V roce 2016 uplynul teprve rok od založení Mykologického klubu Ryzec v Mladé Boleslavi. Založil jsem ho především kvůli vlastní potřebě sdílení houbařských a mykologických zážitků s dalšími podobně smýšlejícími lidmi. Hned druhý rok fungování našeho kroužku, kdy jsme se nepravidelně scházeli ať už v klubovně na promítání fotek a přednáškách, nebo na vycházkách do okolních nedalekých lesů se mi potvrdilo, že to byl dobrý krok v mojí houbařské "kariéře". Že založení takového kroužku stejně postižených jedinců, sebou nese, kromě určitých poviností, úsilí a energie, také všelijaké výhody v podobě více možností, jak prozkoumat mykologicky naši krajinu, nebo jak si vzájemně předávat více informací o houbách, to jsem věděl už když jsem do takového podniku šel. Co jsem ale nepředpokládal, že se mi splní jeden z mých snů. Ale nepředbíhejme událostem.

V roce 2010, kdy jsem pro sebe začal Chlum u Mladé Boleslavi objevovat jsem zažil opravdu bohaté doplnění znalostí, zejména o tzv.barevných hřibech. Některé z nich jsem od té doby potkal už jen několikrát a to již nikdy v takovém množství a kráse a některé, jako třeba hřib nachový Suillellus rhodoxanthus, se od té doby ještě neobjevil. To samé platí i pro ostatní rody hub, jako třeba pavučinec, holubinka, ryzec, muchomůrka ad.

Se členy MK Ryzec se scházíme nepravidelně po celý rok, a když je v lese na co koukat, tak uděláme schůzku přímo v terénu. Během prázdnin a dovolených máme pauzu a jsme v kontaktu jen přes telefon nebo mail. Nicméně sezóna 2016, která oproti minulým rokům byla houbařsky obzvláště vydařená už od samého jara, mě přinutila probudit se z letního "spánku" a svolat mimořádnou schůzku v terénu, přímo uprostřed prázdnin. Cílem byl jako obvykle Chlum. Právě proběhla vlna hřibovitých, zejména hřibu dubového v takovém množství, že houbaři se po desítkách metrů strávených v lese vraceli k autu s plnými košíky. My jsme měli schůzku ve středu 10.srpna 2016 v 17.30hod, tedy až po té, co byl les ztečen stovkami houbařů a celkem slušně vysbírán. Probíhalo spíš už jen paběrkování zapomenutých kousků. Co houbaři neodnesli byly kvanta Muchomůrky růžovky, která rostla na mnoha místech ve společnosti Muchomůrky panterové, dali se najít i krásné plodnice Muchomůrky zelené, závojenky olovové ap., takže pro nás ideální možnost na živých plodnicích pozorovat důležité rozpoznávací znaky. Sešlo se nás tentokrát asi patnáct včetně dětí, takže čerstvé plodnice všelijakých hub mi byli přinášeny přímo pod nos, abych o nich, pokud vím, něco nálezcům pověděl.

Když za mnou přišel jeden z členů Vláďa Větrovec s bílou hlízou velikosti střední brambory na dlani s otázkou: "Co je tohle Stando?", zněla moje odpověď: "No nevím?, Ukaž!" " Snad nějaká Pýchavka, malý začínající vatovec...???" Při Vláďově nesouhlasném kroucení hlavou jsem si půjčil od někoho nůž a bílou hlízu jsem rozříznul. Jaké bylo moje překvapení, když místo na čistě bílý řez jsem se díval na oranžově vybarvený naznačený klobouček se žlutým třeněm si dovedete asi představit. Vláďovi jsem řekl, ať mě okamžitě zavede na místo, kde vajíčko vytrhl ze země. Když jsme byli na místě, nemohl jsem věřit, že nesním. Na zemi se válely tři vytržené plodnice Muchomůrky císařky v různém stádiu vývinu, sice oschlé, neboť panovalo již nějaký den sucho a ležely tak aspoň den dva, ale co bylo pro mě ještě více potěšující, že ze země vykukovalo další vajíčko nevyvinuté plodnice. Vše jsem ukázal Radkovi Knížkovi, nestorovi našeho mykokroužku a oba jsme se z nálezu velice radovali. Na zbytek vycházky jsem se už nedokázal na nic soustředit, přesto jsem viděl, že kromě mě a Radka ostatní pořádně nechápou z čeho máme tak obrovskou radost a snaži jsem se poctivě dotáhnout schůzku do konce a nadšeně jsem poisoval další nové nálezy a občas jsem se štípnul jestli se mi to přece jen nezdá. Radek Knížek, jelikož má doma za svoji dlouholetou kariéru obsáhlou mykologickou literaturu mi pohotově našel článek v Časopice českých houbařů z roku 1944, kde píše V.Sládeček učitel z Dobrovice a amatérský mykolog o svých zkušenostech s Muchomůrkou císařkou na Mladoboleslavsku. Mimo jiné udává, že poslední nález zaznamenal v roce 1938.

Je to tedy bez dvou let téměř osmdesát let, co byla Muchomůrka císařka na lokalitě pozorována.

Oschlé vytržené plodnice jsem sebral jako exsikát a každý den, někdy i dvakrát denně jsem byl lokalitu zkontrolovat a přirůstající císařky (byli nakonec ještě čtyři další plodnice) jsem vyfotil a maskoval, aby je nepotkal podobný osud jako ty první. Na lokalitu jsem pozval jen dva kamrády, výborné fotogarfy Ivana Mračka a Jardu Malého, kteří mi pomáhali místo nálezu zdokumentovat a uchránit.

V článku od V.Sládečka se píše o dalších dvou místech na Chlumu, kde mezi léty 1910-1921 tento nadšený mykolog a jeho známí císařku objevili. To mě potěšilo ještě víc, neboť právě na těchto místech jsem si vyhlídnul ten nejvhodnější biotop kde bych její výskyt očekával, neboť zde roste dub cer na jižní stráni. Bohužel tyto lokality jak píše Sládeček vzali za své po té co bylo "doubí vykopáno a zaměněno smrčím." Dnes už tam nerostou ani smrky. V těchto místech je smíšený les (borovice, jasan, osika, jilm aj. s těžko prostupným podrostem, který obklopuje zbytek doubravy.