< |
| > |
Kvete od-do | Červen - Září | ||
Barva květu | růžová | ||
Popis | PopisVytrvalá rostlina z čeledi slézovitých, dorůstá 30 až 100 centimetrů do výšky. Původní místo výskytu je především Evropa, později se rozšířila do Severní Ameriky. Barva kořene je neobvykle bílá, vyrůstá z něj přímá lodyha, která nese bledě zelené listy, které jsou na líci lysé. Květní stopka je chlupatá, květy vyrůstají v úžlabí listů. Květy slézu jsou bílé až světle růžové s tmavším žilkováním, vyrůstají jednotlivě. Rostlina je výrazná vůní pižma. Druh je vysoce proměnlivý, zejména ve tvaru listů. Přízemní listy jsou často dlouze řapíkaté a většinou celistvé, nad nimi jsou listy dlanitě pětilaločné, lodyžní listy pěti až sedmidílné až pětisečné. StanovištěRostlině se dobře daří ve vlhkých vápnitých půdách s dostatkem světla a dobrou propustností. Roste podél cest, v příkopech, na náspech, polích, zahradách, pastvinách, rumištích nebo na loukách. LéčivostVyniká svými hojivými a zklidňujícími účinky, které jsou známi již od pradávna. Rodové jméno se totiž vztahuje k řeckému "malave" a to znamená "obměkčující". Výrazně ovlivňuje i léčbu kašle a dýchacích cest díky obsahu slizovitých látek. Jako mast se hodí k léčbě popálenin, pohmožděnin, bodnutí hmyzem či k hojení řezných ran. Poznámka: Velmi podobným druhem je sléz velkokvětý /Bismalva alcea/. Liší se od slézu pižmového lodyhou alespoň v horní části s hvězdovitými chlupy. Protože takové rozlišení vyžaduje mít u sebe kvalitní lupu, často dochází k záměnám. Tyhle velmi podobné druhy se ale liší svými nároky na stanoviště. Podle knihy Květena ČR roste sléz pižmový na vápníkem chudých půdách, především na silikátových horninách, na lokalitách s vlhčím klimatem. Naopak sléz velkokvětý roste především na suchých kamenitých stráních, zejména na vápenci. Velmi podobnou rostlinou je i slézovec durynský, kterému se daří v suchu a v územích s vysokými letními teplotami. | ||
Odkazy | - | ||
Další jména | slézovník pižmový, Bismalva moschata |