Když už jsme ta žumpa, neodpustím si krátkej komentář naší doby, který vládne podivnej nečas. Globálním oteplováním to rozhodně není, tvrdí nejeden skeptik. Po lese v přírodních rezervacích se proháněj čtyřkolky a jiný terénní auta. Třeba to bude ku prospěchu; stejně jako se v době nedávné proháněli tanky spřátelených vojsk v oblastech, které tak byly aspoň izolovány od chemických útoků komunistickýho zemědělství a paradoxně tak dali přežít některým ohroženým druhům.

Další velké téma je nasnadě: zákon o Šumavském národním parku, kde byl vládou schválen kompromis! Divoké srdce Evropy v kterém se budou divoce prohánět harvestory, jenom proto, že jsme nepochopili přírodu a myslíme si, že ji zbavíme kůrovce, abychom ji pak mohli zlikvidovat sami. Pořád se v myšlenkách vracím k filmu Avatar a nemůžu se zbavit pocitu, že je to jen pohádka, která je jen zbožnou představou lidí, kteří se pomalu loučí s možností zachránit naši zelenou planetu před náma samotnýma.

Je to všechno tím, že nás je tady už moc? Že už není kout do kterýho bysme se nenacpali a kde bysme se nesnažli zkrotit divočinu s vybavením od Husquarny?