Houbaření, tedy jak jsem jej kdysi znal, jít do lesa, sebrat co najdu z těch několika málo druhů hub jež jsem znal a považoval za jedlé jsem se začal věnovat ještě jako malé dítě. V podstatě mne k němu přivedla babička, se kterou jsem trávil na chalupě ještě coby dítě věku předškolního značnou část roku, většinou od května do listopadu. Chodívali jsme do víceméně výlučně jehličnatého lesa, nedaleko vesnice, kde se naše chalupa nalézá. Jelikož je v dost těsné blízkosti nejmenovaného velkoměsta, přímo v dosahu městské hromadné dopravy, byl vždy notně prochozen dalšími houbaři a druhovou pestrostí nikdy moc neoplýval a neoplývá. Ale k tomu, abych se naučil znát některé základní druhy stačil a dodnes jej občas rád navštívím i když jeho tvář se za ty roky hodně změnila a druhové složení také.
Postupem času mne však začlo zajímat proč že je ta která houba jedlá a co ty ostatní, které v lese potkáváme? Proč to jsou prašivky a přitom občas některého z houbařů vidím je sbírat? Na chalupě jsem našel starý, ilustrovaný atlas hub a ten se mi stal prvním rádcem. Jen díky němu jsem vlastně zařadil na svůj houbařský seznam i holubinky i když jen namodralé.
Základní škola se chýlila ke svému konci a jeli jsme na Školu v přírodě na Slovensko, až ke Košicím, hluboko do lesů. Kolem ubykací bylo možno najít kozáky, křemenáče a klouzky. Učitele jednoho dne napadlo, že  by si dali nějaké to houbové jídlo a tak vyhlásili na odpoledne po třídách soutěž, která nasbírá nejvíc jedlých hub. Díky tomu a znalostem spolužáků jsem se naučil znát další, pro mne neznámé prašivky, hlavně stroček trubkovitý, hřib modračku a čirůvku fialovou. Neodpustím si pochlubit se, že naše třída onu soutěž vyhrála.
Čas šel dál, skončila základní škola, skončila i střední, ale houbaření zůstalo. Coby již vlastním autem vybavený člověk jsem se začal zajímat i o další lesy, kde by třeba mohly růst jiné druhy hub než kde znám. Ale stále jsem se držel lesů jehličnatých. Snad jen občas jsem hodil jedním očkem do břízek, zda neskrývají nějakého toho kozáka či dokonce křemenáče.  Víc a víc mne zajímaly houby, které jsem v lese potkával a podle onoho ilustrovaného atlasu hub nebyl schopen zařadit. Začal jsem tedy pátrat po novějších atlasech a literatuře. Zcela náhodou jsem někdy v té době narazil i na výstavu hub. Další rok už jsem s pomocí Internetu zjistil dopředu, kdy se koná, vydal jsem se tedy do lesů a s úlovkem hlavně druhů, které jsem neznal, nebyl schopen ani podle atlasů určit a zařadit, nebo u kterých jsem si nebyl zcela jist jsem v koši dorazil na výstavu. Po krátkém čekání se mne ujal jeden z mykologů, řádně označených vizitkou a pokusil se mi pomoci. Bohužel, k mému zklamání, nebyl úplným profesionálem dle mých představ, některé plodnice zcela ignoroval a na můj dotaz reagoval, že tím se nebudeme zabývat. Ale i tak mi potvrdil sluku svraskalou, slizák švýcarský a kořenovec červenající.
Rok se s rokem sešel, opět se blížila výstava a při pátrání na Internetu, jaký že je její termín jsem narazil na stránky Nahouby. Konečně lidé, se kterými jsem si mohl povídat o svém koníčku, místo, kde jsem mohl doufat v určení neznámé houby podle fotek, nebo naopak poznání nových hub dle fotek někoho jiného. Bohužel, už v té době trpěly tyto stránky extrémní pomalostí a spoustou dalších problémů. Leč stále jsem doufal, že jejich provozovatel a správce s tím něco udělá. Párkrát zasáhl a promazal alespoň automaty vkládané, nesmyslné, reklamní příspěvky, leč to bylo vše.
Začátkem roku 2008 byla již situace výše uvedených stránek zcela naúnosná. Když už se snad občas načetl obsah, tak jen částečně následovaný chybovým hlášením, vložit nový příspěvek, neřku-li doprovázený fotografií bylo zkouškou trpělivosti a shledával jsem i spoustu dalších věcí, které byly pro mne čím dál více limitující a šly dle mého názoru řešit snáze, efektivněji a rozumněji. Začal jsem si tedy, již opakovaně, pohrávat s myšlenkou vytvoření vylepšené, vlastní verze těchto stránek. Navíc se na oněch stránkách i občas ozývaly hlasy po podobném počinu volající. Rozhodla akce konaná Tondou z Kralup - Kralupská májovka. Tehdy poprvé jsem si troufl vystoupit z relativní anonymity skýtané Internetem a ukázat svou tvář a zúčastnit se  veřejné akce.
Přijel jsem (se spožděním, za něž se ještě jednou omlouvám) na místo srazu (no, nebyl jsem poslední). Poznal jen hrstku lidí, kteří se akce též účastnili a dal se s nimi do řeči právě nad neutěšeným stavem a funkčností stránek Nahouby. Nadnesl jsem, že již delší dobu koketuji s myšlenkou stvořit něco podobného, ale maličko po svém a snad lepšího či jen poněkud jiného. Snad mi zalichotila výrazná podpora člověka, kterého jsem si vážil podle přezdívky a jeho počínání a zjevné odbornosti, snad jsem se moc nudil jednoho večera, snad jsem jen potřeboval zas jednou trochu programovat, dnes už přesně nevím. Každopádně jsem se pár dnů nato vrhl do programování, vymýšlení struktury databáze a poté dík totálnímu naštvání na úplnou nefunkčnost výše zmíněných stránek jednoho večera jsem dílo ušité horkou jehlou, neumělé a ne zrovna otestované v mírném alkoholickém podroušení a po rychlém nalezení vhodné volné domény (houbareni.cz) vypustil Džina z lahve.
V prvních dnech to vlastně byla jen diskuze, registrace uživatele, soukromé vzkazy seznam "Novinek", "Pravidla", seznam registrovaných uživatel a hlavní stránka tvořená jednou mou houbařskou fotkou. Ač s podivem, některým lidem se zde zalíbilo pro přeci jen maličko rozšířenější možnosti, hlavně pro větší velikost vkládané fotografie či pro nemožnost vydávání se za někoho jiného v případě registrovaných uživatel, kdo ví? Návštěvnost začla narůstat. Ve chvílích volna jsem tedy začal z neumělé splácaniny, kterou první verze stránek bezesporu byla stavět trochu stabilnější místo. Postupně spatřily světlo světa Recepty, Pidiatlas hub, Inzerce, Akce, ... Svou tvář nakonec změnilo i ovládací menu těchto stránek a stránka hlavní, vstupní.
Dodnes se snažím ve svých volných chvílích, pokud se zrovna nevěnuji nějaké té lesní vycházce, zlepšovat tyto stránky, rozvíjet je dál, přidávat nové možnosti, zjednodušovat a zpřehledňovat jejich ovládání, reagovat na podněty návštěvníků či realizovat moje další nápady. Tak vznikla možnost ve svém profilu používat v informacích o uživateli nejen prostý, holý text, stejně jako v Diskuzi či Akcích, tak vzniká konečně část umožňující nejen mě jako správci těchto stránek, ale i důvěryhodným určeným správcům možnost starat se o svou část, ať už jí je atlas, receptář nebo inzerce.
Dostal jsem se však již mimo rámec nadpisu a tedy i tématu tohoto výlevu mého srdce. Abych však namlsal případné zvídavé uživatele, chystají se ještě 2 větší věci, v brzké době. Přibude sekce novinářská, tedy články o všem houbám a přírodě příbuzném, kde bude každému dán prostor publikovat svoje myšlenky, názory, dílo, prostě novinový "článek". Druhou věcí pak jsou ankety, kde bude dán prostor také každému uživateli založit si svou anketu a zjistit, po domluvě se správci anket, jaký je názor veřejnosti na tu kterou otázku.
A co říci závěrem? Jak je patrno, stránky byly stvořeny od základu celé jedním člověkem. Ale to není nijak důležité. Byly stvořeny za použití volného času, chuti, nálady, špetky podpory, trochy ješitnosti a programovacího jazyka PHP, databázového prostředí MySQL, webhostingu JUNyKS _{(máte-li zájem o hosting svých WWW stránek, poštovní schránku apod., napište mi)}, probdělých nocí a víry, že snad přispějí houbařskému národu a mykologii v čechách.