obracím se na Vás s žádostí o pomoc s rozšiřováním originální sbírky jedlých/léčivých druhů hub (obzvláště smržovitých) středoevropského regionu (potenciálně) využitelných pro zahradní pěstování udržované Centrem aplikovaného výzkumu zelenin a speciálních plodin VÚRV, v.v.i. v Olomouci. Kolekce byla založena v roce 2006 a je odkazem pana Ing. Pavla Havránka, CSc., který zamýšlel vytvořit sbírku otisků plodnic se sporami s cílem shromáždit co nejvíce položek stejných druhů z většího počtu lokalit a uchovat tak jejich genetickou variabilitu. Vybrané druhy jsou současně udržovány také v kultuře na agarovém médiu nebo obilném substrátu v podobě vegetativního mycelia (podhoubí).

 

Pokud při svých toulkách přírodou narazíte na některé z následujících druhů: destice chřapáčová (Discina perlata), hlíva dubová (Pleurotus dryinus), hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus), hnojník obecný (Coprinus comatus), choroš oříš (Polyporus umbellatus), kačenka česká (Ptychoverpa bohemica), kačenka náprstkovitá (Verpa conica), kačenka náprstkovitá mozkovitá (Verpa conica cerebriformis), korálovec bukový (Hericium clathroides), korálovec ježatý (Hericium erinaceus), kotrč kadeřavý (Sparassis crispa), kotrč Němcův (Sparassis nemecii), krásnopórka mlynářka (Albatrellus ovinus), lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum), líha nahloučená (Lyophyllum decastes), límcovka vrásčitoprstenná (Stropharia rugosoannulata), pečárka dvouvýtrusá (Agaricus bisporus), penízovka letní (Flammulina fennae), penízovka sametonohá (Flammulina velutipes), polnička raná (Agrocybe praecox), polnička topolová (Agrocybe aegerita), polnička tuhá (Agrocybe dura), pýchavka dlabaná (Handkea utriformis), smrž jedlý (Morchella vulgaris), smrž kuželovitý (Morchella conica), smrž obecný (Morchella esculenta), smrž polovolný (Mitrophora semilibera, případně i jiné druhy smržů), trsnatec lupenitý (Grifola frondosa), trsnatec (vějířovec) obrovský (Meripilus giganteus), budu ráda, když nám pomůžete naši sbírku rozšířit (zájem máme především o smržovité houby). Posílat můžete i vzorky jakýchkoli jiných jedlých/léčivých druhů hub potenciálně využitelných pro zahradní pěstování.

 

Otisky plodnic se sporami (nejlépe na alobalu) spolu s průvodními údaji (datum sběru, jméno - kdo sebral a kdo určil, lokalita a její popis, příp. GPS souřadnice, substrát, na kterém houba rostla) posílejte na adresu:

 

RNDr. Irena Petrželová, Ph.D.

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.

Centrum aplikovaného výzkumu zelenin a speciálních plodin

Šlechtitelů 29

783 71 Olomouc-Holice

Tel. 702 087 798, e-mail: petrzelova@genobanka.cz

 

 

- odříznout třeň

- klobouk položit na lesklou stranu alobalu tak, aby lupeny/rourky směřovaly dolů

- klobouk přiklopit sklenicí nebo i s alobalem vložit do mikrotenového sáčku

- nechat cca 24 hodin (nebo déle), než z klobouku vypadají výtrusy

 

 

- z plodnice odřezat plátky (u kotrče) / menší části (u korálovce) pokryté výtrusorodou vrstvou

- plátky / menší části plodnice položit na lesklou stranu alobalu výtrusorodou vrstvou (vypadá jako pomoučení) dolů

- části plodnice přiklopit sklenicí nebo i s alobalem vložit do mikrotenového sáčku

- nechat cca 24 hodin (nebo déle), než vypadají výtrusy

 

 

- odříznout třeň a zbytek plodnice rozpůlit nebo rozčtvrtit a kousky pak položit svrchní (jamkatou nebo zbrázděnou) částí dolů na lesklou stranu alobalu NEBO celou plodnici položit do "lodičky" z alobalu

- ničím nepřiklápět, nechat podle potřeby i několik dní, než vypadají výtrusy (vypadávají až při zavadání a vysychání plodnice)

 

 

- plodnici položit na lesklou stranu alobalu mističkou dolů

- přiklopit sklenicí nebo i s alobalem vložit do mikrotenového sáčku

- výtrusy vypadávají až při zavadání plodnice; nejlépe, odstraníme-li občas na chvilku sklenici a plodnici nepatrně nadzvedneme nad alobal

 

Za případné vzorky předem děkuji.

 

S pozdravem,

Irena Petrželová