| Roste od-do | | Červen - Říjen |
|
| Popis | | Klobouk: má v průměru 50-200mm, zbarven je světle kožově hnědě. Povrch je v mládí plstnatý, později sametový, pomačkáním trochu tmavnoucí.
Rourky: jsou žluté, v dospělosti žlutozelené.
Póry: jsou zpočátku žluté, pak oranžové až cihlově červené, pomačkáním modrají.
Třeň: je 50-150mm vysoký, 20-40mm tlustý, v mládí břichatý či soudkovitý, v dospělosti válcovitý nebo kyjovitý, pod kloboukem žlutý, uprostřed červenavý, na spodku tmavě červený až hnědý, na žlutém podkladě vyniká červenohnědá až žlutočervená síťka z protažených ok.
Dužnina: je bledě žlutá, na řezu okamžitě modrozelená, po chvíli se odbarvuje do žlutošeda.
Chuť a vůně je nenápadná a příjemná.
Výtrusný prach: Hnědoolivový.
Využití: Za syrova, nebo nedostatečně tepelně upravený může působit zažívací potíže, ale po důkladné úpravě je neškodný. Hodí se do všech možných pokrmů, taky na sušení.
Zajímavost: Nedoporučuji obalovat ho jako řízky, protože smažením nedosáhneme dobré tepelné úpravy. V místě mého bydliště pamatuju před x lety jednu takovou otravu rodiny, která si z kolodějů a kovářů usmažila řízky a všichni skončili v nemocnici na vypumpování žaludku. Já osobně je suším, nebo používám ve směsi na smaženici, nebo do polévky a je to v pohodě.
|
| Výskyt | | Roste hojně v červnu až říjnu ve všech lesích, hlavně na okrajích, ale i mimo les, zvláště pod duby, lipami a jedlemi ale i břízami. Vyskytuje se v mírném pásmu po celé severní polokouli. Vzácněji jej lze nalézt i pod smrky. Upřednostňuje teplejší oblasti od nížin do podhůří a vápenité půdy.(Kryšot)
|
| Odkazy
| |
Poznáváme naše hřiby - kovář, koloděj
|
| Záměna
| |
Hřib kavkazský (Suillellus caucasicus)
|
Hřib kovář a hřib koloděj, velice často navzájem zaměňované druhy. Dokonce i v některých knižních publikacích (Kapesní atlas hub - Pilát, Ušák). Oba druhy jsou po důkladné tepelné úpravě jedlé. Nejsnazším vodítkem pro jejich odlišení je třeň (noha) houby. Hřib kovář na něm má červenou kresbu složenou výhradně z teček (šupinek). Hřib koloděj jej oproti tomu má celý vlákitě mřížkovaný. Existuje ještě třetí, přechodová forma, někdy nazývaná hřib kavkazský, který je některými mykology zavrhován. U něj je část vločkatá, část pak mřížkovaná.
|
Hřib kovář (Neoboletus luridiformis)
|
Hřib kovář a hřib koloděj, velice často navzájem zaměňované druhy. Dokonce i v některých knižních publikacích (Kapesní atlas hub - Pilát, Ušák). Oba druhy jsou po důkladné tepelné úpravě jedlé. Nejsnazším vodítkem pro jejich odlišení je třeň (noha) houby. Hřib kovář na něm má červenou kresbu složenou výhradně z teček (šupinek). Hřib koloděj jej oproti tomu má celý vláknitě mřížkovaný. Existuje ještě třetí, přechodová forma, někdy nazývaná hřib kavkazský, který je některými mykology zavrhován. U něj je část vločkatá, část pak mřížkovaná.
|
|
| Další jména | | modrák, modrák dubový |
| slovensky (slovensky) | | Hríb siný |
| německy (deutsch) | | Netzstieliger Hexen-Röhrling |
| Latinská synonyma | |
Boletus erythrentheron
Boletus luridus
Boletus luridus f. primulicolor
Boletus luridus subsp. erythrentheron
Boletus luridus var. avelanus
Boletus luridus var. erythrentheron
Boletus luridus var. lupiniformis
Boletus luridus var. obscurus
Boletus luridus var. queletiformis
Boletus luridus var. rubriceps
Boletus luridus var. rubromaculatus
Boletus luridus var. tenuipes
Boletus luridus var. tiliaceus
Boletus rubeolarius
Boletus rubeolarius var. miniatus
Boletus rubeolarius var. rubeolarius
Boletus rubeolarius var. sanguineus
Boletus rubeolarius var. tuberosus
Boletus subvescus
Boletus tuberosus
Dictyopus luridus
Dictyopus luridus var. luridus
Dictyopus tuberosus
Dictyopus tuberosus var. tuberosus
Leccinum luridum
Leccinum rubeolarium
Suillellus luridus f. luridus
Suillellus luridus f. primulicolor
Suillellus luridus var. erythrentheron
Suillellus luridus var. lupiniformis
Suillellus luridus var. luridus
Suillellus luridus var. queletiformis
Suillellus luridus var. rubriceps
Tubiporus luridus
Tubiporus luridus var. luridus
Tubiporus luridus var. rubriceps
|
|
