oblastech podléhá územní ochraně v rámci maloplošných chráněných území.
Zajímavosti
-
Jak ji odlišit od příbuzných druhů z okruhu ostřice žluté (Carex flava agg.):
-
Ostřice pozdní (Carex oederi): Nízký vzrůst, samičí klásky těsně nahloučené pod samčím kláskem, mošničky mají krátký a rovný zobánek. Kvete a tvoří nové lodyhy až do pozdního léta.
-
Ostřice skloněná (Carex demissa): Má mošničky s výrazně delším, mírně dolů skloněným (zahnutým) zobánkem a dolní samičí klásek bývá často oddálený.
-
Ostřice žlutá (Carex flava s. str.): Je celkově robustnější, má větší mošničky se silně dolů zahnutým dlouhým zobánkem a celý trs má již v průběhu července nápadně svítivě žlutozelenou až žlutou barvu.
-
Botanický klenot středního Polabí: Na zachovalých lokalitách představuje ostřice pozdní jeden z klíčových indikátorů vzácných slatinných společenstev, které jsou unikátním pozůstatkem poledové přírody našeho území.
|
