| Popis | | Čeleď: Lycoperdaceae - pýchavkovité
Plodnice: Prášivka šedivá má plodnice 2 - 5 cm široké, kulovité. Vnější okrovka je bílá, křehká, velmi brzy se odlupuje. Pod ní je papírovitá modrošedá až šedá matná okrovka, ve zralosti se otevírající na temeni otvorem, kterým se dostávají do ovzduší výtrusy.
Dužnina: U mladé plodnice je vnitřek bělavý, zralý teřich obsahuje čokoládově hnědý výtrusný prach a vlášení. Vlášení je silně větvené, olivově hnědé, tlustostěnné, bez pórů.
Chuť i vůně je nevýrazná.
Výtrusy jsou kulovité, žlutohnědé, bradavičnaté s rovnými stopečkami.
Poznámka: Suché zralé plodnice mohou vytrvat na stanovišti až do příštího roku.
Využití: Mladé nezralé plodnice jsou bělavé a v tomto stadiu jsou všechny prášivky jedlé.
Možná záměna: Prášivka polní (Bovista graveolens), vzácný druh s šedohnědou nelesklou vnitřní okrovkou, se stopečkami na výtrusech, které nejsou rovné jako u Prášivky bělavé nebo černavé, ale vždy zakřivené do písmene U.
|
| Výskyt | | Prášivka šedivá fruktifikuje v létě a na podzim na mimolesních stanovištích jako jsou louky, pastviny, okraje cest a lesů. Je to spíše suchomilný druh, proto se s ním setkáme i na trávnících, na pastvinách, ve stepích, hojnější je ale na půdách vápnitých, bohatých na dusík. Roste i vysoko v horách. |
