| Popis | | Klobouk: Průměr 50 - 170mm, zprvu nízce sklenutý, na středu téměř vmáčklý, bez hrbolu, na okraji dlouho podvinutý, za vlhka slizký, nápadně tvrdý, nepásovaný, špinavě olivově zelený, olivově hnědý až téměř černohnědý.
Lupeny: jsou úzké, husté, mírně sbíhavé, nestejně dlouhé, za vlhka slzící, zprvu bělavé nebo nažloutlé, potom špinavě žluté, po otlačení a ve stáří tmavnoucí.
Třeň: 30-70 x 10-25mm široký, válcovitý, nakonec dutý, za vlhka slizký, za sucha lesklý, někdy ďubkatý až jamkatý, svétle olivový, zelenavý nebo tmavě špinavě olivový, ve stáří s černavým nádechem.
Dužnina: je tlustá, tvrdá, špinavě žlutavá, pod pokožkou klobouku olivově hnědá, na řezu trochu hnědnoucí; má ostře palčivou chuť a nevýraznou vůni.
Mléko: je bílé, ostře palčivé.
Výtrusný prach: Bílý.
Výtrusy: 6-8 x 5,5-6,5 µm velké, bezbarvé, kulovité až oválné, na povrchu s osténky a žebry, které spolu tvoří hřebínkovité útvary.
Možná záměna: za Ryzec zelený (Lactarius blennius), který je menší, bez černavých tónů, má kruhovitě skvrnitě pásovaný klobouk a roste v bučinách.
POZOR: Dříve byl uváděn jako jedlý, ale v souvislosti s objevením obsahu látky necatorin nelze konzumaci doporučit. Název je odvozen od dříve používaného názvu této houby L necator. Necatorin má podle vyjádření chemiků mutační účinky (změna dědičných vlastností, rakovinotvorné účinky). Působení na člověka prozatím nebylo dostatečně prokázáno.
|
