| Popis | | Klobouky jsou 4-20 cm široké,zprvu nízce sklenuté, pak s podvinutým okrajem pak až nálevkovité. Za sucha matný, vrostle paprsčitě vláknitý, oranžový, oranžově až kaštanově hnědý, naspodu s žlutooranžovými lupeny, které sbíhají na stejně zbarvený, dolů se zužující 3-8cm dlouhý, 1-2cm široký třeň.
Poznámka: Vzrostlé plodnice pozoruhodně odolávají suchu. Zatímco hřibovité, holubinky i ryzce zasychají a chřadnou, tato hlíva působí svěžím a vitálním dojmem ještě minimálně týden po začátku přísušku.
Pozdně podzimní plodnice se, zvláště po prvních mrazících, barví velmi temně hnědo-zeleně.
|
| Výskyt | | Roste v trsech (alespoň po 2-3 plodničkách) na pařezech a z kořenů listnatých stromů, většinou dubů, kaštanů, bříz, javorů, švestek aj.
Tahle jedovatá krasavice je v Polabí v oblastech teplomilné květeny poměrně častá (především v okresech Kolín, Poděbrady, Nymburk, MB). Na Mladoboleslavsku je severní hranice jejího rozšíření). Upřednostňuje jižní a jihozápadní expozice svahů, vyskytuje se v teplých měsících na půdě se zásaditou reakcí (nejen na vápencích, opukách a slínovcích, ale třeba i na neovulkanických čedičových vyvřelinách, oproti tomu jen v o něco málo vzdálenějších lužních lesích nebo v lesích na písku zcela chybí).
K začátku fruktifikace potřebuje výrazný termický impulz až šok......teploty okolo 30°C minimálně 2-3 dny za sebou......před tím je potřeba, aby dost intenzivně sprchlo, protože toto teplé počasí velmi rychle vysušuje lesní hrabanku, ze které zdánlivě vyrůstá, a která jako mulč udržuje ve vlhku zbytky dřev a kořenů nebo báze pařezů listnáčů, ze kterých ve skutečnosti roste... Jako její nejoblíbenější listnáč se uvádí dub, k tomu musím dodat, že jsem ji nikdy nenašel na padlých větvích...mnohem více a častěji ji vídám na pařezech a kořenech habru, jilmu, lípy, lísky, dokonce z trnky a kopudivu nejkrásnější trsy jsou z pařezů bříz(!) anických čedičových vyvřelinách , oproti tomu jen v o něco málo vzdálenějších lužních lesích nebo v lesích na písku.
|
