< |
| > |
Kvete od-do | Květen - Červen | ||
Barva květu | žlutá | ||
Popis | Popis :
Kaštanovník dorůstá až 30 metrů a patří mezi dlouhověké dřeviny (uvádí se i 1000let). V mládí tvoří četné výmladky, je vhodné je řezem upravit, ale lze pěstovat i jako keř. Borka je v mládí červenohnědá, poté hnědá a později šedá někdy téměř černá, síťovitě rozbrázděná v hlubokých rýhách. Řapíkaté listy střídavě postavené, podlouhlé a kopinaté 10 až 20 cm dlouhé s pilovitým okrajem. V červnu až červenci po olistění vyrůstají 10-15cm dlouhé jehnědy s drobnými květy. Mezi opylovače patří hmyz a vítr. Po opylení se vytvářejí číšky s pravidla třemi plody (nažky) jež dozrávají v září-říjnu. Ačkoliv se jedná o jednodomou dřevinu, je doporučováno pěstovat více kaštanovníků pohromadě. Lépe potom plodí. Zajímavosti : není příbuzný se známým jírovcem maďalem (koňský kaštan), kaštanovník setý má blíže k buku. V době kvetení náleží k silným alergenům, proto není příliš vhodné stromy pěstovat ve městech. Pro svou velikost není ani vhodný na zahrady. Plody pěstovaných kaštanovníků se zpracovávají mnoha způsoby pro kuchyňské potřeby. Jistě nejznámější jsou pražené ale často se konzumují jako přílohy, do nádivek, do sladkého pečiva a rozdrcené na mouku mají všestranné použití. Pro svou delikátní chuť se těší po dlouhá staletí velké oblibě. V Jižní Evropě je zastoupení poměrně vysoké, místy jsou osázeny celé sady obdobně jeko u nás jabloně. Na Slovensku se lze s těmito stromy v lesích setkat. V rámci naší republiky je jejich výskyt ve volné přírodě velice malý. Listy, plody se používají v lidovém léčitelství a homeopatii. Je ceněno kvalitní dřevo podobných hodnot a užití jako dubové, nebo bukové (dýhy, pražce, nábytek, sudy). Na spadlých číškách rostou drobné houby voskovičky. V jižní Evropě rostou pod kaštanovníky některé druhy barevných hřibů, mezi nimi hřib Dupainův, nebo hřib vlčí. | ||
Odkazy | - | ||
Další jména | Kaštanovník setý, jedlý kaštan |