| Popis | | Popis
Kyčelnice žláznatá (Cardamine glanduligera, syn. Dentaria glanduligera) je vytrvalá, 15 až 30 cm vysoká jarní bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Vytváří bělave tlustý, dužnatý, článkovaný oddenek s nápadnými šupinatými výrůstky (zoubky). Lodyha je přímá, nevětvená, lysá, v dolní části bezlistá.
Na lodyze vyrůstá obvykle jedno přeslenité trojice lodyžních listů (vzácněji 4 listy). Listy jsou dlanitě 3 až 5četné, s lístky eliptickými až kopinatými, na okraji pilovitými až peřenoklannými. Květy jsou velké (korunní lístky 15–20 mm dlouhé), sytě purpurově fialové, uspořádané v chudém koncovém hroznu. Plodem je dlouhý, zploštělý šešule, která však v našich podmínkách dozrává jen vzácně. V úžlabí listů se tvoří tmavofialové pacibulky sloužící k vegetativnímu rozmnožování.
Stanoviště
Stínomilný až polostínomilný, lesní geofyt. Vyhledává čerstvě vlhké až vlhké, humózní, kypřé, na živiny bohaté, mírně kyselé až neutrální půdy.
Roste v květnatých bučinách, jedlobučinách, suťových lesích a lužních lesích. V České republice má charakteristické rozšíření – je karpatským migroelementem. Hojně až roztroušeně se vyskytuje na východní Moravě a ve Slezsku (Beskydy, Bílé Karpaty, Hostýnské vrchy, Jeseníky), západním směrem její výskyt prudce klesá a v Čechách se přirozeně nevyskytuje (vzácně jen druhotně vysazená či zplanělá v parcích).
Ochrana
V Červeném seznamu flóry ČR je hodnocena jako vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a). Zákona o ochraně přírody a krajiny podrobena není. Její přirozená stanoviště v karpatských bučinách bývají ohrožena nevhodným lesním hospodařením (holoseče, výsadba jehličnatých monokultur).
Zajímavosti
-
Karpatský prvek: Je ukázkovým příkladem druhu, který do ČR zasahuje pouze ze západních Karpat. Tvoří nádherné jarní aspekty karpatských bučin, kdy ještě před olistěním stromů vykvétá v celých souvislých fialových kobercích.
-
Pacibulky a zoubkovaný oddenek: Český rodový název "kyčelnice" (i latinský Dentaria) odkazuje na tvar oddenku, který svými bílými šupinami připomíná zuby nebo obratle/kyčle. K rozmnožování využívá i tmavé pacibulky v úžlabí listů, které po opadnutí snadno zakořeňují.
-
Rychlý životní cyklus (geofyt): Vyroste, vykvetou a zatáhne zpět do oddenku během několika týdnů brzy na jaře, než se zápoj stromového patra uzavře a zastíní lesní půdu.
Rozlišení
-
Kyčelnice cibulkonosná (Cardamine bulbifera):
-
Květy a listy: Květy jsou světlejší (bledě fialové až růžové), lodyžní listy jsou střídavé (nikoliv v přeslenu), horní celistvé.
-
Pacibulky: V úžlabí horních listů tvoří nápadné, tmavě hnědé až fialové pacibulky. Roste běžně i v Čechách.
-
Kyčelnice devítilistá (Cardamine enneaphyllos):
-
Barva květů: Květy jsou žlutobílé až krémově žluté, převislé.
-
Listy: Tvoří přeslen ze 3 trojčetných listů (celkem 9 lístků). Roste hlavně v Čechách a na západní Moravě (hercynský prvek).
-
Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva):
-
Vzhled a květy: Vyšší trsnatá bylina (až 100 cm) se srdčitými listy a vonnými, světle fialovými květy.
-
Plody: Plodem jsou velké, eliptické, průsvitné šešulky.
|
