| Popis | | Plodniče v mládi kulovité, pak kuželovité až miskovité, 10-40mm veliké, v mládí zevně rezavohnědě plstnaté, pak leskle černé, tvrdě rosolovité, gumovitě pružné, zasucha ztvrdlé.
Leskle černá ploška v horní části plodniček je plodná vrstva (thecium), obsahujíci válcovitě kyjovitá vřecka až 20x90mm velká, jódem na vrcholku mírně modrajíci.
Vřecka obsahuji často výtrusy dvojího typu. V horní části vřecek jsou čtyři výtrusy mírně ledvinitého tvaru velmi temně černohnědé, 11-14x6-7mm velké, v dolní části jsou výtrusy podobného tvaru, ale bezbarvé, drobnějši, obsahujíci po několika různě velkých olejových kapkách.
Mezi vřecky jsou velmi tenké parafýzy, na koncich mírně zduřelé a zahnuté, zbarvené dohněda s olivově nazelenalým odstínem, 10mm tlusté. Oba typy výtrusů jsou klíčivé.
Houba je místy uváděna i jako jedlá pro některé pikantnější pokrmy.
Způsobuje měkkou hnilobu bělové části dřeva.
|
| Výskyt | | Houba roste od jara do podzimu velmi hojně na poražených kmenech dubu, odkud vyrážejí plodničky jednotlivě nebo v řadách či skupinách z trhlin kůry a svědčí o tom, že dřevo zůstalo ležet po těžbě a je ještě příliš tříselnaté a kyselé pro ostatní druhy. Pokud je napadeno klihatkou, začíná ztrácet své vlastnosti a hrozí, že bude napadeno dalším houbami, které je znehodnotí hnilobou. Objevuje se i na bukových kmenech, řidčeji i na jiných listnatých dřevinách, jako habrech, jilmech, břízách nebo kaštanovníku jedlém. |
