přihlásit  


Přezdívka:
Heslo:
  MENU  
MENU


HOUBAŘENÍ


ATLAS HUB
HERBÁŘ
KDE ROSTOU
URČOVNA
SLOVNÍK
LITERATURA


TOP 10
AKCE
BLOGY
DISKUSE
INZERCE
RECEPTY
UŽIVATELÉ
XICHTOVNÍK


REGISTRACE
NOVINKY
PRAVIDLA
NASTAVENÍ
SPRÁVCI
ODKAZY
KONTAKT

Poznávame naše hřiby - hřib plavý


Ač je to k nevíře, u nás lze najít docela slušnou řadu druhů hřibů a hřibovitých hub. Praktičtí houbaři je často nerozlišují. Pojďme se tedy na některé podívat a naučit se je určovat. Dnes se pořádně podíváme na hřib plavý.

hřib plavý

Praktičtí houbaři u nás moc nerozlišují jednotlivé druhy hřibů od sebe, nebo pokud, tak si je škatulkují do různých vlastních kategorií a subkategorií, například pravák, modrák, bílej hřib ...

hřib plavý - detail rourek

Hřibů a hřibovitých hub obecně se na našem území dá nalézt docela slušný počet druhů a v rámci evropy se ten počet ještě zvyšuje. Některé druhy lze na našem území nalézt od nížin až do hor, jiné si libují hlavně v nížinách. Záleží také na biotopu, jsou druhy hřibů, které nalezneme víceméně pod jakýmkoliv stromem a druhy, které jsou vybíravé a vážou se (tvoří mykorhizu) pouze na vybrané druhy či rody stromů.

hřib plavý - detail povrchu klobouku

V prvním dílu (Poznáváme naše hřiby - kovář, koloděj) tohoto seriálu o našich hřibech jsme se zajímali o hřib koloděj a hřib kovář. Okrajově jsme se v něm zmínili také o hřibu polosíťkovaném, hřibu quéletově a hřibu kříšti. V druhém dílu (Poznávame naše hřiby - hřib kříšť) jsme se na poslední zmiňovaný, tedy hřib kříšť podívali důkladněji. V dalším z dílů (Poznávame naše hřiby - hřib satan) jsme se zaobírali hlavně kříšti trochu podobným hřibem satanem. Minule (Poznáváme naše hřiby - hřib královský) jsme se podívali hlouběji na jeden z našich nejvzácnějších, zákonem chráněných hřibů - hřib královský. Dnes se podíváme také na jeden z teplomilnějších, v posledních letech stále hojnějších avšak ke konzumu ne zrovna nejvhodnějších hřibů - hřib plavý, který lze však potkat nejen v nížinách, ale třeba i v podhůří či v nižších horách.

hřib plavý - detail třeně

Hřib plavý se v posledních letech začíná objevovat stále více na našem území a i mimo lesy teplomilné květeny, v parcích, na hrázích rybníků či v lesích nižšího horského stupně. Objevuje se jako jeden z prvních hřibů a setrvává až do podzimu, jako jeden z posledních. Je vázán na listnaté stromy, hlavně duby, buky, lípy a habry. Upřednostňuje půdy s vyšším obsahem vápníku.

hřib plavý (foto Yohaness)

Nejedná se o houbu chráněnou zákonem, ale je uveden v Červeném seznamu ohrožených druhů v kategorii NT. Neměl by se tedy sbírat, jeho lokality by se měly chránit. Onomu nesbírání v tomto případě nahrávají i jeho chuťové vlastnosti, jedná se totiž o hřib sice jedlý, ale nevalné chuti, často nakyslý či nasládle nakyslý, dokáže tedy zcela pokazit chuťový zážitek z jinak dobrého jídla. Starší plodnice navíc až nepříjemně, karbolově zapáchají a tato libá vůně se tepelnou úpravou ještě umocňuje. Dokáže intenzivně a rychle provonět kuchyni karbolem, což není nic příjemného a řekněte upřímně, kdo z vás by si jím tedy chtěl pokazit třeba nedělní oběd?

Pokud se podíváme na jeho blžší popis, zjistíme, že se jedná o jeden z robustnějších a ke sběru vyloženě až lákajících hřibů, jeho klobouk dosahuje až 250mm v průměru, je polokulovitý, plavě hnědý, žlutohnědý, často s olivovým či mírně zelenavým nádechem, po otlačení zahnědává. Pohled pod klobouk nám nabídne sytě citronově žluté, až svítivé póry, u starších plodnic nazelenalé, které ani po otlačení žádným způsobem nemění svou barvu.

hřib žlutomasý (foto kápo)

Třeň je 50-180x20-80mm vysoký, břichatý až kyjovitý, nažloutlý až citronově žlutý, v mládí často s červenalým nádechem, bez síťky, pod kloboukem zrníčkatý, níže vláknitě šupinkatý.

Dužina je na řezu světle žlutá, někdy až bělavá, nijak neměnící barvu, na bázi načervenalá s nakyslou až nasládle nakyslou chutí a postupně se stářím se zvyšujícím dosti nepříjemným karbolovým zápachem.

hřib kovář žlutý

Pokud si ve zkratce shrneme ty asi nejhlavnější znaky - robustnější hřib se silnější nohou, plavě hnědým kloboukem s olivovým až nazelenalým nádechem, svítivě citronově žlutými rourkami a třeněm zcela bez síťky jen s jemným zrníčkováním pod kloboukem a šupinkami níže, nijak barevně nereaguje na otlačení a řez vyjma jemného hnědnutí při otlačení na horní straně klobouku, se světle žlutou až bělavou dužninou na řezu.

hřib přívěskatý (foto Herom)

Teď se tedy pojďme podívat na hřiby, se kterými by mohl být zaměněn nebo dokonce zaměňován nezřídka bývá. Asi tou opravdu nejparadoxnější záměnou, pro mě i nejnepochopitelnější, kterou si dnes dovolím začít je hřib žlutomasý a jeho příbuzenstvo. Hlavním rozdílem je zde jemné modrání dužniny na řezu, modrání až zelenání pórů po otlačení a v poměru k ploše klobouku celkem tenká noha s červenými šupinkami. S tím se pojí i od hřibu plavého rozdílné barvy klobouku a samotná barva dužniny, která je sytě žlutá.

Další z možných záměn je hřib kovář žlutý (hřib žlutý). I zde platí jednoduchá pomůcka - pokud houba po otlačení takřka kdekoliv rychle a dosti intenzivně modrá, stejně jako modrá na řezu, nejedná se o hřib plavý. Tento hřib sice není chráněn zákonem, ale je také uveden v Červeném seznamu jako kriticky ohrožený a neměl by se vůbec sbírat.

hřib fechtnerův (foto Prosty)

Na podobných místech jako hřib plavý vyrůstá také v Červeném seznamu uvedený hřib přívěskatý, který je za hřib plavý opravdu velice snadné zaměnit, kor pro nezkušené houbaře. I zde nám nejvíce pomůže modrání. Hřib přívěskatý modrá po otlačení v pórech, slabě zamodrává na řezu a navíc má na horná části třeně opravdu velice dobře znatelnou síťku.

hřib medotrpký (foto dedabobr)

Stejně tak vyhledává podobné lokality i vzácný a zákonem přísně chráněný hřib fechtnerův. Hlavní odlišností je přítomnost síťky v horní části třeně u hřibu fechtnerova. Dužnina u něj také zamodrává, stejně jako póry, ale to jsou znaky, které by zákona dbalý houbař neměl vůbec pro odlišení použít. Dalším podstatným rozdílem je povrch klobouku, který je i hřibu fechtnerova ojíněný, vláknitý a barvy stříbrošedé. Na slovensku dostal právě podle této barvy jméno stříbřitý (Hríb striebristý).

Další ze záměn, které dokonce mohou vést také k velmi nepříjemnému rozčarování při pokusu o konzumaci je hřib medotrpký. Opět mohou vyrůstat s hřibem plavým na stejných či podobných místech. Hřib medotrpký ovšem také zamodrává a navíc má na třeni jemnou síťku. Po ochutnání a delším žvýkání dělá čest svému druhému jménu a na jazyku se vám tedy rozlije medová chuť velice záhy následovaná nepříjemnou trpkostí z které někdy až trne jazyk.

hřib moravský (foto Mahony)

Zatím předposlední ze záměn na kterou jsem u tohoto druhu v relativně nedávné době narazil je opravdu zarážející, ale také možná, podobně jako ta první uváděná. Jedná se také o vzácný a navíc i zákonem přísně chráněný hřib moravský. Ten je ovšem velmi drobný, jeho póry a rourky jsou světlejší, nejsou intenzivně žluté jako u plavého, ale spíše krémové, třeň je pak většinou v poměru ke klobouku úzký, téměř válcovitý s jemnou síťkou přecházející v podélné hnědé, mírně vystouplé proužky.

kozák dubový (foto Herom)

Poslední záměnou, na kterou jsem byl upozorněn panem Petrem Kuráněm je kozák dubový. I tento druh lze nalézt na podobných či shodných místech, často vyrůstají pospolu nebo nedaleko od sebe. I zde je největším pomocníkem pro odlišení hlavně barevná reakce na poranění a barevná reakce na řezu. Rourky kozáka dubového po otlačení mění svou barvu do hnědé, dužnina potom na řezu přechází do tmavě vínové až černé. U starších plodnic jsou pak nápadné i černé šupinky na třeni.

Pokud si vše shrneme, tak hřib plavý se od většiny kolegů liší tím, že po doteku a otlačení nezelená ani nemodrá, ani na řezu nemění barvu a je relativně robustní s robustnějším třeněm. Zvláště pozor na záměnu se zákonem chráněnými druhy, které se nám v tomto případě sešly v článku hned dva. Jistě byste nechtěli z lesa odcházet s nemalou pokutou namísto hřejivého pocitu z krásného úlovku. Hodně štěstí s poznáváním dalšího druhu našich hřibů a těším se na případné náměty na další články buď v diskuzi nebo v komentářích přímo zde pod článkem.

Děkuji za opravu Michalu Mikšíkovi, vyměněno špatné foto hřiba medotrpkého omylem vydávaného za hřib fechtnerův a Petrovi Kuráňovi za upozornění na možnost záměny s kozákem dubovým.

Přečteno 5293x
robi - 2016-06-13
Související blogy
Barevné hřiby
Každý má rád hřibovité houby, většina houbařů se s chutí vrhá na cokoliv hřibovitého, nevědouc, že i mezi hřiby se skrývají záludní jedinci, stejně jako velice vzácní jedinci, nebo jedinci chránění zákonem.
Poznáváme naše hřiby - kovář, koloděj
Ač je to k nevíře, u nás lze najít docela slušnou řadu druhů hřibů a hřibovitých hub. Praktičtí houbaři je často nerozlišují. Pojďme se tedy na některé podívat a naučit se je určovat. Dnes hřib kovář a hřib koloděj.
Poznávame naše hřiby - hřib kříšť
Ač je to k nevíře, u nás lze najít docela slušnou řadu druhů hřibů a hřibovitých hub. Praktičtí houbaři je často nerozlišují. Pojďme se tedy na některé podívat a naučit se je určovat. Dnes se pořádně podíváme na hřib kříšť.
Poznávame naše hřiby - hřib satan
Ač je to k nevíře, u nás lze najít docela slušnou řadu druhů hřibů a hřibovitých hub. Praktičtí houbaři je často nerozlišují. Pojďme se tedy na některé podívat a naučit se je určovat. Dnes se pořádně podíváme na hřib satan.
Poznávame naše hřiby - hřib královský
Ač je to k nevíře, u nás lze najít docela slušnou řadu druhů hřibů a hřibovitých hub. Praktičtí houbaři je často nerozlišují. Pojďme se tedy na některé podívat a naučit se je určovat. Dnes se pořádně podíváme na hřib královský.


Nejnovější blogy
Klíště je jakási chodící lékárna, tvrdí parazitolog
S příchodem teplého počasí začíná také sezóna klíšťat. Z těchto parazitů se během posledních let stalo vděčné mediální téma. Je skutečně důvod se klíšťat tak bát?
Učíme se hledat houby - penízovka smrková
Drobnější houba, objevující se brzy zjara, první z jedlých hub v nové sezóně.
Učíme se hledat houby - žilnatka oranžová
Celkem nenápadná, i když velice krásná houba s neobvyklou strukturou a celoročním růstem. Kde se před námi tedy nejčastěji skrývá?
Učíme se hledat houby - ohnivec rakouský
Krásná zimní a jarní houba, kterou lze nalézt pod sněhem a po jeho odtání, lákající hlavně svou barvou a hojností v místech růstu. Kde ji tedy hledat?
Jedovaté čirůvky zelánka a zemní!
V nedávné době byl zaznamenán zvýšený výskyt otrav po požití čirůvky zelánky a čirůvky zemní ve Francii a Polsku. Po provedení výzkumů byly shledány jedovatými.
Co vše nám řekne latinský název houby?
Pokud se podíváme na latinský název houby, co vše se z něj vlastně můžeme dozvědět?


Komentáře k blogu - 4 komentářů