V Praze je blaze, jak se tak říká a v Praze se i letos od začátku března budou konat každý týden přesnášky zaštítěné přímo ČMS s houbařskou a mykologickou tématikou. Program pro letošní jarní přednáškový cyklus je následující:
no terčovník to bude skoro jistě, ale který .....nejpodobnější mi přišel terčovník pohledný (Xanthoria elegans)....http://www.nahuby.sk/obrazok_detail.php?obrazok_id=144191
I když je venku ještě sníh, jaro se blíží. Je dobré podívat se na fotografie z loňského jara, abychom si připomněli, co zajímavého kde bylo a kam si naplánovat letošní výlety.
VRBY - patří mezi první stromy, které zjara rozkvétají. /Úplně první nejsou, lísky odkvétají většinou ještě během zimy, a po krátkém jarním oteplení rozkvétá jako první olše./ V knihách se dá najít, že u nás roste několik druhů vrb. Ale protože se vrby mezi sebou snadno kříží, setkáváme se s mnoha různými typy.
Zatím jsme zvyklí vídat všude včely medonosky. Do budoucna je ale potřeba počítat s tím, že v některých oblastech nebudou. Někde včelaři zestárnou a mladí je nenahradí, jinde může včely zničit nějaká zavlečená nemoc. .. . Příroda není tak hloupá, aby byla závislá jen na jediném druhu hmyzího opylovatele. Existují další stovky druhů včel samotářek. Lidi jim dosud věnovali málo pozornosti. Tady je na obrázku pískorypka časná - Andrena praecox.
Je to drobná pískorypka, musí se docela namáhat, když chce dosáhnout na nektar. Jméno pískorypka vzniklo z toho, že tento rod včel samotářek si vyhrabá svoje hnízdečka v písčité zemi.
Zimní měsíce už pomalu končí, nenápadně, neznatelně a dle pohledu z okna snad i nepředstavitelně se nám začíná blížit jaro, únor je za svou polovičkou, březen tu bude cobydup a potom už nastane doba lovu na penízovky smrkové, kačenky české, smrže, májovky, choroše šupinaté a vůbec to jarní mňamkoidní nadělení. Kdo z nás se netěší třeba i na ucháče obrovské, natož pak nedoufá v nález ucháče svazčitého? Ale zůstaňme zatím nohama na zemi. Myslíte si, že do nástupu této jarní sezóny zvládneme "magické" číslo 750 položek v atlase hub? Nechybí mnoho a je spousta i běžných a nepopsaných druhů. Zkusme propátrat své vlastní fotoarchivy a srovnat je s tím, co v atlase už máme. Ale neberme to jako lov o 3/4 tisíce za každou cenu. Nechtěl bych, aby se zdejší atlas ze své, dle mého skutečně příjemné kvality zrvhl v cosi šitého horkou jehlou, nedodělkového a hodného tak maximálně umístění do smetí. Položky nám tak či onak utěšeně přibývají a kdyby toto tempo vydrželo po zbytek roku, asi bychom na jeho konci překonali náš, dle mého soudu nejobsáhlejší knižní atlas hub. A pokud si třeba jen netroufáte na založení a popis položky v atlase, ale máte fotografie ještě zde nezaloženého druhu, prostě to napiště sem do diskuze a některý ze správců atlasu se určitě ozve a pokusí se, vlastními či společnými silami tuto položku popsat a do atlasu též zavést. Berme to, kluci, holky, čtenáři, návštěvníci i přispěvatelé tak, že od této soboty budeme slavní. Právě na zdejší atlas hub se odkazuje začínající seriál České Televize Na houby o jehož vysílání se můžete dočíst v akcích. A přeci nechceme zklamat jeho diváky, kteří sem zabloudí lačni informací? Budete-li tedy zakládat ve zdejším atlase jakoukoliv novou položku, prosím, rozhodně ne takto. Berme toto jako odstrašující příklad atlasové položky založené jistým jedincem s definitivně zakázaným přístupem a egem před kterým se rozhodně musí sklonit i Bůh.
Zatím v atlase není, ale budu rád, pokud ji někdo založíte i s popisem a když se tam objeví tyto fotky. Sám na to moc čas nemám, přidal jsem pár hub za poslední dny, ale víc se snažím věnovat dalšímu rozvoji stránek a víte, jak se to řiká o tom sezení jednou zadnicí na víc židlích
Není proč se omlouvat, prostě tu v tom není úplný pořádek, budu si muset najít chvilku a všecko to zkusit přejmenovat a přeřadit dle nejnovějšího názvosloví.
V českém názvosloví nebude jasno a pořádek nikdy. Já s tím bojuji u mých oblíbených blanokřídlých. Nedávno vydala Akademie věd knihu Blanokřídlí žahadloví, a jsou tam jiná česká jména než na stránkách biolibu, o který rovněž pečuje mimo jiné taky Akademie věd. Přitom stejný český název občas patří dvěma odlišným druhům. Skutečně nezbývá nic jiného, než věnovat pozornost latinským jménům, i když i tam se dá narazit na lecjaká překvapení.
No vidíš Samotářko, po Blanokřídlých čr I jsem před časem pásl. Z Academie mi napsali, že plánují dotisk. Kniha je opět na světě a shodou okolností jsem si jí dnes ráno objednal. Jejich atlasy mám rád, mimo již dříve zmíněné Hřibovité a Holubinky vlastním atlasy - Noční motýli I a II., tedy první dva díly ze čtyř zamýšlených. Nebude dlouho trvat a třetí díl bude na světě. Poslední - Motýli s denní aktivitou plánují na příští rok.
Dík za upozornění na mojí chybu. Znova jsem si otevřela stránky biolibu a v úvodu se dočetla, že vzniká ve spolupráci s Národním muzeem, Agenturou ochrany přírody a krajiny, Českou herpetologickou společností a Muzeem přírody Český ráj. Takže Akademie věd je v tom nevinně. Ale stejně nevím, která česká pojmenování mám používat. Knihu má jen málokdo, na internet se dívají skoro všichni.
Jonasi, asi bych to svedl. Robi tady ale prezentoval seznam lidí (jsi jeden z nich), kteří bdí nad obsahem atlasu a já si myslím, že je to tak v pořádku. Navíc díky mé časové vytíženosti je pro mě snažší (přiznávám) k hotovému obsahu přiřadit foto.
Taky jsem vyrazil když udeřily ty vedra Loni pokáceny(asi lípy), v lese u cesty ponechány a už pěkně obrůstají nějakým pevníkem, a kácej dál, tak snad vědí co činí
A že zas takové teplo nebylo, uvítal jsem plyšově vypadající schyzophyllum comune, snad nejrozšířenější houbu světa, která chybí údajně jen na Antarktidě, a v Mexiku ji mají běžně na jídelníčku, prý se pro svou tužší konzistenci tak snadno nekazí
Dlužno říct, že nedělaj holiny, ani průseky, prostě to ředěj, takže biotop by měl zůstat, ale kdyby začli kácet ty nejstarší duby zahájím tam blokádu, zkušenosti mám A to s těma klanolístkama opravdu píšou na anglický wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Schizophyllum_commune
Začaly se nám tu v atlase hub množit voskovky. Narazil jsem ve svém loňském fotomateriálu i na tyto, kde mi sice Honza Geisler říkal o jaké se jedná, ale hosip je hosip
Začaly se nám tu v atlase hub množit voskovky. Narazil jsem ve svém loňském fotomateriálu i na tyto, kde mi sice Honza Geisler říkal o jaké se jedná, ale hosip je hosip
na ty mě to právě nesedí a ani si nevybavuji, že by o nich Honza mluvil. Už jen absolutní absence červených tónů i u mladých plodnic. Možná je to zkresleno, ale jednalo se o oranžovou až hnědooranžovou barvu.
Jsem trubka, stačilo zalistovat v archivu a vzpomenout si, že jsem ji tam nejen nefotil prvně, ale že jsem ji sem vkládal do diskuze, jen na jiné fotce. Mluvím o spodní fotce - voskovka veselá - hygrocybe laeta - určoval, jak už jsem psal, H. Geisler.
Jojo, si i vzpomínám na část debaty s Honzou. Řákal, že stejně jako já na ní nevidí nic veselého, zřejmě je tedy název odvozen od toho, že by člověk měl být veselý z tohoto vzácného nálezu. Snažím se tu s voskovkama trochu zahýbat, pokud tedy někdo nějaké máte, které zde nejsou v atlase, potěšilo by mne, kdybyste je též spáchali