Když jsem chtěla vyfotit detail větvičky, tak se mi ve škvíře mezi větvemi ukázal kdosi další. Nejdřív jsem si myslela, že je to kosice, ale zdá se, že tomu začíná červenat zobák, takže by to mohl být i mladý, ještě nepřepeřený kos.
V Čechách lze pěstovat několik druhů cedrů a jejich zahradnických kultivarů. Letošní zima ale některé z nich asi vyřadí. Kdykoliv nastanou velké výkyvy v průběhu počasí, našim domácím dřevinám se obvykle nestane nic, ale všude v botanických zahradách mají smutek, kolik cizokrajných stromů uschlo. Ten převislý vrcholový výhon mívá cedr himalájský.
Tady je vidět celý šedý strom. Ty různé kultivary se rozmnožují pouze roubováním. Pro nás houbaře je důležité vědět, že se mohou roubovat nejenom na semenáče cedrů, ale že jejich rouby dobře rostou i naroubované na modřín. Nevím, jak často dělají tento typ roubování na modřín zahradnické firmy. Ale dá se očekávat, že každý Čech je domácí kutil, roubování zvládá. A podomácku bude roubovat na snadno dostupné podnože modřínu, protože životaschopné osivo a semenáčky cedrů se u nás shání těžko.
Tady jsou jeho šišky. Cedry jsou zvláštní tím, že kvetou napodzim. U těch druhů rostlin, které rostou blízko pouště, to vlastně nic zvláštního není. Voda nutná k životu je tu k dispozici v potřebném množství pouze během zimy. Jejich šišky dozrávají dvaapůl roku a pak se rozpadají na stromě.
Cedry jsou krásný stromy. Má hodně superlativů. Když se potřísníte cedrovou pryskyřicí, která je v početných bouličkách na kůře tak máte na několik dní vystaráno z deodorantem. Ta vůně je neskutečná.
S atlasem hub bych potřebovala poradit. Vím, jak se v okénku ukazuje náhodně vybraná houba, vím, jak si mohu její obrázek zvětšit, jak si kliknout na její popis, ale neumím v atlasu listovat. Takže kdybych si chtěla v atlasu prohlédnout třeba houbu syrovinku, musím čekat, jestli mi tam náhodou někdy sama nevyskočí, ale nevím jak na to, abych si jí přivolala.
Lactarius tabidus to podle mne není, L. volemus už vůbec ne. Škoda, že nejsou podrobnejší informace - biotop, vůně, chuť mléka, velikost plodnice. Přesto, můj tip - Lactarius trivialis, ryzec severeský.
Mi zmizel příspěvek? Jen jsem dodával, že je škoda, že nemáme info aspoň o mléku a že severského znám spíše z atlasů,živě ho moc nepotkávám. Každopádně, jsem ho vždy viděl výrazně do šeda, kdežto tohle je s nadsázkou jak r.ryšavý. Proto jsem šel do liškového, který je ale poměrně drobný.
Lactarius tabidus, volemus i rufus mají třeň zabarvený podobně jako klobouk. Nafotce houbomila je ryzec jiný. Ryzce severského jsem našel loni na Vysočině na D1 - na pumpě, kousek v lese. Zasílám foto.
Zdar! koukám,že je na příjmu Honza a ježto se vrtá v ryzcích,měl bych pár determinačních sebevražd-bez ochutnání,maximálně přidám biotop..ocenil bych i nástřel typu-mohl by to být...
Ty dva žlutě okrové z 12.07.2009 bych nasměroval někam k R.krátkonohému (podívej se, jestli nemá při zvětšení fotky příčně pospojované lupeny) , nebo k R. ďubkovanému, ale ten růstem ve smrčinách asi nepřipadá v úvahu. (Jen tipuji)
Bez bližších údajů je to skutečně jen hádání z křišťálové koule, ale budiž: 1. Lactarius vietus - r.scvrklý 2. Lactarius cricellatus - r.kroužkatý 3. Lactarius musteus - r.strakatý 4.+5. Lactarius scrobiculatus - r.ďubkovaný 6. Lactarius pyrogalus - r. palčivý
Jj díky moc za možnosti,já čistě typoval takhle 1 buďto tabidus nebo vietus,rostl na vlhké louce na okraji lesa se smrky,borovicemi,modříny,sem tam bříza. 2 tady jsem uplně mimo,je opravdu velice podobný kroužkatému, ale tady je proti právě biotop-smrkobor. 3.pallidus-pod náletovými buky a habryve smrkovém lese. 4.5.ďubkatý,nebo lemovaný-aspideus,rostl na rozhraní smrčiny a vrbiny u potoka. 6.R.bukový-L.fluens-rostl v bukohabřině v parku.
jsem ty biotopy měl napsat hned ale neměl jsem čas,sorry,-Honzovi typy vypadají velice pravděpodobně,jen ten kroužkatej se vymyká biotopem.Díky kucí fšem
No vidíš, na tu už jsem se chystal Stačilo den počkat a byla by v atlase, jen jsem váhal, protože mám blbou fotku, ale jak koukám tak archivy mnohých jsou nevyčerpatelné, tak příště nebudu váhat s popisem "nového" taxonu a někdo to doplní pořádnou fotkou
Tak já měl štěstí, že tyhle jsem potkal ještě než začly větší mrazy v jednom profláklém nejmenovaném zámeckém parku. Bylo jich tam ještě i pár dalších.
Jen tam popisy kluci cpěte. Mám tolik fotek, že se třeba některá trefí, hodí. Dnes přibyla bedla cibulkotřenná a když někdo udělá popis na bělochoroše slzícího, tak bude v atlase kompletní
Díky,díky-teď jsem dogůglil,mimo jiné jsem se poprvé podíval do Stridvalovi "stáje" a tam jsou taky pěkné materiály o ryzcích, a jen potvrzují Tvé nahození u Lactarius musteus,L.pyrogalus,L.scrobiculatus..samo musteus č.2-o tomto druhu jsem dosud ani nevěděl
Tak než jsem si to Pete přečet tak toho guttulatuse už jsem napsal. Takže sorry, že jsem ti sebral možnost seberealizacejinak ta š.tečkovaná je podle bezchybně napsaná. Akorát u tý jedlosti bych prostě napsal:jedlá A co se týče popisů nebaví mě psát popis k houbě, kterou jsem sám nepotkal, snad jen když jde o nějaký špeky...
Nó-Prostyho nejspíš zmátla zmínka o královskejch hřibech,ale to je starej příběh,kterej jsem tu kdysi prezentoval-králováci na pelhřimovsku jsou nesmysl,není zde vhodný biotop,to co nazývali bratrovi spolupracovníci královskými hřiby a vychvalovali si řízky z těchto,byli kupodivu kříště-jak je možné,že jim tak chutnali nevím,nezkoušel jsem to,mimochodem zde v atlasu je u kříště jedna moje fotka takovýho středně velkýho kusu,hozenýho na bok,a to je právě odtud,ten ryzec rostl kousek od něj
Toto je ryzec, o kterém jsem přesvědčen, že jde o Lactarius semisanguifluus - ryzec polokrvomléčný. Podařilo se mi ho najít loni v Českém krase, pod borovicí. Jeho mléko bylo jasně oranžové a po chvíli se změnilo v krvavě vínové, přesně tak je to popsáno v odborné literatuře. V červeném seznamu uveden jako DD - nedostatečně prozkoumaný. Zde v atlase není.
Poprosím, kdyžtak, o jediný, hoď to kdyžtak do novýho "vlákna", prostě jako nový příspěvek. Už se tu v tom zamotáváme a případné reakce jsou reakcemi jakoby na cokoliv, Yohanessi. 1) jsem nidy nečekal tak živou diskuzi 2) tak zanořenou no Moje technická chyba ;D
Ahoj Jirko, super fotky, ty jsi fakt nezmar! Liška žlutavá to je určitě, Ramaria jsem tam vložil též, googlil jsem, tak snad to je tento druh. Jelikož se v Ramariích moc nevyznám, koukněte na to ještě někdo, ať nedochází k faux pas.
Pochvala Robimu za vylepšení orientace ve složce Nově v atlase - dle posledního vložení a zjednodušení hledání v Uživatelích dle abecedy. Viz.http://www.houbareni.cz/news.php
Dík, kluci, ale o mě je to až v tý opravdu poslední řadě. Já se snažím, aby stránky byly uživatelsky přívětivé a přítulné, aby se vám tu líbilo, abychom tu neměli problémy s nežádoucími elementy a aby zde bylo co nejvíce relevantních informací podáno pokud možno co nejpřijatelnější formou. Ano, z hlediska pohledu vás, přispěvatelů, návštěvníků, uživatelů jsem skutečně takovým malým diktátorem. A nemusíte občas se soudy jež vynesu souhlasit, tak už to je. Neexistuje totiž člověk ten, jež by se zalíbil lidem všem. Buďte tedy prosím schovívaví vy ke mě stejně, jako se snažím být já k vám. Řekněme si, všichni, upřímně, nejde zde totiž o budování ega každého jednoho z nás, o přímý či nepřímý osobní zisk, prodej, rating. Jde o přírodu, lesy, houby, jejich znalost, ochranu a předávání znalostí a zkušeností dalším z nás. V minulosti toto už někteří nepochopili a zpronevěřili se těmto hodnotám. A i když jsem optimistou, přesto je mi jasné, že se časem najdou i další. Může se stát, že v některých výše uvedených případech nebudete téhož názoru co já a některé represe se vám budou zdát nemístné. Netvrdím, že mám patent na rozum, patent na lidskost, demokratický náhled na společnost či mnohé další. Tvrdím jediné - nikdo zde nebyl, není a ani nebude persekuován bez toho, aby dostal dopředu varování, veřejné či soukromé a aby výše jeho provinění nepřestoupila pravidla takzvaného běžného společenského styku.
A abychom se dostali i k nějakým konkrétnějším údajům, lidé, kteří především dbají o naši místní, asi nejdůležitější sekci, kteří bdí nad fotkami, obsahem a rozhodnutími o správném zařazení i kvalitě fotografií v sekci nejdůležitější (ATLAS HUB jsou, alespoň v tuto chvíli tito: Jirka Kohl Jiří Véle Jonas kápo Kraken Kryšot Kudláček Pete N. Prosty robi zdeno
Máte-li tedy jakékoliv otázky, podněty, výhrady apod. týkající se ať už fotek vyřazených pro danou houbu (většinou je tak učiněno s relevantním komentářem k fotce), doposud neschválených (třeba se čeká jen na komentář u fotky v případě druhů opravdu neurčitelnách dle makroskopických znaků), nebo naopak u fotek hub již zařazených, klidně se na kteréhokoliv jednoho z nich obraťte. Není jejich povinností vám odpovědět, dříve, či později, ale věřím, že se o to minimálně pokusí ve chvíli, kdy to bude jen trochu možné.
Dneska vám chci ukázat obrázky jednoho zajímavého houbaře. Jmenuje se mravenec obrovský /Camponotus herculeanus/. Nejčastěji hnízdí v jádrech smrkových kmenů, které jsou narušené houbami rodu Coniophora, a živí se těmi houbami. Pravděpodobně ty houby i roznáší a pěstuje si je. Tady je na obrázku na mém včelím úlu.
Myslím si, že není vzácný, ale je málokdy k vidění, protože žije velmi skrytě. Jeho hnízdní teritorium se prý skládá asi z deseti stromů, spojených podzemními chodbami podél kořenů. Na světle se ukazuje velmi nerad. Každý rok brzy zjara, dokud je studená zem, využívají tito mravenci okolnosti, že ve včelím úlu je teplo. Včely brzy zjara žijí uvnitř úlu v jakési kouli a celý prostor neobsedají, a to je příležitost, aby se i mravenci ohřáli. Ale když jsem nadzvihla strop úlu, mezi mravenci nastala panika.
Včely a mravenci nežijí spolu, ale žijí vedle sebe. Tedy v přírodě, pokud jsou v dutých stromech. Když jsou v úlech, tak na ně včelaři strašně nadávají.Tenhle druh mravence mne ale velmi překvapil tím, že se mu daří mezidruhová komunikace se včelami. Všimněte si, jak se na obrázku včela a mravenec navzájem dotýkají tykadly. Přitom oba byli velmi rozrušení, protože jsem jim sundala úlový strop.
Ještě jeden obrázek mravence u včel. Hranici mezi včelstvem a mraveništěm vytvářejí včely nějakým pachem ze zadečku. Na obrázku to není příliš vidět, protože všichni fotografovaní jedinci se pořád pohybovali, ale když se včela otočí k mravencům tohoto druhu zadečkem a ještě mává křídly kvůli šíření včelího pachu, tak žádný mravenec tuto pachovou linii nepřekračuje.
Prostě mravenec houbař je inteligent. Drobné druhy mravenců se při kontaktu se včelami chovají zmateně.Je velmi pravděpodobné, že dřív žili včely a tihle mravenci ve stejném dutém stromě a nějak se naučili si spolu rozumět. Zatím tomu nikdo nevěnoval pozornost, tedy s vyjímkou nadávek typu, že ti blbí mravenci už zase poškodili diagnostické podložky v úlech, apod. Včely nemají imunitu vůči zavlečenému roztoči Varroa. Je ale možné, že mravenci proti této nemoci medicinu znají, a že takové sousedství je včelám ku prospěchu.
Zkusila jsem vyfotografovat i toho roztoče Varroa. Je velký asi milimetr, takže je to na hranici možností mého fotoaparátu. Prostě takové ty tři ovály, co jsou širší než delší, tak to jsou oni. Přisávají se na včelí larvy a na včely jako klíšťata, a stejně jako klíšťata přenášejí i virové nemoci. Tady o tom píšu proto, že jednou z možností léčby je, že se do úlů vkládají desky ze silného papíru napuštěné kyselinou mravenčí.
Krakene, díky za doplnění. Ti stejní mravenci jako na tvém obrázku to určitě nejsou, ti moji jsou tmavší, na tvém obrázku mají červenou bazální část zadečku. Z fotky se nedá odhadnout velikost, ale jestli to byli velikáni, tak největším mravencem v ČR je mravenec dřevokaz /Camponotus ligniperda /. Ten je ještě o mm větší než ten můj. Ale není to houbař. Taky žije v kmenech stromů, taky to dřevo vydatně nakusuje, ale houby nepojídá ani nepěstuje.
Úžasný a poučný v jednom. Nejvíc mě dostala ta komunikace mezi včelou a mravencem tykadly. Krásná symbióza v přírodě! Když je zima sou včely solidární s mravenci a nenechají je zmrznout, ty jim za to možná pomůžou s něčím jiným
Možná jsem málo zdůraznila, že se nejedná o fotky ze současnosti, ale z loňského dubna. Mám stanoviště včel na několika různých místech v odlišných nadmořských výškách. Tohle je tak trochu "na horách" - 500m.n.m. Tam je místy zmrzlá zem i v dubnu. Ale teď ve velkých mrazech mravenci určitě spí někde hluboko v nějakém kořenu pod zemí. Na ostatních místech mi taky lezou do úlů mravenci, tedy zejména do uteplivek nad úlem, ale v nížině žijí jiné druhy, které se chovají úplně jinak. Letos se chystám tomu věnovat větší pozornost.
Vidíš, toho červeného proužku jsem si nevšiml. Tak to bude ten dřevokaz, byli to docela giganti. A zdá se, že se mi povedlo vyfotit nějakou mravenčí bitvu, nebo dokonce válku.
Zajímavé ....v Jihlavě v Muzeu Vysočiny se manželé Bezděčkovi zabývají mravenci na profesionální úrovni a podle doslechu v této oblasti jsou velice úspěšní
Mílo, děkuju za upozornění, kde se mohu dovědět více. Využiju to. V dřívějších desetiletích si lidi mysleli "Poručíme větru dešti...", a chovali se podle toho. Málokdo si všímal, jak ten či onen živočich žil v přírodě bez lidí. V Americe si to mnozí myslí ještě teď, že nad přírodou je potřeba vítězit, a nemají snahu přírodním dějům porozumět.
Dík za doplnění. Obecně vzato je všechen hmyz velmi náchylný na houbová onemocnění mnoha druhů. Nám lidem nemůže břicho plesnivět, protože v něm nemáme volný kyslík, a všechny houby jsou organismy, co potřebují dýchat. Jenže hmyz dýchá vzdušnicemi. Nemá červenou krev, nemá krvinky. Má srdce, které tluče, ale rozvádí pouze živiny. Naprostá většina kalamit kvůli přemnoženému hmyzu končí tím, že je napadne nějaká houba. V lese by nepřežila ani mandelinka bramborová, i kdyby tam měla vysazené brambory. Plísně by jí brzy zničily. Na polích se ale mandelinky množí neomezeně, protože bramborová pole je zvykem stříkat fungicidy proti plísni bramborové několikrát během vegetace, a to současně udržuje mandelinky při plném zdraví.
Dobrý den všem Mykomilcům, dnes bych Vás všechny nadšence, milovníky a determinátory hub upozornil /po dohodě s Robim) na knihu Encyklopedie hub a lišejníkůod Vladimíra Antonína, kterou je možno objednat v e-shopu nakladatelství Academia - http://www.academiaknihy.cz/encyklopedie-hub-a-lisejniku.html Cena je opravdu lákavá - 100,-Kč + 98,-Kč poštovného. Prosty z ní často určuje i cituje, tak jsem na ni juknul na stránky nakladatelství - a i když o ní vím delší čas, neváhal jsem ani minutu. Kniha mi přišla poštou záhy, dobře zabalená (trojobal) a nepoškozená. Myslím si, že při určovačkách bude plně využita.
Takže všem, kteří ji ještě nemáte, mohu tuto doporučit.
P.S. V atlasech nakl. Academia stojí mimo jiné ještě za zmínku atlasy - Hřibovité houby a podzimní šlágr Holubinky.
Já jsem taky majitelem této knížky. I kdyby stála mnohem víc, stojí za to! Já si na ní cením hlavně toho, že je to asi nejkompletnější checklist naší mykofolóry
Tak checklist to opravdu není, do toho to má strááááášně moc daleko!!!!. Ta kniha je slušná ale je to Velahub(Velký atlas hub) bez obrázků! Porovnejte texty
* 2012-02-10 06:53:37
anonym-Roman Manak
Já vím, že check-list to není (sám už mám nějaké druhy, které tam nejsou), ale je to nejkompletnější přehled u nás, aspoň co vím.