Abych řekl pravdu, Hanko, strom pěkný, ale osobně jej nesnáším. Je agresivnější než javor a to je pro mne alarmující. Jedná se, stejně jako u všech jiných věcí přicházejících z "východu" o MOR!
Nazdar Robi, reaguješ bleskově. Ale zdá se, že si nerozumíme. Tenhle strom - Svítel latnatý /Koelreuteria paniculata/, jsem neviděla nikde jinde než ve městě, ještě nikdy v přírodě, jen vyjímečně v městském parku. Proč si myslíš, že je lépe, aby mezi činžáky nerostlo vůbec nic, než aby tam byl tenhle strom?
Nechci býti zlý, ale narazíte-li na tento extrémně invazní zmrdostrom kdekoliv ve svém okolí, vezměte krumpáč, lopatu, mačetu, motorovku, srp a kladivo a vykažte jej tam, kam patří. Jeho agresivita ohledně šíření stran semen je rozhodně větší jak agresivita šíření víry v ČSSD.
Nechci být zlá, ale umíš rozlišit svítel latnatý od pajasanu žlaznatého? To, co píšeš, platí o pajasanu žlaznatém, to je invazní dřevina, ale svítel latnatý je něco úplně jiného. Když hlásáš jeho likvidaci - UKAŽ MI JEDINÝ SVÍTEL LATNATÝ, KTERÝ NEBYL ZAHRADNÍKY VYSAZEN, ALE VYROSTL SÁM ZE SEMENE !
Svítel latnatý pochází z jihovýchodní Asie. A díky za něj, naše české stromy totiž špatně snáší městské mikroklima. Kde je mezi asfaltovou silnicí a vyasfaltovaným chodníkem sotva metr mezera na nějaký strom, tam např. náš javor klen nepřežívá, kdežto svítelu to sucho vyhovuje, přesněji řečeno on to sucho vyžaduje.
Aby bylo srozumitelnější, co je to za druh, přidávám fotografii jeho plodů - z loňska. Letos teprve začal kvést, semena uvidíme tak za dva měsíce. Jeho plody jsou takové nafouklé tobolky, pukající třemi chlopněmi, a uvnitř bývá několik černých semen.
Vyzývat k likvidaci takového invazního druhu, který sám neumím rozlišit, považuji za problém. Povyprávím k tomu krátký příběh. Před několika roky jsem ráda z vlaku sledovala stráň mezi Smíchovským nádražím a Radotínem. Mezi prosychajícimi akáty se tu velmi namnožily keře žlutě kvetoucích dřínů. Pak nějací vášniví ekologové rozhodli, že cizokrajné akáty je potřeba likvidovat. Protože ale neuměli rozlišit domácí druh dřín obecný od cizího akátu, tak zničili důsledně všechny dříny a akátů se nedotkli. Myslím, že bychom si měli z této události vzít poučení.
Máme zde vlastní, neinvazní, původní druhy, které jsou schopny růst také skoro kdekoliv a jsou i dekorativní. Proč sem tedy zatahovat další potenciální ekologickou zátěž? Například o netykavce se také původně myslelo, že je to krásná květinka a jak to vypadá nyní? Podobně je na tom zmíněný pajasan, akát a mnohé další. Jako příklad z říše hub stačí třeba květnatec. Dostal se sem nedopatřením a agrese jkeho šíření překračuje agresi invaze ruských vojsk v srpnu 1968.
Odpověď není tak jednoduchá, jak by se zdálo. V minulosti byly všude květnaté louky a pole plná kvetoucích plevelů. /V minulých stoletích nebyl vzácný ani hladomor./ Nyní se polní plodiny pěstují systémem tzv. pod trvalou insekticidní clonou. Takže původní české druhy hmyzích opylovatelů teď nacházejí dobré podmínky pro život pouze ve městech a městských parcích. Tam ale bývá trávník pečlivě vysekávaný a bez kvetoucích rostlinek. Takže před smrtí hladem zachraňuje původní české druhy hmyzu pouze pěstování cizokrajných dřevin. Vrátit se zpět k pěstování pouze toho, co zde rostlo před příchodem našeho praotce Čecha už není možné. Ale jednu věc bys jako propagátor domácích rostlin udělat mohl: Přestaň jíst brambory, které pocházejí z Ameriky, vynechej k jídlu rajčata, papriky, fazole, slunečnicový olej, to jsou taky původně Američani. Nejez meruňky a broskve, ty pocházejí z Číny, švestky taky nejsou domácí ovoce, vlastně ani pšenice u nás není původní.
Dneska jsem se vrátil z dovolené, při níž jsem mimo jiné navštívil podzámeckou zahradu v Kroměříži, kde bohatě kvetlo několik pěkných stromů této koelreutérie.......Vysazování pozdně kvetoucích stromů, jako je právě ona a mnohé další je dle mého velmi důležité pro podporu včel, na kterých do značné míry lidstvo závisí. Navíc jsou v poslední době sužovány parazity a včelstva hynou, jak víme. Vysazování stromů, které mohou být dobrým zdrojem potravy včel v měsících, kdy jsou naše původní dřeviny většinou odkvetlé, je něco, co může každý člověk pro tyto úžasné a těžko zastupitelné tvory udělat, aniž by byl včelařem. Sám jsem s tátou vysadil už několik ampáků hupejských (ty kvetou ještě později) i jednu koelreutérii. Stromy invazní jako zmíněný pajasan a další to zcela jistě nejsou, což se dá zjistit u dospělých stromů, které se ani bohatě nevysemeňují, ani nešíří od kořenů, takže je jejich rozšíření u nás zcela závislé na člověku, takže není nekontrolované.
Bať nemám žádný přehled o těchto stromech a jejich užitečnosti a sám jsem alergický na nepůvodní dřeviny v jinak celkem zachovalých biotopech, ale nevidím Robi nic špatného na vysazování těchto stromů ve městech. Tady stojím za samotářkou i za P.T. Nic proti tobě ve zlým
Hezký den všem dobrým lidem, kteří májí rádi přírodu, houby a les.
Dne 28.6. jsme se ve složení ProgLaney, Robi, Jonas a já vydali na lokalitu, kde bystrý ProgLaney našel housenice. Dnes to bude tak trochu monotematické, ale tyto vzácné houby za to jistě stojí.
Nejdříve nás ProgLaney tak trochu napínal a dělal, že si za živého Boha nemůže vzpomenout, kde je minule viděl. Cirka po půl hodině si řekl, že už to asi stačí a ukázal nám je v celé jejich kráse.
Jelikož je nervová soustava hmyzu tvořena mozkem a řetězem uzlin propojující všechny tělní články, podhoubí housenice se rozrůstá přesně tak, jak se větví axony- zvláště pak- motorických nervů.
Takto zasažený nerovoý systém členovce mu nedovoluje vykonávat to, co by vykonával, aniž by byl napaden touto parasitickou houbou. Housenice čerpaje živiny z larvy nebo dospělce (v našem případě z larvy) stále roste, až fruktifikuje v nádherné plodnice.
Jakmile housenice začne fruktifikovat, zvyšuje svůj metabolický aparát na maximum a ač je pro ni růst důležitý, hlavně se zaměřuje na tvorbu a zrání výtrusů, což je pro její přežití v následujících generacích esenciální. Další zajímavostí je, že barva larvy je zbarvena stejně, jako habitus plodnice. Nejspíš to je dané tím, že do larvy vypouští své metabolity. Ostatně, takto to dělá povícero parasitů.
Tímto bych chtěl poděkovat Lycankovi (ProgLaney), že jsem mohl být svědkem této nádhery a nafotit si ji. ProgLaney, díky moc!
A abych vás ještě trošku naladil, tak přidám i něco z čeledi Boletaceae: hřib kříšť (Boletus calopus). Tento exemplář objevily Robiho bystré oči v jednom kopci, kam jsem se tak tak vyškrábal.
Zdar a sílu všem přátelům přírody. Jak už zde psal Jonas, vyrazili jsme společně o víkendu na malý terénní průzkum. Přidám pár svých postřehů z mého objektivu.
budu asi za blbce, ale fotky se mi nelíbí a to proto, že jsou zaostřené jen na kraj objektu, což je chyba, je to nejvíce patrné u lampičkoidních hnojníků, takový krásný objekt a je to škoda, zdravím
Je to věc názoru. Pro stroze dokumentační a vědecké účely toto vhodné není, ale myslím, že houbareni.cz je hlavně server pro houbařské nadšence, kteří se rádi podělí o gutační kapky i o rosu v pavučině... Aspoň mé mírně vetchozraké oko je touhle fotkou docela potěšené.
Je to jako se vším - Omne nimium nocet aneb Všeho moc škodí. Pokud by se tu s přibývajícími majiteli makroskel a předsádek tyto fotky přemnožily, bylo by to asi na závadu věci. Sám jsem čerstvým majitelem takového objektivu, snadno se podlehne nadšení z toho, jak najednou umím vyfotit milimetrového pidižvíka tak, že je na celý monitor... Pokud se ale hloubka ostrosti pohlídá, je makro samosebou pro laika více vypovídající, než fotka z mikroskopu.
Zajímavý houbelec-co se týče fotek,pokud nejsou "jo špatný",tak si myslím,že je to věc názoru,vkusu,toho co kdo na fotce chce vidět,technice,zobrazení na kompu...atd,atd...takže tyhle věci neřeším
Noční neděle byla bouřivá, jako dnešní odpoledne. Konečně tu trochu prší. Nejedná se o přímé bouřkové lokality, čili prší méně, ale jistě. Prudké lijáky nepotřebujeme, žue?! V neděli spadlo 16, dnes zatím 20,7 mm srážek, což by nám mohlo nastartovat hlavní sezonu. Včera mi to nedalo a šel za barák. Jsou na místě dva smrkový křemílci, pět h. hnědých, několik lišek a hafo růžovek. Křemeňáci se začínají rozrůstat o 106.
Není jediná, osobně nejím, neochutnávám a ani nechci. Asi nejzásadnější co jsem u ní slyšel - jedlá, ale chuti nevalné, občas až nepříjemné. Tož kdo si chce pokazit baštu ...
Ahoj všem, nevím jak u vás ale Kolín je pod dešťovou sprchou střídavě celý dnešní den Ani ne s očekáváním jsem se juknul na pařízek ve kterým rostly vloni kukmáci bělovlnní a ejhle! Jeden už dokonal ale vedle se klube nový
Jak rubellus, tak kukmák je hezký nález, pozoruj ho a foť, co to dá. A příspěvky vkládej vždy jako reakce na svůj příspěvek ať nedochází k předčasnému odsouvání příspěvků umístěných níže.
Díky Pete, omlouvám se za špatné vkládání ale nějak jsem to nevychytal Kukmák mi roste asi 200m od bydliště tak ho můžu pozorovat, když to dobře půjde.
Začnu ještě jedním nálezem z první - listnaté lokality. Během focení Holubinek, společně určených jako měnlivých, objevil Robi suchou větev na které byl v parádním stádiu Dřevomor Howeův - Hypoxylon howeanum Peck …
Na tomtéž kmeni jsme nalezli další druhy hlenek, které zdokumentoval Robi. Mou pozornost upoutala skupinka milimetrových plodniček Vlčího mléka červeného, které jsem rozpoznal až na místě pod lupou …
Pokračovat budu v barvách pastelových bílých, šedých a hnědé... Krásný zážitek nám přinesl další kmen masivně porostlý Hnojníkem nasetým - Coprinus disseminatus (Pers.: Fr.) SF Gray 1821. Zde v celkovém pohledu …
Kdo ví, co se vyklube z těchto Chorošů velikých necelé tři cm. Ze spodu byly sněhově bílé, ale jejich růst těsně nad zemí rozhodl o nemožnosti "nižšího" záběru …
Zdar a sílu všem přátelům přírody. Dnes jen na dobrou noc pozdrav matičky přírody ve formě ukázky, jak krásně se mohou přírodně usušit houby a přitom ještě stále růst. Poznáte o jaký druh se jedná?
Pokud to tedy dobře chápu, že se jedná o druh, který neusušilo aktuální horko, ale který "přežil" v suchém stavu třeba celé jaro...fakt mi připomínaj podzimní/zimní houby, jako je pomrazka nebo liška nálevkovitá. Jsem docela zvědav, co z toho vyleze.
Aha, tak to je jiná. Já takhle právě našel letos v dubnu zimu přeživšího lošáka, tak jsem myslel, že to je taky nějaký survivor.. Nechám to na ostatních
Dobrý večer všem Mykomilcům. Včera jsem si řekl, že vyrazím někam u nás po okolních lokalitách reichenbergských. Než jsem se stačil obléknout, doplnit vodu na cestu, volal náhodou Robi, co dělám a jestli něco neplánuji. Slovo dalo slovo a další společná mykoakce mohla začít. Navštívili jsme společně tři místa, kde nebylo o focení nouze. Rozdělil jsem vybrané snímky do dvou delších sérií. Dnes tedy ta první …
Hned při vstupu na první lokalitu nás překvapil první nález – Holubinka nazelenalá - Russula virescens (Schaeff) Fr.. Její dvě plodnice jsme našli na celkem neúživném substrátu. Doufám, že mi dáte za pravdu, že je to jedna z nejkrásnějších Russel …
Na stejném místě na zemi jsme uviděli i několik dalších Holubinek – Russela sp., které jsme neznali. Chuť neutrální, spíše moučnaté konzistence. Možné sousto nejen pro učitelku. Na místě asi šest plodnic …
Vypadá jako starší a mírně vyšisovaná decolorans...nebo tmavší acetolens? Spíš bych se přikláněl k decolorans, ale je to jen tip. Víme, jak to u holubinek je...
Teď sis to polepšil, první 2 možnosti opravdu moc ne. Odbarvená nesedí vůůůůůbec biotopem, nejbližší jehličnan měl někdo v nedaleké vísce před domem v květináči.
Kouknu a vidím. Začínám chápat šéfa, který mi není kolikrát schopný říct, jak tu houbu poznal - prostě to má nakoukaný. Já ji u této fotky poznala jednak podle celkové stavby plodnice a taky podle povrchu klobouku. Koukni na menší štítovky párkrát pod lupou a za chvíli to taky lehce poznáš. Jinak u velmi mladých plodnic jsou jen lehce narůžovělé lupeny nebo můžou být i skoro bílé a růžoví až se zráním výtrusů.
Na další lokalitě jsme měli také dost práce – Štítovka žlutá - Pluteus leoninus ( Schaeff. ) P. Kumm., objevená Robim, byla starší, ale zajímavě vybarvená …
Na cestě, po které jsme už jednou šli, Robi uviděl Pýchavky, také letošní první. Nechci se "chlubit cizím peřím", tuto tedy vkládám po dohodě s Robim …
Našli jsme hromady Strmělek i Křehutek, ale co mě moc potěšilo, byl můj letošní první Hnědák Schweinitzův - Phaeolus schweinitzii (Freis) Pat. Obě plodnice vyrůstaly z kořenu modřínu …
Jak to vše dopadlo, o tom v kratší verzi zase příště. Přeji Vám všem stejně parádně houbově strávený rok na Houbaření, jaký jsem právě dneškem prožil. Z deštivého Reichenbergu Vás všechny zdraví a parádní nálezy přeje Jonáš.